Podvodníci brakují účty a jsou čím dál vynalézavější: Jak je odhalit a co určitě nedělat
V poslední době se množí čím dál více případů, kdy se podvodníci snaží z lidí vylákat peníze na internetu nebo přes podvodné sms. Jak takový podvod funguje v praxi, ukázal na sociální síti LinkedIn analytik Lukáš Gerla z Raiffeisenbank. Policie připravila souhrn rad, jak se nechytit do pasti podvodníků.
Internetoví podvodníci si nedají pokoj a pořád zkoušejí nové cesty, jak se obohatit. Jednu z nich popsal na sociální síti LinkedIn analytik Lukáš Gerla z Raiffeisenbank. Na jeho inzerát na internetovém bazaru, kde nabízel koberečky do auta, se mu ozval podvodník, který předstíral o zboží zájem. Když došlo na placení, chtěl poslat peníze přes podezřelý odkaz balíkové služby DPD. Jak však Gerla zjistil, společnost žádné podobné odkazy neposílá.
Podvodníci chtějí zaplatit předem
Detailněji rozebírá praktiky podvodníků v diskusi pod příspěvkem Jaroslav Dostál. "Obvyklý scénář: je potřeba kurýrovi předem zaplatit za zabalení a odvoz, třeba 4.900,- (pod hranicí přestupku) a pak prodávající už neuvidí ani kurýra ani peníze za prodej, a zbudou mu jen koberečky pro pláč. Má to mnoho variant, podstata je: koupím od tebe, ale nejdříve zaplať ty. Vedlejší efekt může být krádež identity, krádež přístupových údajů k bance, atd."
Nejhorší podvod podobného typu se stal podle Pražského deníku 8. srpna, kdy podvodný odkaz připravil muže z Prahy 1 o více než dva miliony korun. Muž přitom prodával na internetovém bazaru obnošené šaty za 390 korun. Muž udělal základní chybu u podobných podvodů. Po zveřejnění inzerátu obdržel zprávu od ženy, která měla o šaty zájem. Po menší konverzaci mu žena zaslala odkaz, po jehož rozkliknutí se objevilo potvrzení přijetí smluvené částky a jméno kupující.
Muž částku potvrdil a v odkazu pokračoval dál. Na další obrazovce vyplnil údaje ke své platební kartě včetně CVV kódu. Místo peněz za šaty se však dočkal vybrakovaného účtu.
Podvody jsou podle policistů často založeny i na principu telefonních hovorů, kdy se volající představí jako pracovník banky, který zjistil napadení účtu volaného. Fiktivní bankovní úředník vystraší různými tvrzeními osobu, které volá, a přiměje ji peníze z účtu převést na bankovní účet, který označí jako bezpečný. Tvrdí přitom, že se jedná pouze o dočasné bezpečnostní opatření. Věrohodnost pokynů fiktivního bankovního úředníka umocňuje často další telefonát, tentokrát osoby vydávající se za policistu. Ten potvrzuje volanému tvrzení uvedená v prvním telefonátu a nezbytnost převedení peněz na bezpečnější účet.
Nikomu nesdělujte své bankovní údaje
Policie České republiky proto připravila na svých stránkách několik rad občanům, jak se vyhnout podobným situacím. Dá se říci, že jsou velmi jednoduché:
- Nereagujte na podezřelé hovory a v žádném případě nesdělujte k vaší osobě žádné citlivé údaje ani bezpečnostní údaje z vaší platební karty, nebo přístupové údaje k online bankovnictví.