Putin se mohl útokem na ukrajinskou přehradu inspirovat v historii. Stalin nechal utopit až sto tisíc lidí
Zničením ukrajinské Kachovské přehrady, za nímž podle některých expertů stojí Rusko, jde prezident Vladimir Putin ve stopách sovětského vůdce Josifa Stalina. Kolaps vodní nádrže nejenže narušuje přesuny vojsk, ale může sehrát klíčovou psychologickou roli v konfliktu, míní britský list The Telegraph, který navíc nabízí pohled do historie, v níž se mohl ruský prezident inspirovat. Není to totiž poprvé, co se něco podobného na Ukrajině stalo.
Protržení přehrady Kachovka na Ukrajině, které zřejmě provedly ruské síly, je označováno za největší člověkem způsobenou katastrofu v Evropě od výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Protržení Kachovské přehrady rozpoutalo záplavy ve válečné zóně a ohrozilo více než 80 osad a 16 tisíc lidí.
Úmyslné ničení přehrad ve válce není zdaleka neobvyklé a navíc to není poprvé, co Ukrajina a hlavně lidé v daném regionu takovým způsobem čelili podobné situaci. Předpokládá se, že rozhodnutí Stalinovy tajné policie vyhodit v roce 1941 do povětří Záporožskou přehradu – vzdálenou pouhých 150 kilometrů od Kachovky – zabilo něco mezi 20 a 100 tisíci lidí.
Stalin byl přitom motivován stejným záměrem: zadržet postup nepřítele, jímž tehdy byli vojáci hitlerovského Německa, kteří napadli tehdejší Sovětský svaz a vstoupili na jeho území při druhé světové válce. Načasování úterního útoku na Kachovku skutečně nemůže být náhodné, protože brání v postupu ukrajinské protiofenzivě pouhých 24 hodin poté, co Kyjev začal sondovat slabé články v ruské linii, píše The Telegraph.
Příkladů v historii je nemálo
V roce 1941 měla podobná událost přímo apokalyptický charakter. „Lidé křičeli o pomoc. Krávy bučely, prasata kvičela. Lidé lezli po stromech,“ vzpomínal před lety jeden z přeživších exploze Záporožské přehrady. Podle dosavadních zpráv je lidských obětí úterního pravděpodobného útoku naštěstí málo, zahynuly však tisíce zvířat a následky pro životní prostředí budou citelná po celá desetiletí.
Existují i další příklady záplav způsobených člověkem, jejichž cílem bylo ztížit průchod armádě. Snad nejničivější z nich byl zásah z roku 1938, kdy Číňané zničili hráze podél Žluté řeky jako součást své taktiky spálené země, aby zabránili v postupu Japoncům během druhé čínsko-japonské války. To se podařilo, ale za strašlivou cenu: utopilo se mezi 30 a 90 tisíci obyvateli a až půl milionu jich zemřelo na následky, zejména na hladomor. Hráze byly opraveny až v roce 1947.
Zničení přehrady však nenaruší pouhé přesuny vojsk. Může sehrát i zásadní psychologickou roli, což se nejvíce projevilo během operace Chastise provedené britskými bombardéry na území nacistického Německa v květnu 1943. Při náletu 617. perutě RAF britské bombardéry prolomily hráze přehrady Möhne a Edersee a zaplavily údolí Porúří. Přehrada Sorpe – třetí cíl Britů – utrpěla pouze menší škody.
Následné záplavy připravily o život téměř 1300 lidí, zničily 125 továren, 25 mostů a odplavily 3 tisíce hektarů orné půdy. Nedozírné škody přitom napáchalo pouhých 19 britských letounů – morální vzpruha pro Spojence byla obrovská. Němce navíc vyděsila skutečnost, jaké škody může napáchat relativně malý počet letadel. 80 let starou událost ve stejné souvislosti v úterý připomněl i list The Washington Post.
Zelenskyj před zaminováním nádrže varoval už v říjnu
Pravděpodobný úterní útok Ruska na přehradu Kachovka šokoval obyvatele Ukrajiny a znepokojil Evropu. Možná největším psychologickým důsledkem bude přehodnocení toho, jak daleko jsou Rusové ochotni zajít, aby dosáhli vítězství. Mnozí analytici totiž po celé měsíce tvrdili, že možnost, že by Vladimir Putin vyvolal jaderný incident, je, mírně řečeno, přitažená za vlasy. Teď by mohli své přesvědčení přehodnotit.
Ruské síly už dříve bezohledně ostřelovaly jadernou elektrárnu v Záporoží. V úterý zase riskovaly obří katastrofu, pokud by chladící systém atomové elektrárny selhal v důsledku zaplavení.
Evropská unie sice obvinila Rusko z „barbarské agrese“, faktem však je, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v říjnu varoval, že Rusové přehradu zaminovali, a vyzval k účasti mezinárodních pozorovatelů. Nic se nestalo. Je tak otázkou, kolikrát ještě může být Západ šokován ruskou strategií, než začne podobnou hrozbu považovat za realistickou a nikoli za vyvolávání strachu.
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli