Je potřeba mě zabít, napsal Rakušan. Slovník jak z komunistického Dikobrazu, tvrdí politolog
Ministr vnitra Vít Rakušan se dostává pod tlak ohledně kontaktů nynějšího šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Hnutí ANO chce jeho odvolání a nejspíš vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Rakušan napsal na svém Facebooku dlouhý a emotivní status, ve kterém se snaží obhájit. "Aby vypadl STAN z vlády, je potřeba zabít mě. Zničit, znevěrohodnit. Je v tom něco osobního, to cítím," napsal ministr vnitra. "Jeho slovník připomíná komunistický Dikobraz. Všude samí zákeřní a mocichtiví škůdci, kamarádi Putina," komentuje to pro eXtra.cz politolog Lukáš Jelínek.
“Vnitro, to není lehká disciplína…” Tuhle větu mi řekl těsně po nástupu do funkce jeden zkušený novinář. Nebyl jsem naivní, nezkušený, bez manažerských či politických kompetencí. Nečekal jsem dny zalité sluncem, úřednické kanceláře plné úsměvů, dokonce jsem ani nepočítal s potleskem a plácáním po ramenou. Čekal jsem tvrdé bitvy. Boj o charakter úřadu. Ministerstvo represe změnit na ministerstvo bezpečí a funkčního státu. A mimochodem – to jsem nevzdal ani náhodou," začíná na Facebooku ministr vnitra Vít Rakušan svůj dlouhý a emotivní text, v němž se snaží obhajovat své kroky i svou osobu před stále sílící kritikou.
Ze sympaťáka průšvihářem
Rakušan je pod palbou kvůli tomu, že vytrvale odmítá odvolat jím dosazeného šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka. Ten se přitom prokazatelně scházel s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Kvůli podobným kontaktům přitom už rezignoval na funkci ministra školství Rakušanův spolustraník Petr Gazdík. Hnutí ANO kvůli této kauze žádá Rakušanovu hlavu a mluví o tom, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě.
"Na „můj“ úřad a moji hlavu navalilo zátěž, kterou jsem si jen těžko dokázal, v rozsahu a důsledcích, představit. Další bitevní pole jsme si zčásti vytvořili sami. STAN začal tropit neplechu. Vršili jsme chybu za chybou, nový tlak, nové hřiště, ze sálového fotbálku jsme vyběhli na ten dlouhatánský zelený trávník, kde jsme se i přes občasné hezké kličky ztráceli, špatně orientovali, nechali se někdy až naivně připravovat o balon a jen pomalu se učili přejít z obrany do rychlého brejku. Ze sympaťáka třídním průšvihářem," pokračuje Rakušan v sebekritickém tónu.
Záhy však přechází do protiútoku: "Jasně, chyby jsme určitě dělali sami… ale je všechno jen náhoda? Ten tlak na STAN, ta urputná pozornost a snaha najít cokoli nového, nejlépe každý den. To není jenom uraženost ješity, který dostal pár knokautů v televizních debatách. To je součást války o charakter téhle země. Být skutečně na západě, nebát se pomáhat třeba Ukrajině, nebát se Putina označit za válečného zločince, neuvažovat na rozdíl od vždy připraveného čísla dvě Havlíčka o tom, že by nám soudruzi z východu stavěli jadernou elektrárnu. Tihle hoši chtějí svůj byznys, prachy, vliv a pocit moci. Čím absolutnější, tím lepší. Kamarád Vladimir je velký vzor.