Krize českého zdravotnictví: Když měl někdo ostrou tužku, dodnes dostává víc, říká Sojka
Poté, co odbory podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) odmítly navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun a pětiprocentní růst platových tarifů, stále trvá plán části lékařů přestat od prosince sloužit přesčasy. Chtějí tím podpořit své požadavky na změny v odměňování a přesčasové práci. V nemocnicích proto může být omezená plánovaná péče, na akutní ošetření se navíc podle lékařů může déle čekat. Dochází i k odkladům operací. O příčinách krize ve zdravotnictví a požadavcích lékařů mluvila redakce eXtra.cz s vedoucím tiskového oddělení České lékařské komory (ČLK), Michalem Sojkou.
Znovu se zástupci odborů a ČLK se zástupci ministerstva sejdou v pondělí odpoledne. „Oproti minulému týdnu jsme se prakticky neposunuli vůbec. Byla to téměř stejná nabídka jako minulý týden,“ řekl vůdce protestů ze Sekce mladých lékařů České lékařské komory a viceprezident komory Jan Přáda. Slibovaný pětiprocentní nárůst se podle něj nedotkne všech zdravotníků.
ČLK podle prezidenta Milana Kubka trvá na sjednocení odměňování napříč nemocnicemi bez ohledu na to, zda je zřizuje stát či kraje. Základní odměna lékaře bez přesčasů by měla podle něj být 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. „Netrváme na tom, aby to bylo už od ledna 2024, souhlasíme s postupným navyšováním,“ řekl Kubek. Ministerstvo ale podle něj nedalo dostatečné garance, že to tak bude. Za nedostatečnou považuje nabídku také předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Zdravotnictví potřebuje peníze
Podle šéfa tiskového oddělení ČLK Michala Sojky má krize v českém zdravotnictví dlouhodobé trvání kvůli jejím hlubokým kořenům. „Těch témat je nespočet a názory na ně se samozřejmě různí. Jen namátkou – když si vezmeme počet pojišťoven, tak někdo říká, že by nám stačila jedna. Důrazné jsou i hlasy volající po snížení počtu nemocnic nebo změně druhů péče v nich poskytovaných. Do toho jsme v situaci, kdy nejsou vyřešeny otázky financování těch nemocnic. Zjednodušeně – každé zařízení je za každý výkon placeno jinak. Navíc ještě v každé nemocnici každá pojišťovna platí jinak,“ vysvětluje Sojka v rozhovoru pro eXtra.cz.
„Pokud by někdo chtěl škrtat počet nemocnic, tak nemá šanci zjistit, jestli ta, kterou se chystá odepsat, je potřebná nebo ne. Podle mě by taková rozhodnutí měla přijít poté, co se napraví platby do zdravotnických zařízení. To znamená navýšení ceny práce a narovnání plateb lékařům za ni,“ uvádí Sojka a dodává, že k současné neblahé situaci přispívá i skutečnost, že tyto platby vycházejí z historických limitů zavedených počátkem 90. let.
„Když měl někdo ostrou tužku, tak dodnes dostává víc. Ten, kdo byl slušný, dostává méně. Je pravda, že se to už zčásti napravilo, ale na další nápravné kroky pořád čekáme,“ doplnil. Problém ale podle Sojky spočívá v tom, že aby k nim mohlo dojít, bylo by zapotřebí si přiznat, že zdravotnictví potřebuje další peníze.
Velice mne to mrzí, ale odbory dnes odmítly nejvyšší možné navýšení mezd lékařů a zdravotnického personálu, jaké jsme mohli nabídnout ještě nad rámec úhradové vyhlášky.
— Vlastimil Válek (@vlvalek) November 21, 2023
Co odbory odmítly?
