Jiří Hynek po odchodu z ČT na novinařinu nezanevřel. Vrací se s novým projektem zaměřeným na zločin
Jiří Hynek (51) dlouhá léta patřil mezi nejvýraznější reportéry České televize. Zhruba v polovině loňského roku však z televizních obrazovek odešel po nařčení ze střetu zájmů a nyní se vrací s projektem Odkryto.cz. V novém díle podcastu Slepá spravedlnost otevřeně hovoří o falešných obviněních, výhrůžkách smrtí a zmrzačením, kterým čelil během své kariéry. Ani to ho ale neodradilo od další práce a i nadále se chce věnovat dvěma tématům, která důvěrně zná – kauze Radovana Krejčíře a rozkrývání ruského vlivu v České republice.
Jiří Hynek se během svého působení v České televizi zapsal do veřejného povědomí jako reportér, který měl na starosti mapování případu kontroverzního českého podnikatele Radovana Krejčíře. Udržoval s ním kontakty i po jeho útěku z Česka a podrobně popsal, jak Krejčíř budoval své zločinecké impérium nejprve na Seychelách a později v Jihoafrické republice. Klíčovou Krejčířovou strategií bylo propojení zločinů bílých límečků s pouličním zločinem, což je praxe, kterou si osvojil už v tuzemsku. Jeho pád nakonec přivodila zrada lidí z jeho nejbližšího okolí a medializace celé kauzy.
„Poprvé jsem za ním byl na Seychelách, když uprchl, to bylo asi půl roku poté, co zmizel z Čech. Tam byl napjatý, v podstatě všechny podezříval, že je vyslala česká tajná služba. To bylo velmi nepříjemné, protože měl kolem sebe bodyguardy,“ vzpomíná Jiří Hynek na první setkání s Krejčířem v podcastu Slepá spravedlnost na YouTube. „Naučil ty místní lidi, že pokud chtějí mít nějaké krytí, musí mít konexe i s těmi bílými límečky. Propojil zločin bílých límečků a pouliční zločin a dal jim do toho takové to české know-how,“ dodává k tomu, jakou taktiku boss využíval v Africe.
Paranoidní Krejčíř
V novém dílu podcastu Slepá spravedlnost Jiří Hynek také hovoří o Krejčířově paranoie a praktických překážkách natáčení osobního rozhovoru s ním. „Například v Jižní Africe, když člověk přijel, tak to nebylo tak, že by nás čekal na letišti, ale musel ho člověk nějak najít. A úplně se to třeba ne hned dařilo a ta cesta nebyla úplně levná, takže z televize mi volali, kdy už bude rozhovor s Krejčířem. On měnil ty schůzky, jednou chtěl se sejít někde v noci na parkovišti, pak u něj doma, kde byl obklopený ochrankou s brokovnicemi,“ popisuje.
Radovan Krejčíř si momentálně v Jihoafrické republice odpykává pětatřicetiletý trest odnětí svobody a vytrvale usiluje o návrat do České republiky. K neochotě českého státu o jeho opětovné přijetí Hynek dodává, že celá záležitost momentálně stojí pouze na podpisu ministra spravedlnosti, který však již více než pět let nepřichází. Jiří Hynek má nicméně i po svém odchodu z České televize o kauzu profesní zájem a hodlá se jí věnovat i prostřednictvím svého nově založeného investigativního portálu Odkryto.cz.
Podezření ze střetu zájmů
Projekt Odkryto.cz je vlastně vyvrcholením série událostí, v jejichž důsledku Jiří Hynek loni opustil Českou televizi, jak psal iDnes. Jeho odchod provázela nařčení ze střetu zájmů, například s někdejším šéfem ÚOOZ Róbertem Šlachtou nebo náměstkem ředitele IKEM Jiřím Malým. Právě kauza IKEM se v médiích rozebírala asi nejvíce. Na veřejnosti se v jejím průběhu začaly objevovat údajné přepisy komunikace mezi Hynkem a profesorem Malým z aplikace Signal, které sám novinář označuje jako vytržené z kontextu.
Malého původně kontaktoval prý kvůli tomu, aby získal informace o vlivu ruských zájmových skupin na dění v IKEM. „S doktorem Malým jsem se bavil v podstatě z toho titulu, že jsem ho někde potkal a byl to profesor z IKEM. V té době mně to zapadlo do mých kauz, kdy jsem pracoval na ruském vlivu a prověřoval jsem informaci o tom, že jeden z lidí z IKEMu létá privátním letadlem za pomocí FSB do Ruska,“ tvrdí Hynek.
Soukolí se nicméně již roztáčelo, a ačkoli se etická komise České televize původně odmítla případem zabývat, následně pod tlakem byla sestavena nová, která již Hynkův postup označila za střet zájmů. „Když se tím zabývala, mně to přišlo směšné, protože ani nevím, čím se zabývala, nějakými útržky komunikace, které byly podle mě vytržené z kontextu,“ hodnotí novinář.
Čelil výhrůžkám
Podle Hynka kauza IKEM vedla k výraznému tlaku na jeho osobu, a to ze strany některých vlivných skupin a jednotlivců. Sám zpětně považuje tyto události za způsob, jak ho v očích veřejnosti zdiskreditovat. Hynek také čelil výhrůžkám fyzického násilí a setkal se i se situacemi, kdy na něj byly podávány smyšlené podněty k různým úřadům. Jde nicméně o něco, s čím se jako investigativní novinář setkával během celé své kariéry, zejména když se věnoval rozkrývání vlivu ruských zájmových skupin v České republice i Evropě.
„Když jsem natáčel o tom, že se do Česka dovážejí falešná hnojiva z Ruska, která vypadala jako originální americké výrobky, tehdy mi začali psát z neznámých čísel nějací lidé, kteří mi vyhrožovali, že pokud v tom budu pokračovat, zlámou mi ruce, nohy a tak dále. Já jsem si říkal, že to jsou nějací blázni. Nicméně dal jsem to prošetřit policii, která to začala brát vážně a odposlouchávala ty lidi. Jednoho dne za mnou policie přijela do práce a řekli mi: ‘Musíte s námi jet, protože oni teď jedou na vás.’ A drželi mě v nějakém zařízení policejní vazby, než ty lidi pochytali,“ vzpomíná.