Rarita na Vysočině: U ženy se objevil záškrt, naposledy byl v ČR zaznamenán před 27 lety!

Do SZÚ laboratoře zasílají vzorky s podezřením na infekci, ústav má vybavení a metodiku, která dokáže podezření potvrdit či vyvrátit. SZÚ nynější vzorek dostal 20. dubna.

"K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním," uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. "Je namístě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci," doplnila.

Poté, co SZÚ nález záškrtu potvrdil, zahájila krajská hygienická stanice na Vysočině epidemiologické šetření. "To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku," uvedl její ředitel Jan Pečinka. Tito lidé nyní musí sledovat svůj zdravotní stav. Jsou v péči svého praktického lékaře, půjdou na klinické vyšetření a odběr z horních cest dýchacích.

Ve Španělsku se po 30 letech objevil záškrt! Lidé se zlobí na biomatky, které neočkují své děti

Zdroj infekce

Poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969. Ačkoli se v Česku záškrt delší dobu nevyskytl, v Evropě jsou podle SZÚ jednotlivé případy hlášeny každoročně. Riziko nákazy se podle SZÚ zvyšuje s věkem a poklesem ochranných látek po očkování. Většinou souvisí s kontaktem s neočkovanými lidmi nebo s cestováním do zahraničí. Zdrojem infekce záškrtu může být i zvíře, což se podle SZÚ pravděpodobně stalo i v tomto případě. Na šetření případu se proto podílí i Státní veterinární inspekce.

Infekce se šíří kapénkami, podobně jako například rýma, ale vzácně i stykem s kontaminovanými předměty. Záškrt může mít různé projevy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně. Ta se pak mohou šířit. Jedna z forem záškrtu byla v minulosti obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, končila i udušením nemocného. Existuje ale třeba i kožní forma, která se projevuje nebolestivými otoky až vředy, jež se špatně hojí.