Otčím zneužíval čtyři dcery, vinu svaloval na ně. To je časté, popsala odbornice chování násilníků
Další případ nechutného zacházení s dětmi šokoval Česko. U Krajského soudu v Pardubicích stanul před soudem otčím, který měl roky pohlavně zneužívat čtyři nevlastní dcery. S jednou z nich pak dokonce zplodil dítě. Obžalovaný se přitom hájil tím, že proti němu dívky učinily komplot. "Je to velmi časté, jde o jednu z manipulativních technik člověka, který se násilí dopouští. Tím si zajišťuje mlčení oběti a udržuje ji ve vztahu kontroly a násilí," uvedla k podobným praktikám pro eXtra.cz ředitelka organizace ProFem Jitka Poláková.
Krajský soud v Pardubicích řešil další případ sexuálního násilí na dětech. Před soudem tam stanul otčím, který pohlavně zneužíval své čtyři nevlastní dcery. S nejstarší z nich pak zplodil dítě. Podle serveru Novinky.cz se však muž hájil tím, že jde o komplot zmiňovaných dívek. Soud ho nakonec nepravomocně odsoudil na 11 let, muž se na místě odvolal.
U obžalovaného se zároveň našly v telefonu i notebooku fotky dívek se sexuálním podtextem. I to se snažil muž hodit na ně s tím, že se takhle vyfotily samy a do jeho telefonu je uložila nejstarší z dcer.
Jitka Poláková: Svalování viny na oběť je velmi častá manipulace
Podle soudní znalkyně má mít otčím tendenci k manipulativnímu jednání. "Není primárně agresivní, ale může používat nátlakové jednání. Zneužívá závislosti dcer k uspokojení vlastních sexuálních potřeb, manipuloval a využíval emoční vztah nezletilých k matce," uvedla.
Na to, jak moc bývá podobné chování vůči obětem časté, se redakce eXtra.cz zeptala ředitelky organizace ProFem Jitky Polákové. "Je to velmi časté, jde o jednu z manipulativních technik člověka, který se násilí dopouští. Tím si zajišťuje mlčení oběti a udržuje ji ve vztahu kontroly a násilí," popisuje Poláková.
Podle ní jde často o nejprve velmi nenápadné techniky, které se mohou postupně stupňovat a kterými násilný člověk ve své oběti vzbuzuje pocity méněcennosti, že nikdy nic nezvládne (tedy ani se z násilného vztahu vymanit), nebo naopak, že to, co násilník dělá, dělá proto, že oběť miluje, často velmi mistrně využije nejistot obětí, a toho, v čem o sobě oběť sama pochybuje, co si sama o sobě myslí, že nezvládá nebo je její špatná vlastnost.
"Velmi častou technikou je také kontrola, izolace od okolí, přátel, širší rodiny. Pokud jde o násilí v kontextu rodiny, další manipulativní technikou může být využívání strachu oběti, co vše za dopad na celou rodinu a na vztahy by mohlo mít to, pokud by o násilí promluvila," pokračuje Poláková.
Zasáhnout by měla společnost
Lze se vůbec vůči podobným praktikám nějak bránit? "Tady máme zasáhnout my jako společnost, soudy a pomáhající systém: oběť musela vynaložit ohromné úsilí a odvahu, aby se s tím, co prožívá, někomu svěřila, ať už instituci (policie, poradna, škola), nebo někomu v okolí nebo v rodině. Tedy to okolí musí stát na straně oběti, to ona je ve velmi zranitelné a znevýhodněné pozici, a celá situace je pro ni extrémně náročná: nejen to, co prožívala, ale i co vše následuje po tom, co se rozhodne o násilí mluvit," uvádí Poláková.
Doporučené video: Rozhovor s Jitkou Polákovou
"Ze statistik taky víme, že falešných obvinění z násilí je minimum, i když se o nich stále hovoří jako o něčem, co představuje rozsáhlý problém. Odbornice a odborníci, kteří se s tématem násilí profesně setkávají, musí být o tématu adekvátně edukováni a právě se vyznat ve všech manipulativních technikách, které násilné osoby využívají. A také musí umět oběť adekvátně a citlivě podpořit," dodává ředitelka organizace ProFem.