Krveprolití v ukrajinské Buči sledoval celý svět: Ulice smrti byste dnes těžko poznali

Buča byla symbolem nesmyslného teroru. Když se ruským jednotkám nepovedlo přepadení letiště Hostomel asi třicet kilometrů západně od Kyjeva, vydaly se do blízkých městeček Buča a Irpiň, kde si vojáci vybíjeli svou zlost na nevinných lidech. Když se odtamtud prvního dubna 2022 pod tlakem ukrajinské armády Rusové stáhli, celý svět byl svědkem neuvěřitelných zvěrstev, která tam vojáci spáchali. Podle zdrojů z ukrajinské strany zabili 458 lidí. Civilní obyvatele, ženy, seniory. Naprosto bezdůvodně, od těchto lidí nehrozilo nikomu absolutně žádné nebezpečí. Postříleli je například tehdy, když jeli na kole z obchodu nebo se jen snažili sehnat si něco k jídlu. Nebo také zákeřně po předchozím spoutání a trýznění. Mnohá mrtvá těla měla ještě spoutané ruce, lidé se nemohli vůbec nijak bránit a museli prožívat obrovské útrapy.

válka

Výjevy zkázy z Rusy zdemolovaného Izjumu: Zavražděné civilisty připomínají všudypřítomné fotky obětí

Buča povstala z popela

Buču jsme navštívili už minulý rok. Cestou tam jsme projeli částí zničené Irpině, kde dodnes stojí desítky, ne-li stovky vybombardovaných budov. I proto jsme předpokládali, že nás v cíli bude čekat ještě horší pohled. To se ale nakonec nestalo, protože ve městě se už nějakou dobu pilně pracuje na nápravě škod. Zejména pak v ulici Vokzalna (česky Nádražní), odkud pocházejí obrázky, jež šokovaly svět. Právě tam totiž Rusové chodili dům od domu a vraždili či mučili a znásilňovali místní lidi. V ulici tehdy nezůstal kámen na kameni a pohled na ni rozplakal i prezidenta Volodymyra Zelenského.

Loni už se usilovně pracovalo na rekonstrukci této ulice smrti, byli jsme tedy zvědavi, jak práce pokročily. Když jsme do ulice vjeli, doslova nám spadly brady. Z rozbombardovaného a rozstříleného pekla je doslova výstavní ulice. Nové domy, nové chodníky, vše bylo pečlivě zrekonstruováno a z místa, ze kterého i rok po masakru byl cítit zmar a lidé byli pořád zlomení, se stala krásná ulice se zrekonstruovanými domy. Velmi  k tomu přispěly zahraniční charity a dobrovolníci, které jsme loni zachytili při plné práci.

A jak je na tom Irpiň? Když jsme byli na nechvalně známém rozstříleném sídlišti loni, měli jsme pomalu slzy v očích, protože i rok po masakru to tam vypadalo jako na bitevním poli. Teď je ale všechno jinak. Paneláky, které byly nevratně poškozené, byly strženy a místo nich se chystá zbrusu nové bydlení, stavět by se mělo začít letos. Stejně tak i rodinné domy naproti sídlišti, které byly naprosto rozstřílené, se začínají stavět od základů znovu. Jak je vidět, Ukrajina ani její obyvatelé se nevzdávají. Zatímco na východě se bojuje na frontě, okolí Kyjeva se začíná pomalu obnovovat.

+ Dalších 34 fotografií