Následky katastrofického protržení Kachovské přehrady: Spláchnuté obce, vyhynulé druhy, poušť i močály
Odpálení Kachovské přehrady je "nejhorší evropskou ekologickou katastrofou po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu roku 1986", prohlásil náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Melnyk. Jedna z největších evropských vodních nádrží po rozbití hráze spláchla v uplynulých dnech desítky vesnic a obcí. S jakými následky se bude Ukrajina potýkat další desetiletí, rozebíral server Lithuania Posts.
Masa vody z protržené Kachovské přehrady jen na Ukrajinou kontrolovaném území přímo ohrožuje 16 tisíc lidí, říká Oleksandr Prokudin, guvernér Chersonské oblasti. Tisíce dalších budou muset opustit své domovy. Podle chersonského zákonodárce Vitalije Bogdanova všichni, kdo mohou, pomáhají místním. "Není tu žádná panika, záchranné složky fungují, policie a armáda jsou všude. Mnoho lidí je evakuováno," uvedl pro Lithuania Posts. Sám odjet nehodlá, neboť se chce postarat o staré příbuzné.
Obilnice světa bez obilí
Katastrofa však přináší řadu dalších problémů. Podle ukrajinského ministerstva zemědělství zůstane bez vody 94 % procent zemědělských zavlažovacích systémů v Chersonu, 74 % v Záporoží a 30 % v Dněpropetrovsku. Jde o nejúrodnější regiony, které dělají z Ukrajiny "obilnici světa", tedy jednoho z největších světových zemědělských producentů. Můžeme očekávat nárůst cen obilí, což bude problém obzvlášť pro řadu afrických zemí, jež jsou na ukrajinském dovozu závislé.
Vyhynutí zvířat
Záplava si již vyžádala několik lidských životů, utopila tisíce zvířat a přemístila miny, které jsou ve válečné zóně všudypřítomné. Podle ukrajinského ministra životního prostředí Ruslana Strilce se navíc do vody uvolnilo 600 až 800 tun ropy. "Ta se dostane do řeky Dněpr a nakonec skončí v Černém moři," prohlásil Ruslan Strilec v Bruselu.
Katastrofa postihne i faunu a flóru. "Různé druhy zvířat vyhynou," předpovídá Julia Markhel, koordinátorka Let’s Do It Ukraine SOS, tamější největší nevládní ekologické organizace. Množství zemědělské půdy bude podle ní zničeno. Odvodněné oblasti vyschnou a z těch zaplavených se stanou bažiny.
Zásobárna vody
Kachovská vodní nádrž sloužila jako zásobárna vody i pro Krymský poloostrov. "Už před invazí Ukrajina zablokovala řeku ve směru na Krym a přeťala přísun vody, což vedlo k částečnému vysušení oblasti," říká Wim Zwijnenburg, představitel nizozemské nevládní organizace PAX. "Bude to společenská a ekologická katastrofa," tvrdí a dodává, že většina následků bude citelná za 2 až 3 roky.
Kdo je asi viník
Z odpálení Kachovské vodní elektrárny a přehrady, ke kterému došlo 6. června, se navzájem obviňují Ukrajina s Ruskem. Z ekonomického, ekologického, ani vojensky strategického hlediska by však odpálení přehrady nedávalo pro Ukrajinu smysl. Vodní nádrž byla společně s elektrárnou pod kontrolou ruské invazní armády. Ta gigantické vodní dílo minulý rok zaminovala, stěžoval si už v říjnu 2022 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a informovala o tom Ukrajinska pravda.
Většina odborníků se proto přiklání k názoru, že za katastrofu je odpovědné Rusko, dlouhodobě pošlapávající ukrajinskou územní svrchovanost a neštítící se teroristických aktů vůči civilnímu obyvatelstvu.
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli