Nejdražší armádní nákup v historii! Vláda pořídí americké stíhačky za desítky miliard
České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning. Vláda dnes rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o jejich pořízení. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda rozhodla na základě vojenského doporučení armády, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jednat bude do října 2023, a pokud by se dohody nepodařilo dosáhnout, mohou být přijaty další způsoby řešení. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česká republika smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.
Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.
Vláda dnes usnesením pověřila Černochovou k vyjednávání s americkou stranou do října 2023. "Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení," uvedla ministryně. Sestaví meziresortní tým se zastoupením ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, armády a vlády. "Vyjednávání povedeme v tomto formátu a pevně věřím, že na konci října 2023 budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí," dodala Černochová.
Černochová: S nákupem nesmíme otálet
O výběru amerických letadel se spekulovalo delší dobu. Se svou nabídkou nedávno přišlo i Švédsko. Jeho velvyslanec Fredrik Jörgensen ČTK řekl, že Švédsko chce české armádě nabídnout bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, možnost jejich modernizace a zároveň nákupu nejmodernější verze Gripen E. Ministerstvo obrany oznámení překvapilo, podle jeho vyjádření Česká republika oficiální nabídku nedostala.
Bez ohledu na výběr letounů se podle Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky bude muset modernizovat infrastruktura, například základna v Čáslavi. "I v rámci naší mobility, našich schopností máme povinnost zajistit plochy pro to, aby tady letouny mohly přistávat," řekla ministryně s tím, že v budoucnu by letounů F-35 mohly v Evropě létat stovky.
"Museli bychom, i pokud bychom měli jiné stroje, infrastrukturu modernizovat a prakticky stavět nové dráhy. Technologie jde dopředu, do té infrastruktury se dlouhodobě neinvestovalo," dodala. Stejné stroje si plánuje pořídit třeba Německo, objednalo si je i Polsko.
I když gripeny může armáda využívat až do roku 2029, podle Černochové bylo nutné rozhodnout už nyní, protože se ceny techniky stále zvyšují a zároveň chybějí výrobní kapacity a suroviny, což doby dodání prodlužuje. "Nesmíme proto otálet, protože dodací lhůty jsou v řádu let," uvedla.
Nejmodernější stroje
F-35 Lightning II bývá označován za nejmodernější sériově vyráběný stíhací letoun s potenciálem životnosti 30 až 40 let. Jde o letoun s technologií stealth, která má za cíl maximálně omezit jeho zjistitelnost radarem. Odborníci oceňují jeho přístrojové vybavení, díky kterému získává přehled o dění na bojišti a může komunikovat a spolupracovat se spřátelenou technikou. Podle Řehky není F-35 "jen stíhací letoun". "Jde o létající velitelské středisko představující kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu, inteligentních strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů," uvedl.
Nevýhodou jsou například oproti gripenům vysoké náklady na provoz. Gripeny v české armádě létají od roku 2005, Česko si je od Švédska pronajímá. Rozhodování o nových stíhacích letounech tehdy doprovázela podezření na korupci. Čeští stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a dvě dvoumístná letadla. Nasazeni s nimi několikrát byli i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu a v Pobaltí.
Podle ministerstva počet nyní používaných strojů již nestačí k plnění současných úkolů. "Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci se bude objem plněných úkolů nadále zvyšovat," uvedl Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli