Od nového roku může stát získat nemovitosti, o které se nikdo nehlásí. Může to usnadnit stavební rozvoj
Přibližně 150 tisíc nemovitostí může v novém roce připadnout státu. S nemovitostmi s neznámým nebo nedostatečně identifikovaným vlastníkem tak bude nově možné disponovat. Konec letošního roku však přinese uplynutí desetileté lhůty stanovené občanským zákoníkem, což umožní státu převzít vlastnictví těchto nemovitostí, pokud se o ně dosavadní vlastníci nepřihlásí nebo nedoplní potřebné informace v katastru nemovitostí. Uvádí to ve své tiskové zprávě advokátní kancelář ROWAN LEGAL, kterou získala redakce eXtra.
Advokát z kanceláře rovněž upozorňuje, že tato situace otevře nové obchodní příležitosti pro využití dosud nepřístupných nemovitostí, včetně jejich budoucího rozvoje.
Stát se již delší dobu snaží identifikovat skutečné vlastníky nemovitostí, u kterých chybí úplné nebo dostatečné údaje o vlastnictví. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) dlouhodobě zveřejňuje seznamy těchto nemovitostí a vyzývá vlastníky k doložení potřebných dokumentů pro identifikaci v katastru nemovitostí.
ÚZSVM se snaží identifikovat vlastníky
ÚZSVM dosáhl částečného úspěchu, když identifikoval vlastníky v 50 809 případech do roku 2022, stále ale zůstává kolem 150 tisíc nemovitostí s neznámým nebo nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Týká se to především orné půdy, lesních pozemků a luk a zhruba 2,5 tisíc staveb. Pokud ÚZSVM nedokáže identifikovat vlastníky těchto nemovitostí, může nově převést vlastnická práva na stát. Nový občanský zákoník, účinný od roku 2014, stanovuje desetiletou lhůtu, která končí ke konci roku 2023.
Existují dva hlavní scénáře pro jednotlivé nemovitosti: buď vlastník není vůbec znám, což znamená, že v katastru nemovitostí nejsou žádné informace, nebo je vlastník nedostatečně identifikován, což znamená, že v katastru chybí klíčové údaje, například datum narození nebo aktuální adresa.
ÚZSVM se snaží ve spolupráci s obcemi identifikovat vlastníky a vyzývá je ke kompletní dokumentaci. Navzdory dlouhodobé snaze zůstává velké množství nemovitostí bez dostatečně identifikovaných vlastníků, což komplikuje nakládání s těmito pozemky.
„Značné negativní následky pociťují zejména spoluvlastníci nemovitostí, u kterých je jeden ze spoluvlastníků nedostatečně identifikován. Tím je fakticky znemožněno nakládání s celou nemovitostí, protože chybí konkrétní vlastník dotčeného spoluvlastnického podílu, se kterým by bylo možné jednat. Spoluvlastníci tak reálně nemohou disponovat ani se svým majetkem a mohou přicházet o obchodní příležitosti spočívající v prodeji pozemku nebo jeho developmentu. Nabytí dotčeného spoluvlastnického podílu státem jim tuto situaci může v podstatě vyřešit, protože zde již bude konkrétní vlastník, se kterým bude možné jednat,“ vysvětluje Jakub Zámyslický, advokát a vedoucí oblasti nemovitostní ROWAN LEGAL.
Společnost ROWAN LEGAL, jak uvádí ve své tiskové zprávě, kterou má redakce eXtra.cz k dispozici, má zkušenosti s případy, kdy developer usiloval o získání pozemků pro budoucí vývoj, ale klíčový pozemek byl vlastněn nebo spoluvlastněn neznámým nebo nedostatečně identifikovaným subjektem. Tato situace vedla k zastavení obchodu nejen pro spoluvlastníky dotčeného pozemku, ale i pro vlastníky ostatních pozemků v dané lokalitě.
Proces přepisu bude jednoduchý a rychlý
„Developerům se od začátku roku 2024 mohou odblokovat lokality, které původně opustili z důvodu, že se v nich nacházel pozemek s neznámým nebo nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Doporučujeme tak developerům, aby prošli své historické nerealizované záměry. Je možné, že některé z nich bude možné od roku 2024 realizovat,“ doporučuje Zámyslický. Od začátku roku 2024 je důležité, aby každý vlastník nemovitosti věnoval zvýšenou pozornost zápisům v katastru nemovitostí týkajících se jeho majetku.
„Je vhodné ověřit, zda vlastník nespadá do kategorie nedostatečně určených vlastníků, a tuto situaci případně bezodkladně řešit, neboť jinak by mohl o své vlastnické právo přijít. Zároveň je však potřeba také kontrolovat, zda u jakékoli jeho nemovitosti nedochází k převodu na stát, přestože nespadá do kategorie nedostatečně identifikovaných vlastníků. Nelze totiž vyloučit případy, kdy k převodu na stát bude docházet omylem nebo nesprávně. Proces přepisu bude totiž relativně jednoduchý a rychlý,“ varuje Zámyslický.
Jihomoravský kraj má k začátku roku 2023 největší počet problematických nemovitostí – 61 588, které mají vadu v chybějící nebo nedostatečné identifikaci vlastníka. Následují Středočeský kraj (30 694 nemovitostí), Královéhradecký kraj (18 172 nemovitostí) a Moravskoslezský kraj (15 586). V Praze naopak je nízký počet problematických nemovitostí – pouze 1 419.