Katar není jediný: Evropské politiky prý uplácel i Ázerbájdžán. Stopy vedly až do Česka
Úplatkářství z Kataru možná nebylo zdaleka jediné. Světem momentálně hýbe aféra, kdy měl Katar uplácet množství vlivných lidí, nejnověji také místopředsedkyni Evropského parlamentu Evu Kaili, jak píše ČTK. Objevily se ale hlasy, že podobné uplácení je běžná praxe i od dalších zemí, které posílají vlivným všimné za to, že dostanou neoficiální výhody. Jednou z těchto zemí má být už dlouhou dobu Ázerbájdžán.
"Její postoj je, že je nevinná," řekl televizi advokát obviněné místopředsedkyně Michalis Dimitrakopulos. "S korupčním financováním z Kataru nemá Kaili nic společného," dodal. Advokát také odmítl komentovat zprávy tisku, podle kterých policie nalezla v bydlišti jeho klientky velkou částku peněz v hotovosti, píše ČTK.
Kaili byla v pátek mezi zadrženými belgickou policií kvůli vyšetřování údajné korupce ve prospěch jedné arabské země, kterou podle tisku je Katar. V neděli jí soud prodloužil vazbu. Ona a další lidé jsou obviněni ze zločineckého spolčení, korupce či praní špinavých peněz. Mezi lidmi ve vazbě je podle tisku i její partner Francesco Giorgi. Mezi zadrženými byl i její otec Alexandros, kterého úřady v neděli propustily. Podle advokáta se může vrátit do Řecka, pokud bude chtít, píše ČTK.
Ázerbájdžán je stejný
Novinářka Markéta Kutilová na svém facebookovém profilu katarskou kauzu připomíná a upozorňuje, že podobných zemí, které se světem mohou "mávat" pouze díky obrovskému bohatství pocházejícímu z těžby ropy a zemního plynu, je více. Za druhou korupční velmoc kromě Kataru považuje Kutilová Ázerbájdžán.
"Množství evropských politiků zkorumpovaných diktaturou v Ázerbájdžánu jde do desítek. A úplně náhodou se tam nedávno hrálo mistrovství Evropy ve fotbale," píše novinářka. "To pak nikomu ani nevadí, že před dvěma lety začal AZB válku proti Arménům - za podpory Turecka - a spáchal řadu válečných zločinů a nyní útočí stále na jižní Arménii, nejen už na Náhorní Karabach," dodává novinářka s tím, že odvážných evropských politiků je pomálu.
Úplatky měli brát i Češi
Za autoritářský režim v Ázerbájdžánu lobbovali i někteří Češi. Organizace Transparency International za to kdysi kritizovala dokonce i českého vicepremiéra a předsedu ČSSD Jana Hamáčka, který byl mezi politiky vnímán jako největší zastánce tamního prezidenta Alijeva, v jednom z jehož hotelů dokonce Hamáček bydlel.
Podle webu investigace.cz měly ázerbájdžánské elity uplácet ty české částkou celkově 130 milionů korun. Na seznamu lidí, kteří měli za Ázerbájdžán lobbovat, byl podle MF Dnes, která tenkrát od Transparency seznam získala, i Jan Hamáček. Ten se stal i předsedou bilaterální meziparlamentní skupiny přátelství. Později pak dostal od prezidenta Alijeva jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Jakýkoliv lobbing pro tuto zemi ale vždy odmítal.
"Žádné výhody z toho nemám. Jen práci navíc. Vztahy s Ázerbájdžánem pokládám za důležité. Je to i oficiálně strategický partner České republiky, protože od nich sem plyne asi 40 procent našich dodávek ropy. A je významným partnerem pro naše firmy,“ bránil se Hamáček v rozhovoru pro iDnes, který v roce 2017 na případ upozornil.