Petr Pavel otevřeně o svém výcviku a nasazení: Zachránil život 53 vojákům, sám se dostal pod palbu děl
Pokud Petr Pavel vyhraje prezidentské volby, stane se vůbec prvním českým prezidentem, který je povoláním voják. K této profesi spěl kandidát na Hrad již jako malý kluk, a jak sám přiznává v podcastu Insider, zprvu si ji idealizoval. Kvůli studiu v drsných podmínkách na střední vojenské škole ale neměl prakticky žádné dětství. Nakonec se však ukázalo, že si vybral správně, a všechny zkušenosti se mu zúročily, když v 90. letech během chorvatské války za nezávislost zachránil se skupinou dobrovolníků celkem 53 francouzských vojáků ze srbského obklíčení.
Petr Pavel měl k armádě blízko už jako malý kluk, protože jeho otec byl voják z povolání. Bylo tak nasnadě, že půjde v jeho stopách, což se i stalo. "Když přišli náboráři z vojenského gymnázia s nabídkou, že tam bude hodně sportů, protože jsem chodil na sportovní školu v Kladně, tak jsem se rozhodl vlastně hned. Byla to taková romantická představa vzdálenosti, dobrodružství a Tří mušketýrů," vzpomínal Pavel v podcastu Insider na platformě Patreon a zároveň připustil, že ve 14 letech, když šel na gymnázium, měl na službu v armádě zkreslený pohled.
Tupý dril ho nebavil
"Zpočátku jsem to bral jako dlouhodobější tábor. Ale pak tam byla taky taková ta tmavá stránka, že jsme byli ještě jako děti v uniformě, oni s námi zacházeli jako s vojáky základní služby a my jsme přitom ještě chtěli blbnout a užívat si a vlastně jsme byli sešněrovaní od budíčku do večerky, jednou za čas vycházka, a to velice omezeně, jednou za měsíc či za pět týdnů na opušťák domů," vysvětlil nyní již generál ve výslužbě. Navíc ve škole podle něj byli lidé, kteří mu lezli na nervy, protože "v tom vojenském školství nebyl úplně výkvět".
Podle Pavlových slov byli jako studenti izolováni od okolního světa. "Někdo by to nazval podmínkami jako ve vězení, já tomu říkal takovej horší skleník," řekl, zároveň ale přiznal, že díky tomu se naučil sebekázni. Kdo by ale čekal, že byl poslušným vojákem, byl by na omylu. "Když byl tupej dril, postavil jsem se mu, i když mi to přineslo problémy. Když byl někdo šikanista a já s tím měl problém, tak jsem se mu postavil," uvedl. I přes menší kázeňské problémy se nakonec vypracoval v elitního vojáka, který na přelomu 90. let sloužil u výsadkářů.
Stal se rukojmím
Netrvalo dlouho a své zkušenosti využil i v praxi, a to když na Balkánu zuřila jugoslávská válka. Pavel byl s dalšími Čechy a Slováky nasazen v Chorvatsku, kde zrovna probíhala chorvatská válka za nezávislost, v níž proti sobě bojovali Chorvaté a chorvatští Srbové. Právě ti obklíčili francouzské vojáky, které podle Pavlových slov neměli vůbec v lásce a defacto si z nich udělali rukojmí. Současný kandidát na prezidenta tak byl spolu s dalšími vojáky osloven, zda jim dobrovolně pomůže. "Během několika hodin jsme se rozhodli, dali jsme dohromady jednotku dobrovolníků a se šesti transportéry jsme tam vyrazili," vzpomínal Pavel.
Přibližně týden strávili v zóně bojů a několikrát se dostali do horké situace. "Jednou nás místní Srbové navedli do míst, kde věděli, že je minové pole, dostali jsme se do dělostřelecké palby, pak nás vzali jako rukojmí a živé štíty. Nakonec se nám podařilo ze čtyř různých míst v oblasti Benkovace dostat celkem 53 francouzských vojáků a spolu s nimi s použitím malé lsti se dostat pryč a dovézt je zpátky k jejich praporu," popsal generál ožehavé momenty.
První setkání se smrtí
Lest museli využít v momentě, když se dostali do úzkých. "Když jsme vyzvedávali poslední skupinku, dostali se tam takzvaní Arkanovi tygři, což byla skupina hrdlořezů a zabijáků. Většina byli Srbové, ale nerozpakovali se zabíjet i Srby a ti přijeli do té posádky, kde jsme byli s francouzskými vojáky krátce předtím, než jsme odtamtud odjeli. Museli jsme sáhnout ke lsti, což se nám podařilo, a odjeli jsme," vzpomínal Pavel.
Situaci mu neulehčila ani nedůvěra francouzských vojáků. "Asi půl hodiny jsem francouzského kapitána přesvědčoval, že jsme jim přijeli pomoci a že jsme na jejich straně," řekl Pavel a dodal, že tehdy se také setkal s prvním úmrtím na bojišti, protože dva Francouzi zemřeli na následky ostřelování pár minut předtím, než dorazila záchrana v čele s českým vojákem. "Stalo se to sice předtím, ale mohlo se to stát komukoli z nás," dodal nynější kandidát na prezidenta v podcastu, který si můžete pustit na platformě YouTube.