Pavel o okupaci z roku 1968: Rusko se od té doby nezměnilo, říká a přirovnal ji k válce na Ukrajině
To nejlepší, co lze dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Nikoli cestou černobílého vidění světa, ale snahou o poznání faktů i emocí dané doby. V projevu během připomínky 55. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy u budovy Českého rozhlasu to v pondělí prohlásil prezident Petr Pavel. Hlava státu se vzpomínkové akce zúčastnila po mnoha letech. ČTK uvedla, že stejně jako šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), také prezident přirovnal sovětskou invazi do Československa z roku 1968 k současné situaci na Ukrajině, která čelí ruské agresi.
Petr Pavel během své řeči mimo jiné připomněl film režiséra Uvedl, že během událostí pražskéhoJana Hřebejka Pelíšky, který pojednává o době na konci 60. let. jara a následné invaze mu bylo sedm let. „Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala mi, že nás přepadli Rusové. Já jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, najednou nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout,“ vzpomínal prezident a dodal, že trvalo dlouho, než to pochopil.
Podíl na tom podle Pavla měla i skutečnost, že nežil v prostředí, v kterém by měl od počátku jasno. „K tomu, co se vlastně tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době. Ale je lepší pozdě než nikdy,“ řekl. Invazi popsal nejen jako porušení mezinárodního práva, ale i základního principu: „Protože to, že vám někdo pomůže získat zpátky svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat. Nebo to také znamená, že má o svobodě úplně jiné představy než vy.“
Rusko se nezměnilo, míní Pavel
Současná hlava státu se v době předvolební kampaně koncem loňského listopadu omluvila za svůj životopis z roku 1987, ve kterém popsala svůj loajální postoj k Sovětskému svazu i invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „Životopis jsem psal jako mladý voják, který politiku a režim bral jako danou věc a nutné zlo… Byla to chyba, kterou už nezměním. Invazi z roku 1968 samozřejmě odsuzuji,“ citoval tehdy Pavla server iDnes.cz.
Prezident také doplnil, že na Ukrajině se nyní děje něco podobného jako v Československu v roce 1968. Rusko se od té doby nijak nezměnilo, míní Pavel. „I když už se jmenuje jinak, ale tím, jak dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, tak zůstalo v úplně stejných kolejích,“ konstatoval.
Lidé by si podle něj měli připomínat i 137 obětí, které v době okupace přišly o život, či tehdejší pracovníky rozhlasu a televize, kteří do poslední chvíle informovali o tom, co se děje. „Ale i tisíce těch, kteří se s tím nesmířili a i po okupaci v době tvrdé normalizace, která byla vším možným, jen ne návratem k normálu, si zachovali svůj názor. I přes potíže, ústrky a někdy také věznění, kterému museli čelit, si nadále stáli za svým,“ citovala Pavla ČTK.
Invaze začala v noci na 21. srpna 1968 a už první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel Československa.
Pekarová: Nejlépe uctíme památku pomocí Ukrajincům
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při pondělní připomínce okupace uvedl, že Češi jsou silným a nezdolným národem, který se nikdy nevzdává. Příjezd vojsk Varšavské smlouvy, který ukončil naděje na obrodný proces v tehdejším Československu, znamenal podle něj velkou depresi a smutek – neodnesl ale touhu po svobodě, kterou země získala v roce 1989. Češi by se podle něj měli dál chovat podle slavné věty staré už 55 let „Jsme s vámi, buďte s námi“.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svázala připomínku agrese v roce 1968 a současný konflikt na Ukrajině. „Zrovna v té nejtemnější chvíli zazněl ze zdejšího studia poprvé do éteru signál ‚Jsme s vámi, buďte s námi‘. Signál, který o více než půlstoletí později v projevu před poslanci a senátory našeho Parlamentu zopakoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci v čele se svým prezidentem dnes hrdinně čelí brutální ruské agresi, která skutečně v řadě ohledů připomíná naše vlastní trauma ze srpna roku 1968,“ konstatovala.
Česko podle ní nesmí nikdy zapomenout na oběti invaze v roce 1968 ani na bezpočet obětí následné vleklé okupace. „A zapomínat nemůžeme a nesmíme ani na oběti trvající ruské agrese na Ukrajině. Nejlepší způsob, jak uctít památku všech obětí tyranií minulých, je vytrvat v podpoře bojovníků proti tyraniím současným. Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi,“ uzavřela.