Násilí u dětí přibývá. Odborník popsal, jak rozpoznat varovné signály a na koho se obrátit

Policie ČR v roce 2019 zaznamenala 589 případů násilné kriminální činnosti osob mladších osmnácti let. Letos to bylo o 135 případů více. Podle odborníků se děti uchylují k agresivnímu chování, zejména pokud mají problémy v rodině. „Jedním z hlavních problémů je výskyt domácího násilí. Domácí násilí ohrožuje zdravý vývoj dětí a podporuje přenos násilných vzorců chování na další generace. Děti mohou figurovat jako oběti i původci násilí. Podle průzkumů se s fyzickým nebo verbálním násilím setkává až 85 procent škol a dětí,“ uvedl pro redakci eXtra.cz krizový psycholog Štěpán Vymětal.

vražda v tunisku

Detaily vraždy Čecha v Tunisku: Domácí násilí a výhrůžky smrtí, roli měl hrát alkohol

Určité riziko podle něj představuje také internet. „Mnoho dětí čelí kyberšikaně, manipulacím a internetovým podvodům. Klíčovou dovedností se proto stává informační gramotnost,“ doplnil Vymětal.

Psycholog o chování dětí

O tom, že právě vztahy v rodině mají velký vliv na vývoj i chování dítěte, je přesvědčen také dětský psycholog Miloslav Čedík. „Slovy doyena české pediatrie Jiřího Dunovského: ‚Rodič, který nemiluje své dítě, ho psychicky týrá‘,“ citoval Čedík uznávaného lékaře.

V rozhovoru pro redakci eXtra.cz pohovořil o varovných signálech, které mohou vysílat děti, pokud je něco v nepořádku. „Děti vysílají signály přiměřeně svému věku. Umíme si představit, jak těžko se může bránit malé dítě. Děti se v rodině poprvé dostávají do vztahů, zažívají přijetí a nepřijetí. Nemají žádné sociální dovednosti a nevědí, jak se bránit. Prožívání trýzně pak může vést k tomu, že je dítě neradostné,“ uvedl psycholog.

To se pak může projevit i v jeho každodenních aktivitách. „Může se nehezky chovat k dětem na písku, může jim kazit hru. To znamená vydávat signály o svém světě tím, že nějak nestandardně funguje,“ doplnil Čedík.

Problémy se poté mohou projevit i v základní škole. „Dítě nebude přijato nebo bude vyčleňováno ze skupiny. A to nemluvím ani o tom, že tam může probíhat šikana,“ pokračoval odborník.

slovensko

Drsné obvinění otce zesnulého Romana. Snaží se nás zlomit, říká o rodinách spolužaček, které měly chlapce šikanovat

Právě šikana může mít na dítě do budoucna velmi neblahý vliv. „Oběť šikany nemůže fakticky čelit násilí, protože je tam převaha agresora, ale ve svém fantazijním světě si buduje, jak by ho porazila. Tento fantazijní svět ovšem může fungovat také autonomně. Člověk, který zažil ponížení a bylo mu ublíženo, to může chtít jednou v životě také té společnosti vrátit takovým způsobem, který se vymyká všemu,“ upozornil psycholog.

Zmínil i další signály, kterých je potřeba si všímat. „Dítě může být ponořeno samo v sobě, nedokáže si hrát, nechodí ven mezi spolužáky a nechce se mu do školy,“ uvedl.

Hlavní apel proto klade na učitele, kteří jsou s dětmi v dennodenním kontaktu. „Pokud nepříznivý vliv pochází skutečně od rodiny, je důležité, abychom byli citliví my pedagogové. Protože takové dítě by už jinou podporu a pomoc nemělo,“ vysvětlil Čedík. „Škola je výchovná a vzdělávací instituce a my děti učíme, jak se mají chovat ve společnosti a k sobě navzájem. Je nesmírně důležité, aby byl tento proces řízený a neprobíhal spontánně. Aby někdo, kdo je dominantní jedinec, si nebral právo dominance ve skupině tím, že ostatní děti bude zastrašovat nebo jim ubližovat,“ doplnil odborník.

Nejdůležitější je komunikace

Zvláštní skupinu pak podle něj představují puberťáci. „Toto období s sebou přináší vzdor vůči autoritám a je velmi těžké rozpoznat, co je přirozenou vývojovou fází, ve které se ocitá mladý člověk, a co jsou neblahé rysy, které tam možná byly dány špatnou výchovou – tresty, ponižováním,“ pokračoval Čedík.

Vyšetřování

Zneužitá dívka vyhledala pomoc policie, ta ji měla odmítnout. Mluvčí to odmítá, přiznal ale velké pochybení

I k těmto dětem je však možné si najít cestu. „Mladiství nejsou v totální kritice nás dospělých a jsou chvíle, kdy to s nimi jde a my bychom měli těchto skulin využívat. Komunikovat s nimi. Může to být mimo domov, ne ve strukturách, kde to máme zaběhané. Ale třeba když budeme lyžovat, nebo na kolech, na vodě,“ uvedl na příkladech psycholog.

Právě komunikace je podle něj klíč ke všemu. „Je důležité, aby rodiče měli s dětmi dobrý vztah a otevřeně s nimi hovořili. Aby si k nám vybudovaly důvěru. To je úplně ten nejzákladnější princip k tomu, aby s námi děti otevřeně mluvily o všem, co zažívají i mimo školu, aby rodič mohl díky tomu dostat případné signály včas. Tady je důležitá prevence,“ nabádal odborník.

Připomněl, že je dobré mít na paměti, že si děti do jisté míry obraz upravují, a to v různém smyslu. Právě proto je dobré být v kontaktu i s pedagogy. „Rodič totiž vidí chování dítěte v domácím prostředí, ale nemá povědomí o tom, jak se jeho potomek chová ve vrstevnické skupině,“ vysvětlil Čedík.

V případě potřeby je vždy možné obrátit se na odborníky. „Vždy je dobře začít u školy. Nikdy bych nevynechal ji a třídního učitele. Ten je nejdůležitější, je v nejbližším kontaktu s tím dítětem. Každá škola má výchovného poradce, mnoho i školního psychologa. Kromě pedagogicko-psychologických poraden v naší zemi máme od roku 1993 také síť středisek výchovné péče, která jsou zaměřena na oblast narušených vztahů, šikanu nebo i poruchy chování. Tady jsou odborníci, kteří mohou pomoci nejen škole, ale i rodině,“ dodal Čedík.