Piráti po odvolání Michailidu: Celá ta debata byla přehnaná, nic to nezmění, míní odborník

Bývalá místopředsedkyně Jana Michailidu se dostala pod tlak, když ji v médiích silně zkritizoval předseda Ivan Bartoš za její účast na Dnech antikapitalismu. Politička také opakovaně hovořila o svém komunistickém přesvědčení. Vše vyvrcholilo jejím odvoláním z vedení strany, které někteří považují za zásadní krok. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity ale konec Michailidu ve vedení strany nepovažuje za významný předěl ve směřování České pirátské strany.

sprostý topolánek

Topolánka vytočil europoslanec do běla: Expremiér Piráta vulgárně seřval na dvě doby

„Ta strana vznikla jako radikálně protestní, časem se posunula do hlavního proudu české politiky, s tím, že samozřejmě nějaké pozůstatky minulosti – poměrně silné – v ní zůstaly,“ říká Kopeček pro eXtra.cz. Odvolání Michailidu podle něj může být vnímáno jako potvrzení, že Piráti se nechtějí vymezovat jako radikálně protestní síla, ale chtějí fungovat v rámci vládní koalice.

Kopeček: Bartoš nic nevykonstruoval

Podobně hovoří i Josef Mlejnek z katedry politologie na Univerzitě Karlově. „Já si nemyslím, že je to nějaký předěl, já si myslím, že je to kontinuální,“ vysvětluje pro naši redakci. Nejpozději od roku 2017, kdy uspěla ve volbách, je podle něj Česká pirátská strana vedením formována tak, aby byla přijatelná pro širší záběr voličů. Z toho důvodu nechce do popředí stavět nějaké radikální živly.

„Na druhou stranu já bych to nepřeceňoval, celá ta debata kolem toho byla podle mě na to, že šlo v podstatě o jeden profil, přehnaná,“ mírní větší soudy Kopeček. Na námitky právě Michailidu, že Ivan Bartoš kauzu vykonstruoval a zveličil, říká, že si nemyslí, že by kauzu přímo vytvořil pirátský předseda. Ten podle jeho názoru chtěl hlasováním spíše konečně vyřešit debatu, jež se ve veřejném prostoru ohledně politického přesvědčení Michailidu rozpoutala.

hlasování pirátů

Piráty otřásají vnitřní hádky: Bartoš se ostře pustil do Jany Michailidu, hlasuje se o odvolání

Současnou Českou pirátskou stranu považuje Kopeček dlouhodoběji za sociálně liberální stranu a na tom se prý sesazením Michailidu nic nemění. Pokud snad ohledně některých témat nepůsobí Piráti již tak nesmlouvavě jako dříve, je to podle něj pouze logickým vyústěním jejich vládní účasti, kdy strany odpovědné za vládnutí musí v rámci koalice nacházet shodu se svými partnery. Není to tedy dáno hodnotovým či programovým posunem strany.

Nová levice nepřijde

Na dotaz, zda se od České pirátské strany nemohlo očekávat, že bude po debaklech ČSSD cílit na levicové voliče, Mlejnek říká, že taková očekávání mohla naplnit jen stěží, „protože ČSSD volili spíše starší“. „ČSSD prostě vytěsnil, pohltil, ten elektorát si lidově řečeno uloupl Andrej Babiš, ten tam supluje tu roli,“ ​vysvětluje. Za hlavní voličskou základnu Pirátů považuje spíše mladší a vzdělané lidi z měst.

Těsné vnitrostranické hlasování o setrvání Michailidu ve vedení strany Kopeček nepovažuje pro Piráty za ohrožující. Poukazuje na dlouhodobou názorovou různorodost mezi Piráty, při níž třeba někteří pirátští europoslanci od počátku kritizují pirátskou spoluúčast na vládě.

Západní civilizace podle Mlejnka prochází velkou proměnou, kdy tradiční dělení na pravolevé spektrum nepojímá již přesně politickou realitu. Ta přestává být ideologická a strany řeší spíše konkrétní věci. Tím dal vzpomenout na reakci Zdeňka Hřiba, pražského exprimátora, právě na odvolání Michailidu. Na Twitteru Hřib hovořil o potřebě věcné politiky a objektivních datech v protikladu k ideologickým dogmatům.