Putinova nenávist vůči Ukrajině má jasný důvod. Stovky tisíc mrtvých kvůli jedné osobě, tvrdí zdroje z jeho okolí
Ruské opoziční médium Vjorstka v úterý zveřejnilo zprávu, v níž popisuje skutečnosti, které mohly vést prezidenta Vladimira Putina k rozhodnutí zahájit invazi na Ukrajinu. Jedním z motivů mohlo být údajně rozhodnutí ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského uvalit sankce na blízkého Putinova přítele Viktora Medvedčuka. Ten byl až do svého loňského zatčení jednou z vůdčích proruských sil na Ukrajině, informuje britský list Daily Mail.
O tom, že uvalení ekonomických postihů na Medvedčuka ze strany Zelenského bylo pro Vladimira Putina poslední kapkou, hovoří ve výstupu z pátrání Vjorstky ruské i ukrajinské zdroje. Médium ve zprávě nazvané „Jak Putin začal nenávidět Ukrajinu“ cituje současné i minulé představitele obou zemí.
Osmašedesátiletý Viktor Medvedčuk, který nyní žije v ruském exilu, vedl proruskou opoziční stranu Platforma pro život, než byl zařazen na ukrajinský sankční seznam kvůli údajnému financování terorismu. Do ukrajinského parlamentu byl zvolen ve volbách v roce 2019, připomíná Daily Mail. Známý je svým silným odporem vůči Evropské unii, kterou veřejně přirovnává k Hitlerově Třetí říši.
Kyjev v květnu 2021 Medvedčuka obvinil ze zrady a drancování na Ruskem anektovaném Krymu a odsoudil ho k domácímu vězení. Po invazi Moskvy v únoru 2022 se Medvedčuk snažil uprchnout, ale byl zadržen ukrajinskou kontrarozvědkou. V září loňského roku odešel do Ruska výměnou za zajaté obránce mariupolského areálu oceláren Azovstal.
Putin z něj plánoval udělat prezidenta Ukrajiny
Vystudovaný právník Medvedčuk je blízkým přítelem Vladimira Putina, což může být důvod, proč si ruský vůdce jeho postihnutí sankcemi vzal tak osobně. Podle zprávy to byl právě on, kdo Putinovi řekl o silných proruských náladách na Ukrajině a „hloupě tak prezidenta uvedl v omyl“. Ruským nezávislým novinářům to měl prozradit zdroj blízký prezidentské administrativě.
„O Medvedčukovi se navíc krátce po invazi spekulovalo jako o Putinově loutce v čele Ukrajiny a nástupci Volodymyra Zelenského – za předpokladu, že by Moskvě vyšel původní plán a ukrajinské území by Putin dobyl za relativně krátkou dobu,“ píše Vjorstka a připomíná, že proruský politik působil mezi lety 2002 a 2005 jako šéf prezidentského úřadu za vlády Leonida Kučmy.
Právě za doby Kučmova kabinetu došlo k výraznému zlepšení rusko-ukrajinských vztahů, ale také vzestupu korupce v ukrajinské správě. Později byl Medvedčuk považován za hlavu prezidentské kampaně Viktora Janukovyče v roce 2004, která nakonec skončila neúspěchem. Hlavou státu se však Janukovyč stal ve volbách o šest let později. V únoru 2014 byl ale svržen a později vyhoštěn do Ruska.
Putina měl nejvíce pobouřit zákaz vysílání
Když ukrajinský prezident Petro Porošenko v roce 2019 opustil svůj úřad a jeho nástupcem se stal Volodymyr Zelenskyj, Medvedčukův blízký spolupracovník Taras Kozak získal pod svou kontrolu trojici zpravodajských kanálů působících na Ukrajině. Tyto proruské stanice tvrdě kritizovaly prezidenta Zelenského, z čehož profitovala především Medvedčukova opoziční strana Platforma pro život.
„V reakci na to byla v únoru 2021 provedena speciální operace s cílem neutralizovat Medvedčuka,“ uvádí zpráva projektu Vjorstka. Na Putinova přítele a jeho spojence tak byly uvaleny tvrdé sankce. Zelenskyj navíc prohlásil, že tyto televizní kanály provádějí protiukrajinskou propagandu a záměrně narušují integraci Ukrajiny do Evropské unie. Následoval zákaz jejich vysílání, což mělo Putina nesmírně popudit.
Sankce se měly dotknout i Medvedčuka osobně, který byl spolu s manželkou zařazen na seznam osob vyšetřovaných kvůli financování terorismu. Později se objevil i mezi osobami, na které britská vláda uvalila sankce v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou.
Podle zdrojů blízkých Putinovi to bylo právě zlikvidování Medvedčukovy „informační síly“, co nakonec ruského diktátora přimělo k invazi do Ukrajiny v únoru 2022. „Kreml se tak rozhodl, že se již nebude uchylovat k nástrojům měkké síly,“ uzavírá Vjorstka.