Lže, nebo neumí počítat? Okamura prý jezdí levně nakupovat do Polska. Z Prahy se mu to ale nevyplatí
Tomio Okamura platí za politika, který často uvádí nepřesné či zavádějící informace a mění strany i názory podle toho, jak mu zrovna hrají do karet. To je i aktuální případ, kdy na Facebooku uvedl, že jezdí nakupovat levné potraviny do Polska. Není to přitom tak dávno, kdy hlásal, že "podporuje české zemědělce a české potraviny" nebo že nechce "drahý odpad z EU". Politikovo tvrzení o levnějších nákupech v Polsku ani nedává smysl, protože se mu kvůli delší cestě nevyplatí...
"My podporujeme české zemědělce a české potraviny," napsal Tomio Okamura loni na podzim na Facebooku. Ono heslo bylo jedním z hlavních, která v kampani před volbami do Sněmovny politik hlásal, stejně jako jeho strana. Ostatně na tom byl i založen Jarmark SPD, tedy akce, která byla součástí Okamurovy kampaně.
Na ní partaj prodávala české potraviny hluboko pod cenou a cílem bylo nalákat voliče na sliby, že by SPD zvládla stanovit podobné ceny, pokud by byla u vládního kormidla. I díky této kampani získala strana ve volbách téměř deset procent hlasů. To, že byly potraviny na jarmarku prodávány za výrobní cenu, už nikdo neřešil a už vůbec ne to, že za výrobky stáli podle zjištění Aktuálně agrobaroni, nikoli sedláci.
Okamura káže vodu, ale pije víno
Volby má SPD za sebou, a tak se pomalu stávají minulostí Okamurovy fráze jako třeba "České potraviny, ne drahý odpad z EU". Nově je nahradila jiná strategie, a to rady, aby lidé jezdili nakupovat do Polska. "Já jezdím nakupovat potraviny raději do Polska, kde vláda snížila DPH na potraviny na nulu, což navrhuje i SPD na vybrané základní potraviny, a tím pádem je v Polsku levněji,“ tvrdil Okamura na Facebooku. Reagoval tak na prudký nárůst cen některých potravin.
„Poslanec Okamura se v tom trochu zamotal. Zatímco ještě loni odmítal ‚drahý odpad z Evropské unie‘, dnes Evropskou komisi velebí za to, že umožňuje v reakci na válku z vlastního rozpočtu evropské zemědělce a potravináře podpořit,“ uvedla pro eXtra.cz Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU. Společná zemědělská politika unie je podle ní přitom dlouhodobě jedním z důvodů, proč je Evropa včetně Česka potravinově soběstačná a nemusí se ani za války na Ukrajině bát, že by potravin byl nedostatek. Zdejší zemědělci by pak bez dotací měli mnohem méně peněz. Okamura přitom v minulosti mnohokrát volal po vystoupení ČR z EU.
Šéf SPD tak opět mění názory podle toho, jak se mu to hodí. Úsměvně pak působí třeba to, že Okamura bydlí v Praze, kde si na pražském Břevnově staví honosnou vilu. Přitom z hlavního města je to do nejblížšího supermarketu v Polsku téměř 150 kilometrů. Cesta se mu tak nevyplatí. Lze tedy jen spekulovat, zda jsou Okamurovy výlety za levnými potravinami výmyslem, nebo zkrátka zapomněl započítat náklady na pohonné hmoty, které kvůli válce rapidně rostou.
Odstoupení od Green Dealu nepomůže
Zajímavý je i politikův recept na zlevnění potravin v Česku, jímž je odstoupení od Green Dealu. Jenže ceny rostou z jiných důvodů, než je Zelená dohoda. „Okamura jako lék na drahotu navrhuje mimo jiné ‚odstoupení od Green Dealu‘, čímž jenom dál ukazuje, že nepochopil, co je podstatou tohoto návrhu, ani to, že se Česko na jeho vzniku a zavádění do praxe samozřejmě samo za sebe podílí,“ míní Truchlá.
Cenu potravin teď ženou nahoru drahá průmyslová hnojiva a válka na Ukrajině a Green Deal nabízí možnosti, jak se v zemědělství postupně zbavovat jak hnojiv, tak třeba i chemických přípravků na ochranu rostlin, jejichž výroba spotřebovává spoustu velmi drahých zdrojů a také energií, například plynu. Ten do Česka stále dodává hlavně Rusko. Zbavovat se postupně průmyslových hnojiv v zemědělství podle analytičky nejenže chrání českou krajinu, ale pomáhá nám to také se zbavit závislosti na Putinovi.
„Navíc zemědělci už nyní varují před rychle nastupujícím suchem, které má potenciál ohrozit sklizeň a potraviny ještě zdražit. Je přitom stále zjevnější, že když se ke krajině a k půdě chováme šetrně – což je další ze základních předpokladů Green Dealu – dokážeme toho vypěstovat v těchhle suchých obdobích v konečném důsledku víc,“ vysvětluje Truchlá. Celosvětově potraviny zdražují i kvůli klimatickou krizí způsobenému obrovskému horku a suchu v Pákistánu nebo Indii. Nedostatek a hlad pak hrozí třeba státům severní Afriky. „Pokud se kvůli klimatickým změnám dají do pohybu hladovějící lidé, pocítí dopady bezpochyby i Evropa,“ dodává Truchlá.