Konsolidační balíček: Úspory jsou potřeba, ale stravenky nedáme, říkají Češi v průzkumu

Vláda v čele s premiérem Petrem Fialou nedávno na tiskové konferenci prohlásila, že je tempo zadlužování Česka hrozivé a je dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád. Pokud by vláda opatření neudělala, schodek rozpočtu v příštím roce by byl o 94 miliard korun vyšší, v roce 2025 o 148 miliard, uvedl podle ČTK.

Co si ale o konsolidačním balíčku myslí Češi? Na to se podívala dvojice Michal Půr a Tomáš Jirsa v podcastu Insider. Hostem, který okomentoval výsledky výzkumu, byl Michal Kormaňák, Account Director společnosti IPSOS pro Public Affairs.

Politika

Konsolidační balíček za pět 12: Škrty a reforma důchodů. Opatření budou bolestivá, vzkázala Nerudová

Výsledky průzkumu

Dle průzkumu, jehož sběr dat se uskutečnil mezi 1. a 6. červnem letošního roku, vnímá vládní balíček pozitivně necelá třetina (31 %) populace starší 18 let. Velký rozdíl je ale ve vnímání balíčku u voličů jednotlivých politických stran.

Zatímco voliči vládní ODS ho vnímají pozitivně z 81 %, voliči opozičního ANO a SPD pouze ze 13 %, respektive 16 %. I přes to ale existují témata, na kterých se shodnou jak voliči vládních stran, tak voliči opozice. „Negativ při hodnocení balíčku je víc než pozitiv“, ohodnotil vyznění balíčku Kormaňák.

Jedním z takových témat je obecný souhlas s nutností snižování schodku státního rozpočtu s tezí, že stát má toho docílit především úsporami na výdajové straně, nikoliv zvyšováním daní. S oběmi tezemi souhlasí přibližně 80 % až 90 % populace bez ohledu na voličské preference respondentů. S výrokem, že stát má hledat úspory především u sebe, souhlasí přes 90 % všech respondentů.

Politika

Tvrdé vyjednávání o konsolidačním balíčku je u konce: Zbyněk Stanjura přiblížil detaily

Stravenky a nulová daň na víno

Postoje respondentů ke konkrétním bodům balíčku jsou značně rozdílné. Zatímco se snižováním platů ve státní sféře a rušením národních dotací souhlasí 62 %, respektive 56 % populace, nejnižší míra akceptace je u omezování forem zaměstnaneckého stravování jako jsou stravenky a kantýny (19 %), nebo zachování nulové spotřební daně na víno (22 %).

Stejně negativně je i vnímáno zvýšení daně z nemovitosti a jen o málo vyšší akceptaci (25 %) má mediálně hodně propírané zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých volnočasových benefitů. „Dvě třetiny populace si myslí, že zrušení benefitů je špatný krok a zastávají názor, že stát by měl podporovat obědy ve firemních jídelnách a stravenky,“ dodal k výstupům výzkumu Michal Kormaňák.