Petr Pavel odmítl ústupky Putinovi: Rusko musí být poraženo, hřímal ve Štrasburku
Evropa by podle Petra Pavla neměla přistoupit na mír za cenu postoupení části území Ukrajiny Rusku. Český prezident to uvedl během vystoupení na plénu Evropského parlamentu. Situaci na Ukrajině přirovnal k té v Československu v roce 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda jako snaha o uspokojení agresora, která však nevyšla. Zároveň apeloval na rychlejší přijetí kandidátských zemí, přičemž by dle něj měla přijít reforma jak na straně států, tak samotné Unie. "Do konce roku máme možnost udělat odvážná rozhodnutí na půdě Evropské rady," prohlásil Pavel ve Štrasburku, kde je i zpravodaj eXtra.cz.
(Od našeho zahraničního zpravodaje) Stejně jako v úterý při návštěvě prestižní College of Europe v Bruggách, i během projevu na půdě Evropského parlamentu Petr Pavel varoval před ruským vlivem a zdůrazňoval nutnost podpory Ukrajiny. Ve svém proslovu zdůraznil benefity, které přináší členství v Evropské unii, zejména pak svobodu a bezpečnost. "Tu ale nelze brát jako samozřejmost," uvedl a odkázal se na válku na Ukrajině. Podle českého prezidenta Evropa selhala v rozpoznání zla v raném začátku, čímž nejspíš narážel na anexi Krymu.
"Současná ruská invaze v plném rozsahu nebyla nic jiného než neomalený a cynický pokus vymazat Ukrajinu, její lid a kulturu z mapy. Nevyprovokovaná, neopodstatněná a nevybíravá agrese nemůže zůstat bez trestu. Během několika hodin se Vladimir Putin pokusil zničit suverénní zemi a podkopat světový řád," řekl Pavel před zaplněným sálem s tím, že Rusko nesmí zvítězit. V souvislosti s tím ocenil českou solidaritu nejen v pomoci válečným uprchlíkům a zdůraznil, že je potřeba vytrvat v pomoci na mezinárodní úrovni.
Prezident zopakoval svá slova, která pronesl před dvěma týdny na Valném shromáždění NATO v New Yorku, tedy že "bezpečnost Ukrajiny je naše vlastní bezpečnost". I proto podle něj nelze agresorovi ustoupit, a to ani částečně. Reagoval tak na názory, jež zmiňují nutnost postoupit Rusku část území Ukrajiny za účelem stanovení míru. "Nenechme se oklamat těmi, kteří tvrdí že - ve jménu usmíření Putina - by mělo být míru dosaženo nabídkou ústupků, které podkopávají suverenitu Ukrajiny a územní celistvost," varoval Pavel.
Pavel vzpomněl na Mnichovskou dohodu
V této otázce se navíc odkázal na Československo a události z roku 1938, které předcházely druhé světové válce - tedy Mnichovská dohoda. "Aby se zabránilo válce, někteří evropští státníci doufali, že Hitlerovi postoupí obrovské části československého území, aby diktátora uspokojili. Tato naděje se nenaplnila. Míru nikdy nelze dosáhnout za podmínek agresora. Pokud agresor uspěje jednou, bude se snažit uspět znovu," vzpomněl Pavel na jednu z nejbolestivějších zrad v české historii. I proto zopakoval, že Rusko musí být na Ukrajině poraženo a musí se stáhnout z celého okupovaného území.
Zároveň se vyjádřil k debatě, která se týká přijetí dalších zemí do Evropské unie. Podle Pavla je potřeba urychlit samotný proces těch zemí, jež jsou na čekací listině, včetně Ukrajiny. "Z dlouhodobého hlediska jde o investici do bezpečnosti a odolnosti Evropy a jejích občanů. Už jsme promarnili příliš mnoho času," míní prezident a dodal, že je potřeba v tomto ohledu sáhnout k reformám, a to jak na straně kandidátských zemí, tak Unie. "Do konce roku máme možnost učinit odvážná rozhodnutí v Evropské radě," dodal.
Pokud chce Evropa přežít, musí se přizpůsobit
Pavel vystoupil na plénu Evropského parlamentu jako první český prezident po dlouhých deseti letech. Během projevu několikrát vzpomněl Václava Havla a jeho myšlenky, na úvod odkázal i na Jiřího z Poděbrad. Opakovaně odsoudil nejen útok Ruska, ale varoval také před populismem, zejména pak v souvislosti s nadcházejícími evropskými volbami.
Zároveň zdůraznil přínos demokracie. "Abychom se dokázali postavit stále asertivnějšímu chování autokratických režimů, musíme si vytvořit silnější pouta s našimi přirozenými evropskými i transatlantickými spojenci. Musíme potlačit rivalitu a namísto toho v zájmu zachování našich společných hodnot podporovat ještě užší spolupráci," vyzval Pavel na plénu a doplnil, že pokud chce Evropa přežít, musí se přizpůsobit.