Musela bych si hledat další práci, říká Kristýna: Rušení benefitů se nelíbí lidem ani firmám

Kristýna je maminka dvou dcer v předškolním věku. Z volnočasového příspěvku, který jí zaměstnavatel každý měsíc poskytuje v režimu takzvané „cafeterie“, platí dětem například kroužky. Benefity využívá i během podzimu a zimní sezóny, kdy jejich prostřednictvím hradí nákupy v lékárně.

„Nakupuji pro děti hlavně různé multivitamíny a podobně. Mladší dcera má atopický ekzém a starší je astmatik, takže tam se ty peníze utrácejí docela rychle. Sto procent toho volnočasového příspěvku od zaměstnavatele jde na děti, pro mou osobní potřebu to nevyužívám – nechodím na žádné wellness a nemám ani ‚multisportku‘,“ popisuje Kristýna.

vládní škrty

Vláda plánuje zrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Nízká úspora přitom nedává smysl

„Nechci děti ošidit o to, co mají“

Její zaměstnavatel přitom systém benefitů zavedl teprve během minulého roku. K tomuto kroku přistoupil právě z důvodu daňových úspor v důsledku hromadného zdražování a zhoršující se hospodářské situace. Kristýna si je jistá, že kdyby ke zrušení daňového zvýhodnění benefitů ze strany státu došlo, firma by od jejich poskytování upustila.

„Kdybych o to přišla, musela bych si hledat práci navíc. Určitě nechci děti o to, co mají, ošidit, protože je pro mě hodně důležité, aby se děti socializovaly a vzdělávaly,“ vysvětluje dvojnásobná matka.

Návrh ministerstva financí se nelíbí ani Davidu Kašparovi, který provozuje ubytování v Janských Lázních. A to i přesto, že benefity v jeho případě nejsou tím nejefektivnějším způsobem, jak získat co nejvíce klientů.

návrh vlády

Další úniky vládních plánů: Rušení zaměstnaneckých benefitů i studentských stipendií

„Nicméně ten smysl benefitů byl určený pro to, aby si zaměstnanci mohli aktivně odpočinout. A když o ně přijdou, najednou budou v tomto směru na nule – pak je otázka jak si s tím poradí. I za předpokladu, že firmy dají ty finance do výplat, jde podle mě o riziko,“ myslí si provozovatel srubu Kašparáci.

„Protože v momentě, kdy ty peníze dostanu do výplaty, tak si je nevezmu a ‚neukradnu‘ to té rodině jen proto, že je to přeci můj benefit. Spíš půjdu na nákup a ty peníze půjdou do výdajů v rodinného rozpočtu,“ je přesvědčený Kašpar.

Benefity se vrací firmám v tom, že u nich jsou lidé rádi

Potíž vidí i v tom, že předpokládaná úspora ve státním rozpočtu – podle ministerstva zhruba 1,4 miliardy korun – bude mít za následek pokles produktivity a tím pádem i hospodářského výkonu firem: „Benefit do jisté míry garantoval, že člověk přijde odpočatý do práce, bude tam spokojený, bude ho to bavit a nebude mít potřebu měnit zaměstnání. Zaměstnanec si takhle navíc váží toho, že je ze strany zaměstnavatele opečovávaný. Když člověk nedostane jen výplatu, ale i stávající benefity, tak se to zaměstnavateli vrátí v tom, že u něj budou lidé rádi.“

důchody

Jurečka rozhodl: Mimořádné navyšování důchodů musí skončit. Vláda chystá dočasné příspěvky

„Spousta lidí si to navíc umí spočítat i tak, že v těch benefitech dostanou další výplatu, třeba takzvaný 13. plat,“ poukazuje Kašpar, podle kterého budou jedinými, kteří benefity i za cenu zrušení daňového zvýhodnění udrží, velké nadnárodní firmy: „Ty mají tolik zaměstnanců, že si nemohou dovolit, aby se lidé sbalili a šli hledat něco jiného. Potřebují je tam.“

Kašparova slova potvrzují i čísla z průzkumu společnosti Grafton Recruitment ze září 2020. Skutečnost, že volnočasové benefity ovlivňují jejich spokojenost v práci, potvrdilo 88 procent dotázaných. Nepeněžní benefity v současné době firmy poskytují přibližně třem milionům svých zaměstnanců – tedy zhruba 75 procentům všech zaměstnanců v Česku.

+ Další 2 fotografie