REPORTÁŽ: Drogy, rvačky a beznaděj. Strávili jsme den a noc na nechvalně proslulé Palmovce
Pražská Palmovka má rozporuplnou pověst. Na významné křižovatce městské dopravy a častém přestupním místě mnoha Pražanů to v noci žije úplně jinak, než by místní obyvatelé chtěli. Je Palmovka opravdu tak prorostlá zločinem, drogami a dalšími věcmi, mezi kterými obyčejný člověk prostě nechce byť jen procházet? Redakce eXtra.cz se na Palmovku na pár hodin vydala a věci, které jsme tam zažili, by vystačily na několik článků.
Jsou čtyři hodiny odpoledne a my si Palmovku vyjíždíme nafotit za světla. Už při letmém pohledu je zřejmé, že tahle křižovatka metra, tramvají a autobusů má svá nejlepší léta za sebou. Zrezlé podchody, vybydlené obchody na autobusovém nádraží, oprýskané lavičky a vegetace, o kterou se už dlouho nikdo nestaral. Ten doslova největší problém Palmovky je ale zcela evidentně úplně jinde.
Už zdálky tohle monstrum Palmovce vévodí. Na mysli máme obrovský projekt Nová Palmovka, který už sedm let zeje prázdnotou. Jeho cíle byly velkolepé - měl úplně změnit charakter chátrající čtvrti a na Palmovku měl dovést nejen městský úřad, ale i obchodní centrum, to vše v mohutné betonové budově. Práce se ale po roce zastavily a od té doby budova, do které se investovaly stovky milionů korun, chátrá. Zpočátku ji alespoň hlídaly bezpečnostní agentury, po několika letech ale zmizely a do budovy se nastěhovali bezdomovci a uživatelé drog.
Setkání s policií
Budova je v šíleném stavu. Zatéká do ní, natažené inženýrské sítě jsou zničené a vnitřní vybavení je zdevastované. V budově stojí voda, některá okna jsou vymlácená a umožňují vstup dovnitř. Vnitřní atrium působí až hrozivě, a když člověk z horních pater slyší neartikulované zvuky, radši jde pryč. Na lavičkách před budovou sedí několik drogově závislých, na kterých je podle strnulosti na první pohled vidět, které skupině drog holdují: opiáty. V blízkosti budovy nacházíme také lahve od toluenu. Tím si tady pravděpodobně nikdo nerozpouštěl barvy, ale mozek. Opouštíme denní Palmovku a čekáme, co zde uvidíme večer.
Přicházíme znovu kolem desáté večerní. Palmovka se vyklidila, kromě přestupujících lidí tu už nikdo neposedává, jen občas se tu rychlým, zřejmě pervitinem podpořeným krokem, prožene pochybná existence. Rozhodujeme se, že zkusíme znovu rozbořený dům, kde jsme předtím slyšeli lidi. Teď je tam sice tma, přesto nás zajímá, jestli tam někoho najdeme. Po několika minutách vidíme baterky a hlasitě zdravíme. "Dobrý den, policie, zůstaňte na místě," dostává se nám odpovědi od čtyř mužů zákona. Jednají naprosto v klidu a je vidět, že si oddechli, když říkáme, že jsme novináři a vidí naše vybavení. Prošli s baterkami celý dům a prý nikoho nenašli. Odcházíme tedy pryč ještě před nimi.
Na odchodu se proti nám vynoří temná postava, která míří právě k Nové Palmovce. Když mu říkáme, že tam je momentálně policejní hlídka, třiadvacetiletý Patrik, nenápadný kluk s bystrým vystupováním, se obrací a dává se s námi na lavičce do řeči. "Jsem z Vysočiny, ze Zruče," říká kluk, který už bude druhou zimu trávit na pražských ulicích. Na Palmovce "bydlí" asi půl roku a přespává jednom z vyšších pater centra.
Drogově závislý Patrik
"Spí tam hodně lidí, počet nevím, pořád se to mění," říká Patrik. Je drogově závislý, holduje hlavně pervitinu. Palmovka je jeho domovským místem, nikam jinam v Praze příliš nejezdí. "Nemám občanku, takže si nemůžu najít žádnou pořádnou práci," říká Patrik, jehož život se podle toho, co nám říká, omezil na pro něj základní věci. "Buď sháním něco k jídlu, peníze na párno (slangový výraz pro pervitin, pozn. red.), nebo jsem prostě nafetovanej," říká Patrik, když se ho ptáme, co celé dny dělá. Rozhovor prokládáme minutami mlčení a více beznaděje jsme hodně dlouho nezažili. Pak se ptáme na rodinu, která by mu mohla pomoci. Patrikovi se zalesknou se oči a suše řekne, že rodina prostě nefunguje.
"Nevědí ani o tom, že mám tohle," odtahuje Patrik dlouhé rukávy mikiny a ukazuje zjizvené ruce. "Kvůli párnu se mi ucpaly potní žlázy a začaly se mi dělat obrovské boláky," líčí Patrik zdravotní problémy, které často nekvalitní pervitin způsobuje svým uživatelům. "Občas dostaneš fakt sračku, je to kyselý a zlomí to člověku zdraví," popisuje zkušenosti s nekvalitními drogami. Gram pervitinu tu podle Patrika dostanete za cenu mezi 1200 a 1700 korunami. To je také hlavní Patrikova starost každý den - sehnat peníze. Nevlastní ani mobil. "Stojí to peníze a když nějaký mám, prodám ho," konstatuje Patrik a odchází vstříc bezesnému spánku v rozpadlém domě.
Schyluje se ke konfliktu
Vracíme se do prostoru, kde jezdí tramvaje, protože se tu evidentně schyluje ke konfliktu. Tři mladíci se poměrně drsně hádají s mužem, který čeká na tramvaj, několik čekajících lidí tomu mlčky přihlíží. Když si všímají fotoaparátu, klidní svoje vášně do té doby, než naštvaný muž hodí po jednom z mladíků cigaretu, kterou mladík přetím odhodil na zem. Když už to vypadá, že je rvačka na spadnutí, tři mladíci s dojmem, že muž, do kterého se pustili, zřejmě ovládá bojová umění, se raději stahují.
Je jedna hodina ráno. Na Palmovce se střídají noční tramvaje a až na pár pochybných postaviček, které mezi sebou kšeftují kdoví s čím, je tu zase klid. Jak je tedy na Palmovce bezpečno? Pokud chcete přestoupit z metra na tramvaj nebo na autobus, stejně vám nic jiného nezbývá a můžete být v relativním klidu. Pokud ale začnete pátrat hlouběji, může být pobyt na Palmovce pořádná depka.
Související články
Zombie droga zabila v USA více než milion lidí. Odborník popsal její děsivé účinky a promluvil o rozšíření do Česka
Kokainový skandál na olympiádě: Australský sportovec byl chycen během nákupu drog
Orgie ve Sněmovně: Poslanci měli při nočním jednání šňupat kokain, Pekarová prý nic netušila
Na letišti v Praze chytli muže s téměř pěti kily kokainu: Měl je v balíčcích Rolls-Royce
