Nejvíce potravinami plýtvají mladí lidé: Sami si řežou pod nohama větev, tvrdí ředitelka potravinové banky

WastedHack akce má upozornit na skutečnost, že až 30 % potravin zakoupených v obchodech se nespotřebuje a vyhodí. Má zejména apelovat na mladší populaci do 26 let. Jelikož zrovna ti jsou těmi největšími plýtvači, jak prozradila zakladatelka tohoto projektu, ředitelka potravinové banky Věra Doušová.

Až 30 % potravin zakoupených v obchodech se nespotřebuje a vyhodí. To podle WastedHack odpovídá ekvivalentu plochy celého Olomouckého kraje, na kterém by se musely tyto potraviny pěstovat. A to by mohly krmit všechny obyvatele Česka celé dva měsíce. "A víte, kdo je za to odpovědný? Podle výzkumů nejvíce právě mládežníci. Neprskejte, nenadávejte. Přijďte radši přiložit ruku (a mozek) k dílu," vzkazuje organizace mladým lidem, aby pomohli vytvořit krátká edukační videa.

Mladí lidé jako největší plýtvači

Věra se plýtvání jídlem zabývá již deset let, a proto se rozhodla tento projekt rozšířit nejen v České republice, ale do celé Evropy. "Náš Evropský projekt je financovaný Erasmem Plus a jsou v něm i Italové, Maďaři a Malťané. Řekli jsme si, že teď bude cílová skupina mladí lidé, a každá země se pokusí tuhle skupinu ohromit a řekne jim, že plýtvat znamená i ničit životní prostředí," popsala Věra, která v rozhovoru pro eXtra.cz prozradila, že mladí lidé, jako největší ekologové, jsou přesto největší plýtvači.

vaření

Šéfem za pár minut: Zdeněk Pohlreich nenávidí plýtvání jídlem. Vidím promarněné peníze, říká

Důvod, proč jsou zrovna mladí lidé v průměru nejhorší v této problematice, je kvůli neustálé změně jejich programu. "Mladí lidé mají proměnlivý program, pokud nemají rodinu, tak nakoupí něco, co mají představu, že budou vařit, ale pak se stane, že někam jdou, nebo se jim náhle změní plány a to jídlo pak už není k potřebě," vysvětlila Věra. "Já jsem si říkala, že možná stačí, aby si propojili, že plýtváním jídlem znamená znečišťování životního prostředí. Kdyby si to totiž propojili, tak by to nedělali, protože jsou zároveň největší aktivisti v této oblasti," dodala ředitelka potravinové banky.

Jak plýtvání nejlépe zamezit

Doušová má jasné rady, jak plýtvání omezit. "Nekupovat, co nepotřebuji, nepodléhat akcím jako kup dvě a zaplať jednu, nechodit nakupovat hladový a umět dobře ukládat potraviny," radí věra. "Velice to škodí životnímu prostředí a znečišťuje se půda a voda. A tím, že potraviny tlejí, vzniká ještě jedovatý metan, takže si pod sebou uřízneme sami svou větev," vysvětluje ředitelka dopady, které budou následovat, pokud se daná problematika nezlepší.

Přístup řetězce Tesco

Tuto kampaň podporuje i řetězec Tesco a s ním i manažerka ESG & Corp. Relations Tesco Lucie Loučková. "Plýtvání vnímáme jako velmi akutní a je to pro nás i významné téma. V našich cílech máme zařazeno, že do roku 2030 chceme snížit potravinový odpad o 50 %, a to se nám podařilo již v roce 2020, za to jsme velice rádi a chceme pokračovat," popsala přístup řetězce Tesca jeho manažerka.

A jak tento gigant danou problematiku řeší a předchází jí? "Na těch vstupech je to optimalizace nákupu, což znamená speciální systémy, které vyhodnocují, jaká je poptávka po zboží, pokud se stane, že něco zbyde, máme v rámci obchodu speciální centra, která jsou opatřena slevami, ty se mohou vyšplhat až na 70 %. Zákazníci mohou využít nákup zboží, které je před expirací za velice výhodnou cenu," popsala Lucie, jak řetězec předchází plýtvání.

"Pokud se nám ani to nepodaří prodat a stane se, že ovoce a zelenina není v úplně nej kondici a zákazník si ji nechce úplně koupit a chce si vzít radši něco vizuálně hezčího, tak potom tyto potraviny jdou do potravinových bank," dovysvětlila manažerka velkého řetězce.

+ Dalších 6 fotografií