Petr Pavel by se vzdal českého veta v EU. Prezident vykládá nesmysly, bylo by to fatální, kritizuje Babiš

Při dalším komentování evropské situace zdůraznil prezident Petr Pavel význam rozšíření Evropské unie pro celkovou bezpečnost kontinentu. Zmínil potenciální výzvy, jako jsou „geopolitické manipulace“ a potřebu další integrace zemí, jako je Ukrajina a státy západního Balkánu. K tomu dodal, že role České republiky a střední Evropy v procesu rozšiřování je klíčová.

O nutnosti přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou a faktické zrušení možnosti veta se v minulém červenci zmiňoval v komentáři pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung německý kancléř Olaf Scholz. „Pro mne to znamená konec se sobeckými blokádami evropských usnesení ze strany jednotlivých členských států. Konec se samostatnými národními postupy, které škodí Evropě. Národní veta, například v zahraniční politice, si už nemůžeme dovolit, pokud chceme, abychom byli ve světě soupeřících velmocí nadále slyšet,“ cituje z kancléřova textu Mladá fronta Dnes.

válka

Petr Pavel odmítl ústupky Putinovi: Rusko musí být poraženo, hřímal ve Štrasburku

Časovaná bomba

Takovému nápadu je z českých politiků nakloněn například europoslanec za TOP 09 Luděk Neidermayer. Během snídaně ve Štrasburku o tom mluvil právě i s prezidentem Pavlem. Pro by nejspíše byli i vládní Piráti, přestože šéf diplomacie Jan Lipavský si je podle svých slov vědom, že „změnu asi nepůjde v brzké době prosadit“. Myšlenka hlavy státu se líbí i pirátskému poslanci Evropského parlamentu Mikuláši Peksovi.

„Oceňuji, že je český politik, dokonce přímo prezident, který se nebojí podpořit evropskou spolupráci a odmítnout vyděračské praktiky nacionalistů jako je Viktor Orbán. Jednomyslnost v Radě EU je spíš časovaná bomba. Stačí, aby rozhodnutí vetoval jeden jediný člověk, a jde to celé ze stolu,“ uvedl Peksa a dodal, že do budoucna by také rád mluvil o jednomyslnosti v otázce daní.

Proti takové myšlence se vymezil jeho europoslanecký kolega a místopředseda ODS Alexandr Vondra. „Určitě jsem proti rozšíření většinového hlasování do oblasti obrany a zahraniční politiky. Stejně tak i u daní. Pokud jde o vládní koalici, tam také není dohoda o podpoře takových změn. ODS se tu dlouhodobě staví proti,“ konstatoval Vondra, který se podle svých slov na toto téma rovněž bavil s prezidentem Pavlem. „On v odpovědi reagoval, že se mnou souhlasí,“ svěřil se bývalý ministr obrany a zahraničí.

letadlo

REPORTÁŽ Čím si létá Petr Pavel po Evropě? Armádní speciál nabízí pohodlí, ale žádný luxus

Babiš: Můžeme to rovnou zabalit

Takový návrh se ale nelíbí ani expremiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který se v minulosti na evropské úrovni snažil hájit spíše české národní zájmy a měl blízko k osobě Viktora Orbána. „Je to otázka svrchovanosti. Ztráta veta by pro nás byla fatální. Pak už bychom neprosadili vůbec nic. Rada EU, kde jsou prezidenti a premiéři, je pro nás nejdůležitějším místem. To nepochopil pan premiér (Petr Fiala – pozn. red.) a pan prezident teď vykládá nesmysly,“ odpověděl Babiš a pokračoval: „Jak si to představuje? Že by nás všechny řídily Německo s Francií? Kdyby se to stalo, můžeme to rovnou zabalit.“

Prezident Pavel věnoval část svého projevu také vzpomínkám na bývalou americkou ministryni zahraničí Madeleine Albright, českou rodačku, která byla patronkou aktuálního ročníku na College of Europe. Prezident také citoval slova Václava Havla, zaměřil se na výzvy demokracie a oznámil plány na konferenci v Praze na toto téma.

Na akademii College of Europe, jedné z předních institucí v Evropě, byl rovněž zmíněn přínos Albright pro rozšíření NATO. Jak informoval web ČT24, při ceremonii byly také přítomny další významné osobnosti, včetně někdejšího předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye a bývalé šéfky unijní diplomacie Federicy Mogherini.

forbes

Forbes vyhlásil nejlepší tvůrce roku 2023: Top influenceři si vydělají miliardy ročně

Prezident zároveň zdůraznil svůj zájem o zvýšení počtu českých studentů na College of Europe. Během návštěvy v Bruggách se zmínil o potenciálních překážkách, jako je školné, a představil nápad na vytvoření stipendijního fondu kombinujícího státní a soukromé zdroje. Od svého založení v roce 1949 absolvovalo College of Europe přibližně 17 tisíc studentů a každý rok přijímá více než 400 studentů z celého světa.

+ Další 2 fotografie