Reportéři eXtra.cz z Ukrajiny: Zkáza a zmar v Irpini. Zpovědi místních, kteří přežili ruská zvěrstva

V prvních dnech války na Ukrajině se Rusko snažilo bleskově obsadit Kyjev. K tomu se okupační armáda blížila především ze severu, přičemž města, která jí stála v cestě, zažila neskutečné peklo. Nejprve krutost Rusů poznala Borodjanka, následně i Buča, ve které došlo k doposud nejhoršímu masakru od začátku války a pak také Irpiň. Právě tu okupanti nemilosrdně ostřelovali několik týdnů, přičemž rozhodně nešlo o vojenské cíle, jak stále tvrdí Kreml. V troskách končily především sídliště a čtvrti s rodinnými domky, cílem raket byla také zdejší nemocnice.

Tu pomáhal bránit také dnes dvacetiletý Vladislav, který nedlouho před začátkem invaze vstoupil do armády. Prožil si tak doslova křest ohněm, na který nejspíš ani v nejhorší noční můře nepomyslel. Nic jiného mu ale nezbývalo, nebránil totiž jen místní obyvatele, ale především své blízké. "Má maminka a sestra utekly na západ Ukrajiny, protože Rusové zničili náš domov v Borodjance, kterou zruinovali. Můj strýc ale zůstal v blízké vesnici," řekl Vlad, kterého válka poznamenala i fyzicky. Na jednom uchu měl šrámy, jelikož poblíž něj vybuchl granát.

Bratr je nezvěstný

Jak sám řekl, při obraně nemocnice se vedly tvrdé boje, během nichž zemřelo mnoho jeho spolubojovníků a kamarádů. Dodal ale, že také Rusů. Ačkoliv sám měl štěstí a přežil, určitě by to samé moc rád řekl o svém bratrovi, který taktéž vstoupil do armády. "Jenže je nezvěstný a já nevím, jestli žije nebo někde padl," svěřil se nám. Pokud došlo na nejhorší scénář, zřejmě se to nikdy nedozví, podobně jako tomu je případě mnoha dalších Ukrajinců, kteří padli například na východě země.

Reportáž

Reportéři eXtra.cz z Ukrajiny: Válka Kyjev tvrdě poznamenala, hluboké šrámy si nesou budovy i lidé

Mezi rozbombardovanými paneláky a bytovkami jsme potkali i osmnáctiletou Amaliu. Ta měla velké štěstí, její rodina, která žije v méně zasažené části Irpině, je v pořádku. Ačkoliv město čelilo brutálnímu útoku, rozhodli se její rodiče zůstat. "Tohle je náš domov, naše země, naše životy a my si je musíme bránit za každou cenu," vysvětlovala odhodlaně. Jiní lidé ale prchli, mnohdy totiž neměli na výběr. Jejich domy Rusové často srovnali se zemí. "Lidé utekli do jiných částí Ukrajiny, kde je bezpečno. Hodně lidí prchlo do zahraničí, kde měli třeba příbuzné," sdělila nám. Ne všichni ale měli takové štěstí. "Zemřelo zde mnoho lidí," řekla posmutněle a rozhlédla se po nedalekém rozbombardovaném sídlišti.

Krev na schodišti

eXtra.cz na Ukrajině

Náš tým zpravodajů se vydal na Ukrajinu, kde již přes rok zuří válka. Fotoreportér Jiří Masojídek a reportér Jiří Charvát během své cesty navštíví Kyjev, Hostomel, Irpiň a Buču. Zmapují každodenní život místních, dopady ruské agrese na zmíněná města a celkovou atmosféru.

Všechny články najdete zde.

Právě v něm jsme potkali Alexeje, přibližně pětatřicetiletého muže, který taktéž přežil řádění Rusů. Jeho panelák, v němž má byt, patřil mezi zasažené budovy. Přesto v něm dodnes bydlí část lidí, byť by člověk na první pohled řekl, že to není ani možné. Když nás vzal do domu, od kterého chyběly vstupní dveře a nahradila je improvizovaná dřevotříska, na chodbách byly místy stále kusy omítky.

K našemu údivu panelák jakžtakž funguje. "Mám v bytě elektřinu, vodu a plyn," říkal Alexej, když k našemu překvapení přivolával výtah. Jen s velkým sebezapřením jsme do třesoucí se kabiny vešli a vyjeli jsme do posledního patra. To bylo plné betonu, jelikož střechu zasáhla raketa. Poničené panely visely ze stropu a díra byla zakryta jen dřevotřískou a plachtou, na schodišti pak stále byla patrná rudá skvrna od zaschlé krve. Na střeše nám Alexej popisoval, co se dělo. "Rusové přiletěli na Hostomel (letiště, které se neúspěšně snažili dobýt, pozn.red.), odtamtud se valili na nás. Během dalších dní přišlo bombardování, bylo to šílené," vzpomínal na dny, na něž by raději zapomněl.

Celá čtvrť lehla popelem

Dnes už se v Irpini nebojuje, naopak se Ukrajinci snaží město opravit, respektive v některých částech vybudovat znovu. Stovky domů stále nesou pozůstatky po šrapnelech, k vidění jsou mnohdy nové, či improvizované střechy. Díry po kulkách jsou prakticky všude. Na ulicích rodinných čtvrtí doposud stojí vedle nových vozů zničená auta, která shořela po mohutných explozích. Stopy po šrapnelech nese takřka každá ulice či chodník, viděli jsme je i vedle hřišť, kde si dnes hrají děti.

eXtra na Ukrajině

Reportéři eXtra.cz z Ukrajiny: Takhle vypadá Kyjev zpustošený Putinovou armádou

Ačkoliv se opravuje, co se dá, na okrajích města rekonstrukci poničených rodinných baráčků vzdali. Škody byly buď veliké či náklady na obnovu až příliš vysoké. Jedna ze čtvrtí, které doslova lehly popelem, byla obydlená chudšími rodinami, které během pár týdnů přišly o všechno. Někde tak už jen buldozery bourají torza domů. Byť se život do města pomalu vrací, je jasné, že potrvá dlouhé roky, než se zcela vzpamatuje. Válka však ještě neskončila...

+ Dalších 20 fotografií