REPORTÁŽ: Krizi bydlení řeší nečekaným způsobem: V Praze vyrůstá první sdílený dům. Nájem se v něm zvyšovat nebude
Bydlení je v poslední době horkým tématem. Na vlastní hypotéku totiž nedosáhne čím dál větší počet lidí. Nájemní bydlení zase často neposkytuje dostatečnou dlouhodobou jistotu. V Praze nyní vzniká unikátní projekt sdíleného bydlení, které poskytne svým členům nejen byty, ale také třeba společný nákup potravin. S tímto cílem a účelem koupili aktivisté dům, který nyní chystají k rekonstrukci. Redakce eXtra.cz se byla podívat na to, jak celý projekt funguje.
Dům, který v Praze koupilo sdružení Sdílené domy, je rozdělený na dvě poloviny. Aktivisté budou fungovat v jedné z nich. Kupní smlouvu podepsali přesně před rokem. Dům převzali v březnu a od té doby pracují na plánu rekonstrukce.
Dům už se na trh nevrátí
„Je to hodně byrokracie, je to pomalejší, než jsme doufali,“ vysvětluje redakci eXtra.cz jeden z členů kolektivu Tomáš Němeček. V roce 2013 skupina přišla s nápadem na komunitní bydlení, které bude větší než jednotlivé byty. Narazili na koncept, který se v překladu jmenuje Syndikát nájemních domů. Jde o síť komunitních domů, která má asi 180 projektů po celém Německu
„Důležité je, že domy se koupí a používají se na dostupné nájemní bydlení. Z nájmů se následně splácí půjčka a domy se nemohou vrátit zpátky na trh a nedá se s nimi dál spekulovat,“ vysvětluje Němeček. Spekulace podle něj zvedá ceny bydlení a je tudíž nežádoucí. Tímto systémem se v Německu inspirovali a snaží ho přenést do Čech.
„Hodně dlouho jsme řešili právní strukturu, jak přenést ten systém z Německa sem. Okopírovat to úplně nešlo. Vlastníkem domu je sociální družstvo a pak je spolek Sdílené domy, který to zastřešuje. Zrovna dnes na schůzi přijímáme druhý dům v Děčíně,“ říká Němeček.
Nájem se nebude zvyšovat
Nákup domu financují půjčkou z německé nadace. Ta dala 70 procent ceny nemovitosti, dům stál 38 milionů. Nejdříve se kolektiv snažil financovat svůj projekt klasickou cestou. „Kontaktovali jsme asi dvacet bank, projekt se jim líbil, ale neměli na to kolonky,“ dodává Němeček. Část financí získali rovněž od soukromých investorů, kterým nabídli vyšší úrok než u banky. Bylo to výhodné i pro ně, protože při více půjčkách by se jim u bank úrok zvyšoval. „Se zhoršující se situací na trhu s bydlením je to naše jediná šance na stabilní bydlení. Na hypotéku bychom samostatně nedosáhli a nájmy jsou nestabilní i kvůli nájmům na dobu určitou,“ uvádí člen Sdílených domů.
Ve sdíleném domě, který je pojmenován První vlaštovka, se pro jeho obyvatele nebude zvyšovat nájem. Minimum pro vstup pro družstva je 20 tisíc korun.
Dům je původně z 19. století a má zajímavou historii. Původně v něm byl hostinec. Pak tam bylo kino, jesle a hotel. Nákup vhodného domu byl pro Sdílené domy rovněž peripetií, protože se například stalo, že je těsně před podpisem smlouvy u jiné nemovitosti přeplatil jiný zájemce, který měl peníze v hotovosti.
V plánu je potravinová banka i klubovna
Výhoda je, že si nyní mohou dům upravit podle svého. Kromě bytů plánují i komunitní obývák, který nabídnou i neziskovkám k možnostem setkávání. Dole pak chtějí mít klubovnu s kavárnou určenou pro veřejnost. Plánují také potravinovou banku, v jejímž rámci budou za nákupní cenu poskytovat jídlo obyvatelům domu.
V současnosti je součástí První vlaštovky 9 dospělých a 4 děti. Celkem by však v domě mohlo najít domov až 18 lidí. „Nyní jsme ve fázi, že čekáme na schválení plánu, a pak začne rekonstrukce,“ dodává Němeček. Pokud někdo bude chtít časem z projektu odejít, členský vklad se mu vrátí. Aktivisté věří, že svým nápadem inspirují i další a počet podobných domů se časem rozroste.