Následky vládního balíčku? Rušení benefitů se dotkne ordinací, zdraví bude hůře dostupné, varují podnikatelé
Zrušení daňového zvýhodnění volnočasových benefitů by mělo za následek, že je přestane poskytovat 94 procent zaměstnavatelů. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Unie zaměstnavatelských svazů (UZS). Podle dalších čísel poskytuje systém benefitů svým zaměstnancům devět z deseti firem. Redakce eXtra.cz hovořila s dalšími z řad poskytovatelů služeb, kterých by se konec benefitů citelně dotkl.
„Pokud by k tomu opravdu došlo, přišli bychom o o 20 až 30 procent zákazníků. Záleží na období,“ řekl eXtra.cz Jan Pohl, který provozuje ostravskou posilovnu Individual.Fitness. Hlavní příjmy jeho firmy sice tvoří pravidelné poplatky za členství, i tak by ale přišel odhadem o alespoň pětinu tržeb.
„Lidé toho určitě aktivně využívají. Mnoho z nich chodí cvičit do fitka také díky tomu, že ty benefity mají. Pokud by o ně přišli, už by si rozmysleli, jestli ty peníze využijí pro sebe na posilovnu nebo na něco úplně jiného,“ míní Pohl. Podle něj je navíc řada klientů zvyklá na to, že jejich fitko benefity přijímá. „A to i přesto, že to pro nás kvůli poplatkům není úplně nejvýhodnější řešení,“ říká zakladatel a majitel firmy.
„Klacky pod nohy těm, kteří dbají na své zdraví“
Doplňuje, že zrušení benefitů by určitě mělo dopad na návštěvnost. Ta se navíc teprve nedávno po covidovém období dostala na běžnou úroveň. „Troufám si říci, že nás jako provozovatele by to tolik nezasáhlo, ale určitě by to mělo nepříznivý vliv na zdraví lidí. Budou méně sportovat, místo toho to nahradí jinými – třeba venkovními – aktivitami, u kterých záleží na počasí a dalších faktorech,“ myslí si Pohl a přidává další důvod, proč by se na daňové zatížení benefitů nemělo sahat.
„Pohyb u lidí, kteří dennodenně sedí v kanceláři nebo v autě a nemají ho dostatek, je velmi důležitý. Potom to dopadá tak, že se to řeší u lékařů, fyzioterapeutů nebo na rehabilitacích místo toho, aby se dbalo na prevenci. Jsou to další klacky pod nohy lidem, kteří dbají na svou kondici a zdraví. Bude to pro lidi méně a hůře dostupné. Kromě finančních dopadů to tak bude mít i neblahý dopad na zdraví lidí,“ tvrdí.
Průzkum UZS ukázal, že příspěvek na sportovní aktivity, jako je fitness, aerobik nebo spinning, poskytuje zaměstnancům 61 procent firem. Na masáže, rehabilitace nebo fyzioterapii přispívá lidem prostřednictvím benefitů 47 procent zaměstnavatelů.
Podle Pohla by tak jeho ostravské fitko muselo zdražit. „Pokud nám část klientely odpadne, uvidíme, jak na to bude reagovat konkurence a jiní. Asi bychom na to museli nějakým způsobem reagovat,“ tvrdí podnikatel.
Zájem o platbu benefity neustále roste
V pozici poskytovatele služeb, které si lze za benefity pořídit, ale i poskytovatele benefitů pro své zaměstnance, prožívá situaci Petra Hetfleišová. Ta v hlavním městě provozuje ordinaci dentální hygieny. Rovněž její podnikání by konec benefitů poznamenal v podobě odlivu pacientů.
„Příjem od těch, kteří platí benefity, činí nějakých 10 až 20 procent obratu měsíčně. Myslím si, že benefity jsou super věc, protože zrovna za dentální hygienu u nás lidé platí benefity raději než penězi. Je to také z toho důvodu, že se jedná o zdravotnickou službu, která není většinou hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ svěřila se Hetfleišová eXtra.cz.
„Lidé potom budou hledat motivaci chodit na dentální hygienu ještě hůře. Většinou těmi benefity neplatí jen za sebe, ale za celou rodinu. Když si vezmu, kolik u mě dá čtyřčlenná rodina za rok, tak si to určitě nebudou moci dovolit,“ poukazuje.
Vládní plán by ji navíc zasáhl i z hlediska zaměstnavatele, který vidí benefity jako něco, co může nabídnout svým zaměstnancům. „Navíc to mají rádi a také je to něco, čím já mohu ušetřit.“
Zájem o platbu benefity v její ordinaci navíc každý měsíc narůstá. „Uvidíme, kolik klientů platících benefity by nám zůstalo. Zase si nemyslím, že by nám jich odpadlo 100 procent – to ne, protože ti klienti vnímají dentální hygienu jako důležitou. Ale samozřejmě by nám část klientů odpadla a musela bych hledat jinde. Buď bych musela více zainvestovat do marketingu, nebo jinam,“ uzavírá Hetfleišová.