Rok po střelbě na Filozofické fakultě: Podobným útokům zabránit nelze, minimalizovat rizika však ano, říká psycholog

Útok, který se odehrál 21. prosince 2023 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, byl do té doby v prostředí České republiky nepředstavitelný. V hlavní budově na náměstí Jana Palacha zavraždil střelec 14 lidí a dalších 25 studentů a pedagogů zranil. Následně přibližně po půlhodině zastřelil i sebe, když už byl na střeše v obklíčení policistů.

„Všude ve světě bohužel platí, že podobným útokům úplně zabránit nejde. Osamělého útočníka je obzvlášť těžké zachytit. Proces násilné radikalizace navíc probíhá často skrytě a někdy i velmi rychle,“ řekl v rozhovoru pro eXtra.cz Vymětal.

VAROVÁNÍ

Rok od masakru na filozofické fakultě: Hrozí riziko nápodoby, bije na poplach znalec

Příčin, proč se jedinec uchýlí k takovému jednání, může být mnoho. „Roli může hrát mnoho faktorů, jako je násilné přesvědčení, sociální odcizení, násilná kriminalita u blízkých osob, násilí v rodině, sledování násilných obsahů nebo nárůst pocitů křivdy,“ uvedl na příkladech psycholog, který se zaměřuje na psychologii mimořádných událostí a krizového řízení. Někteří pachatelé mohou mít podle něj psychické potíže či trauma v osobní historii, jiní ne. Mnohdy jsou ale za své činy plně zodpovědní.„Jen něčeho z toho si mohou lidé v okolí všimnout,“ doplnil Vymětal.

Takoví jedinci také mohou vysílat varovné signály, že je něco v nepořádku. „Někdy daný jedinec o násilném plánu mluví, nebo někoho varuje. Někdy se může nápadněji chovat a připravovat. Někdy však nemusí před událostí vysílat žádné čitelné signály a jeho chování je skryté,“ vysvětlil odborník, proč nelze podobným činům vždy zabránit.

Rizika můžeme minimalizovat

Přesto se můžeme pokusit minimalizovat rizika a tím možná i některým incidentům předejít. Dosáhnout toho lze několika způsoby. Řada z nich už navíc funguje v praxi. „Mnoho škol i dalších institucí se zaměřilo na cvičení krizových situací, vzdělávání personálu a začalo také rozvíjet i programy na podporu odolnosti a duševního zdraví,“ řekl Vymětal.

Důležité kroky v oblasti bezpečnosti zavedla i sama Univerzita Karlova. „Učinila mnoho kroků. Ty se týkají fyzických opatření, bezpečnostního plánu, školení a nácviků, ale i systému předávání krizových informací a svolávacího systému,“ vyjmenoval psycholog. Univerzita také spolupracuje s odborníky ze zahraničí, kteří mají zkušenosti s pomocí lidem po hromadných útocích i útocích na školy. Jde například o experty z Norska, Německa, Dánska či Izraele.

střelba v Praze

Fakulta po prvním výstřelu: Volali jsme 158, tam nám nevěřili, že nejde o vtip, říká děkanka

Univerzita ovšem za poslední rok pokročila i v oblasti podpory duševního zdraví. Půl roku po neštěstí vzniklo Centrum resilience, tedy odolnosti. Jeho hlavním cílem je rozvoj odolnosti jednotlivců i posílení společného ducha univerzity. Centrum by mělo podpořit vzdělávání lidí například v první pomoci, ve schopnosti reagovat na závažné krize u sebe či blízkých nebo ve schopnosti zpracovávat emoce v náročných situacích. Vznikly také tři fondy, které se zaměřují na podporu psychické odolnosti studentů a učitelů univerzity či na podporu studentů, kterým by tragédie v rodině zamezila ve studiu.

Zpřísnění podmínek pro prodejce zbraní

Tragická střelba na Filozofické fakultě v Praze spustila také debatu ohledně rozšíření zbraní, zvláště těch automatických a poloautomatických, které dokážou rychle zabít velké množství lidí a jejichž dostupnost zatím nebyla příliš regulovaná. Poslanci během roku schválili novelu zákona, která prodejcům ukládá nové podmínky. Ta počítá s tím, že prodejci zbraní a střeliva dostanou zákonnou povinnost hlásit policii všechny podezřelé nákupy. Změna zákona rozšiřuje možnosti policie zajišťovat zbraně jejich držiteli při upozornění na jeho podezřelé chování.

Minimalizovat rizika případného útoku může pomoci také naše všímavost. „Důležitým předpokladem celospolečenské odolnosti je bdělost na straně občanů, kteří si možného rizika všimnou a nebojí se jej nahlásit,“ řekl Vymětal s tím, že i když jde o planý poplach, z hlediska prevence „je důležité takovou všímavost lidí ocenit“. „Myslím, že na kampaních, které posilují tento postoj, je potřeba dál průběžně pracovat,“ doplnil.

Důležitá je i prevence násilí u dětí

V reakci na neštěstí na FF UK vznikla také kampaň „Zavolej mi pomoc“. „Jejím cílem je zvýšit pozornost a všímavost lidí vůči dění v bezprostředním okolí, podpořit aktivní jednání v konfliktních situacích a snižovat pochybnosti o tom, zda má smysl druhým zavolat pomoc,“ pokračoval odborník.

Vznikl také vládní program, který se zaměřuje na bezpečí a prevenci násilí u dětí, zvaný Bezpečné dětství. „Děti by měly vyrůstat v bezpečném prostředí, protože to snižuje riziko násilí ve společnosti a posiluje bezpečnost v celé zemi. Důležité je podpořit zdravý vývoj budoucí generace. Předcházet tomu, aby se děti a mladí stávali oběťmi či pachateli násilí a násilný model předávaly dál. Každé dítě má právo na život bez násilí a stát má odpovědnost, aby k tomu zajišťoval podmínky,“ uvedl Vymětal.

Doporučené video: Střelba na Filozofické fakultě

Nejlepší prevencí násilí jsou zdravé vztahy v rodině. „Je důležité s dětmi a mladými mluvit, naslouchat jim, a když s nevíme rady, obrátit se na odbornou pomoc. Tam se můžeme obrátit kdykoli, když máme pochybnosti,“ doplnil odborník.

O tom, že jsou zdravé vztahy v rodině důležité, hovořil také dětský psycholog Miloslav Čedík. I on nabádá rodiče, aby s dětmi utvořili zdravý vztah, jehož základem je komunikace. „Děti si musí k rodičům vybudovat důvěru. To je úplně ten nejzákladnější princip k tomu, aby s námi otevřeně mluvily o všem, co zažívají i mimo školu, aby rodič mohl díky tomu dostat případné varovné signály včas. Tady je důležitá prevence,“ uvedl.

Odbornou pomoc je podle Vymětala nejjednodušší vyhledat na krizových linkách a linkách důvěry. „Klíčová linka pro děti je Linka bezpečí (116 111), pro rodiče Rodičovská linka (606 021 021). Další možností je Linka pro rodinu a školu (116 000). Pomoci mohou také školní psychologové, výchovní poradci nebo učitelé, ke kterým má dítě důvěru. V případě závažnějších problémů je na místě poradit se s OSPOD či s policií. Důležitá je však také všímavost na straně sousedů a dalších osob v okolí,“ řekl Vymětal.

Pracovat můžeme i sami na sobě. „V oblasti posilování psychické odolnosti a duševního zdraví lidem doporučuji webové stránky www.opatruj.se,“ dodal psycholog.

+ Dalších 10 fotografií