👉🏻 Z původní nabídky 6,8 miliardy jsme navýšili nabídku na odměňování všech zdravotníků na… https://t.co/ixADiJoF4P
Platy lékařům vzrostou od ledna i tak
„Součástí nabídky, která znamená přiblížení ke splnění Hegerova memoranda o 50 procent, bylo nově i o diskusi o plošném navýšení tarifních tabulkových platů o pět procent,“ napsal ministr Vlastimil Válek na síti X. Někdejší ministr Leoš Heger (TOP 09) v roce 2011 slíbil lékařům v reakci na protestní akci s názvem „Děkujeme, odcházíme“ právě 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. Ministerstvo podle šéfa resortu připraví příští rok zákon o odměňování ve zdravotnictví, který v roce 2025 tento požadavek naplní.
Válek také řekl, že udělal při snaze o dosažení dohody maximum, co bylo v jeho silách. „Náš partner požadavky stupňoval a neměl ochotu ke kompromisu,“ řekl ministr. Lékařům platy vzrostou podle něj i bez dohody, z veřejného zdravotního pojištění je na růst platů a mezd vyhrazeno příští rok 6,8 miliardy korun.
Ministerstvo podle Válka zvýší tarifní tabulky pro lékaře v jednotlivých platových třídách o pět procent. „Náš návrh garantoval platy lékařů v přímo řízených nemocnicích u čerstvých absolventů lékařské fakulty na minimálně 44 578 korun, po zkoušce po kmeni na minimálně 52 444 korun a po atestaci na minimálně 65 061 korun,“ uvedl na síti X ministr. Platy podle tabulek ale dostávají jen zaměstnanci státu, v krajských, městských či soukromých nemocnicích nejsou závazné.
„Bude to v rámci kolektivních vyjednávání,“ řekl ČTK předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Průměrná měsíční odměna lékaře ve státních nemocnicích je při započítání přesčasů a odměn, které tvoří téměř polovinu, 104 tisíc korun, v soukromých zařízeních asi o 20 tisíc korun nižší.
Omezení provozu o 20 procent
„Já jsem alergický na to, když politik nebo úředník ministerstva zdravotnictví řekne: ‚Musíme nejdříve udělat reformu a až pak bude dostatek peněz na platy‘. To už slyšíme od roku 1996 a nikdy se to nestalo. Myslím, že je potřeba udělat reformu přes peníze. To znamená v první řadě upravit platy tak, aby si všichni uvědomili, že je potřeba, aby lékař dělal jenom práci lékaře a nedělal i to ostatní, co dělá,“ řekl Sojka. Dotkl se tak i vyjádření Přády, který v nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM) prohlásil, že by se lékaři mohli také víc věnovat pacientům a péči, kdyby za ně administrativu převzali jiní pracovníci.
Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Davida Feltla nemocnice s omezením provozu od prosince počítají. Odhaduje, že by mohl být omezen asi o 20 procent. Podobný podíl bude podle Čarvaše i v krajských nemocnicích. ČLK v pondělí odhadovala, že odloženy budou tisíce ambulantních vyšetření a stovky operací. Některá oddělení nemocnic mají podle nich i sto procent lékařů, kteří vypověděli přesčasy.
Na dalších požadavcích na úpravy zákoníku práce, organizace provozu v nemocnicích nebo vzdělávání lékařů je podle ministerstva shoda. Od ledna se tak na původních 416 hodin vrátí maximální objem přesčasové práce z 832, které mohou lékaři maximálně odpracovat od letošního října. Zákoník také umožní ve výjimečných případech 24hodinový pobyt na pracovišti jako kombinaci směny a přesčasu, následovat ale musí nepřerušený den volna.
Státní nemocnice také zavedou funkce koordinátora vzdělávání, zákonem dané bude také volno před zkouškou lékaře po základním kmeni a atestační zkouškou a do konce roku vznikne kontaktní místo pro stížnosti lékařů na průběh jejich specializačního vzdělávání. Někteří si totiž stěžují na to, že hladký průběh jejich stáží či postupu vzděláváním je v nemocnicích podmiňovaný právě prací přesčas.