Kvůli válce ztratili mnozí Libanonci domov: Živoří v přístřešcích bez záchodů či zateplení, popisují Lékaři bez hranic

Od rozhoření konfliktu mezi Izraelem a Palestinou byla situace v Libanonu velmi napjatá. V posledních dnech však na místě panuje příměří. „Nyní je situace o hodně klidnější. Poslední dva měsíce ale byly pro tamní lidi opravdu náročné, hlavně v jižních částech země,“ začal své vyprávění pro eXtra.cz manažer komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl.

Jeho prací je hlavně upozorňovat na to, co se v Libanonu děje, a zároveň vysvětlovat tamním lidem, kde například najdou potřebnou péči.

válka

Strach o návrhářku Blanku Matragi: V bombardovaném Libanonu je to čím dál krutější

Život v nuzných podmínkách

„Spousta obyvatel kvůli útokům přišla o domov, ztratila členy rodiny, pocit bezpečí. Museli utéci na sever a teď přežívají v často přelidněných přístřešcích pro vysídlené osoby, kde ale moc nemají šanci na důstojný život. Chybí tam všechno od toalet až po zateplení. Děti nemohou chodit do školy, jejich kamarádi jsou v některých případech po smrti, rodiče bez práce... Civilisté trpí ve válce vždycky nejvíc,“ uvedl Bendl, který pracuje v Bejrútu. Právě hlavní město bylo před vyhlášením příměří často terčem intenzivního bombardování.

Kromě zmíněných problémů se lidé v těchto provizorních přístřešcích potýkají s různými nemocemi. „Nejvíc u nich kvůli tomu vidíme různá kožní a respirační onemocnění,“ uvádí Bendl. Navíc se intenzivně řeší i psychika lidí, zejména pak dětí, které se musí vyrovnávat s těžkými traumaty.

výročí

Umučená Shani, vystřílený hudební festival i stovky rukojmích, kteří se nevrátili domů. Izrael si připomíná zvěrstva Hamásu

Umírají děti

On sám byl několikrát přímým svědkem útoku. Co se týče místních, má pro ně jen slova obdivu za to, jak všechno zvládají. „Jsem v Libanonu jen na pár týdnů a nic z toho, co tady člověk za takhle krátkou dobu sám zažije, se nedá porovnávat s utrpením místních obyvatel. Některé členky mého vlastního týmu přišly kvůli útokům o domov, jsou samy vysílené, přesto ale každý den dělají maximum, aby pomohly ostatním. Jestli něco nevymažu z paměti, je to jejich síla a odhodlaní.“

Podle údajů tamních úřadů při útocích za poslední dva měsíce zemřelo přes 230 dětí a dalších skoro 1 500 jich utrpělo zranění. „Jako Lékaři bez hranic ale nemáme možnost, jak tato data nezávisle ověřit.“

Tamní nemocnice, které ještě fungují, jely v posledních měsících na plné obrátky. „Nemocnice příval pacientů poměrně zvládají. Samozřejmě že zdravotnický materiál, léky a palivo jsou při konfliktu nedostatkovým zbožím, pravidelně ale místní lékařská zařízení zásobujeme. Občas jsme museli dodávat i jídlo, protože lidé nemocnice využívali jako úkryty před bombardováním. Někdy jich tam byly stovky,“ říká Bendl a dodává, že to, co teď nejvíce Libanonci potřebují, je, aby příměří vydrželo.

+ Další 2 fotografie