Podporovali válku, teď houfně prchají ze země: Rusové míří i do Gruzie, kterou sami napadli
Poté, co Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci, nastal v Rusku chaos. Kromě toho, že se proti prezidentovu rozhodnutí objevila řada demonstrací, velká část Rusů se pokouší uprchnout ze země. Vytvořily se tak dlouhé kolony aut, zejména na hranicích s Finskem, Mongolskem i Gruzií. Právě tu paradoxně Rusko před lety napadlo a obsadilo část jejího území. Podle zpravodajského kanálu Nexta ale ruské úřady pustí jen málokoho.
Když Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu, objevila se v celkovém měřítku jen hrstka Rusů, kteří vyrazili demonstrovat do ulic. Postupně se objevovaly reportáže s běžnými lidmi na ulicích, kdy se jich redaktoři ptali, zda podporují prezidenta a jeho okupaci. Drtivá většina buď nechtěla odpovídat, nebo se k válce hlásila. Když pak přišly děsivé informace o masakru v Buče, mnozí stále mlčeli.
Až nyní, když Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, kterou přibližně 300 tisíc záložáků povolal na frontu, se mnozí rozhodli ze strachu o vlastní život prchnout. Jak ukazují záběry z ruských hranic, Rusové se ve velkém pokouší opustit svou rodnou zem.
Ne všichni přes hranice projdou
Dle informačního kanálu Nexta se největší kolona vytvořila na hranicích s Gruzií u přechodu Verhnjij Lars. To je samo o sobě paradox, vzhledem k tomu, že to bylo Rusko, které se v roce 2008 zapojilo do války v Jižní Osetii a de facto tím napadlo Gruzii, pod niž zmiňovaná oblast spadá. Rusové tak nyní spoléhají na pomoc státu, který sami do jisté míry rozvrátili a jemuž pravidelně vyhrožují.
Gruzínské hranice zatím zůstávají otevřené. Ne všichni ale mohou být do země vpuštěni. Podle zahraničních médií totiž přes hranice nemohou muži ve vojenském věku.Některé státy Rusy odmítly
Kolony se pak podle balkánského zpravodajského portálu Novi Dani tvoří i na hranicích s Finskem. Tamní přechody jsou totiž jediné otevřené ruským civilistům na schengenská víza. Dlouhé fronty se pak v posledních hodinách objevily i na hranicích s Kazachstánem, Mongolskem a Finskem. Naopak pobaltští členové Evropské unie, tedy Lotyšsko, Litva a Estonsko, které sousedí s Ruskem, již oznámili, že nenabídnou žádné útočiště Rusům prchajícím před mobilizací.
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli