Trendy
válka na Ukrajině Bachelor Česko 2024 Survivor 2025 Ples jako Brno

Kvůli válce ztratili mnozí Libanonci domov: Živoří v přístřešcích bez záchodů či zateplení, popisují Lékaři bez hranic

Libanon po izraelských zásazích.
Zdroj: Profimedia
Předchozí Další
+ Další 2 fotografie
válka

Poslední měsíce byly pro lidi v Libanonu opravdu náročné. Nekonečný konflikt mezi Izraelem a Palestinou zasáhl i sousední stát. Aktuální dění zažil na vlastní kůži manažer komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl. Ten v rozhovoru pro eXtra.cz promluvil nejen o práci humanitární organizace v této zemi, ale i o hrůzách války.

Od rozhoření konfliktu mezi Izraelem a Palestinou byla situace v Libanonu velmi napjatá. V posledních dnech však na místě panuje příměří. "Nyní je situace o hodně klidnější. Poslední dva měsíce ale byly pro tamní lidi opravdu náročné, hlavně v jižních částech země," začal své vyprávění pro eXtra.cz manažer komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl.

Jeho prací je hlavně upozorňovat na to, co se v Libanonu děje, a zároveň vysvětlovat tamním lidem, kde například najdou potřebnou péči.

Život v nuzných podmínkách

"Spousta obyvatel kvůli útokům přišla o domov, ztratila členy rodiny, pocit bezpečí. Museli utéci na sever a teď přežívají v často přelidněných přístřešcích pro vysídlené osoby, kde ale moc nemají šanci na důstojný život. Chybí tam všechno od toalet až po zateplení. Děti nemohou chodit do školy, jejich kamarádi jsou v některých případech po smrti, rodiče bez práce... Civilisté trpí ve válce vždycky nejvíc," uvedl Bendl, který pracuje v Bejrútu. Právě hlavní město bylo před vyhlášením příměří často terčem intenzivního bombardování.

Kromě zmíněných problémů se lidé v těchto provizorních přístřešcích potýkají s různými nemocemi. "Nejvíc u nich kvůli tomu vidíme různá kožní a respirační onemocnění," uvádí Bendl. Navíc se intenzivně řeší i psychika lidí, zejména pak dětí, které se musí vyrovnávat s těžkými traumaty.

Umírají děti

On sám byl několikrát přímým svědkem útoku. Co se týče místních, má pro ně jen slova obdivu za to, jak všechno zvládají. "Jsem v Libanonu jen na pár týdnů a nic z toho, co tady člověk za takhle krátkou dobu sám zažije, se nedá porovnávat s utrpením místních obyvatel. Některé členky mého vlastního týmu přišly kvůli útokům o domov, jsou samy vysílené, přesto ale každý den dělají maximum, aby pomohly ostatním. Jestli něco nevymažu z paměti, je to jejich síla a odhodlaní."

Podle údajů tamních úřadů při útocích za poslední dva měsíce zemřelo přes 230 dětí a dalších skoro 1 500 jich utrpělo zranění. "Jako Lékaři bez hranic ale nemáme možnost, jak tato data nezávisle ověřit."

Tamní nemocnice, které ještě fungují, jely v posledních měsících na plné obrátky. "Nemocnice příval pacientů poměrně zvládají. Samozřejmě že zdravotnický materiál, léky a palivo jsou při konfliktu nedostatkovým zbožím, pravidelně ale místní lékařská zařízení zásobujeme. Občas jsme museli dodávat i jídlo, protože lidé nemocnice využívali jako úkryty před bombardováním. Někdy jich tam byly stovky," říká Bendl a dodává, že to, co teď nejvíce Libanonci potřebují, je, aby příměří vydrželo.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy