Rozhovor s trojnásobným vrahem Širůčkem o lásce za mřížemi: Seznámili jsme se ve vězení, psal eXtra.cz

Redakce eXtra.cz přinesla na začátku týdne již první část rozhovoru s vrahem Miloslavem Širůčkem, se kterým jsme v kontaktu již několik měsíců. Muž, který připravil o život své rodiče i bratra, si nyní odpykává trest doživotí. Nyní se nám otevřel v obsáhlém rozhovoru, který jsme s ním vedli přes dopisy.

Návštěvy v base

Ve vězení jste již několik let. Jak zaměstnáváte svou hlavu, abyste nemyslel na to, co jste udělal?

Hodně si čtu, občas sleduji TV, chodím do práce. Prostě moc nemyslím na budoucnost. Radši.

Jakou práci děláte?

Pracuji přes 5 let ve skladu. Podílím se na eskortách vězňů do věznice i do jiných věznic a také na výměnách prádla a tak. I tato činnost mi pomáhá zvládat emoce, protože většina vězňů stále něco „potřebuje“ - lepší kalhoty, trika… někdy nadávají, obtěžují, ale já si říkám, že mi tato práce pomáhá zvládat své emoce.

Navštěvuje vás v base někdo? Třeba někdo z příbuzných?

Od roku 2011 do 2015 za mnou jezdila jedna žena a pak jeden kamarád do roku 2009, ale ten už za mnou do Bělušic nejezdí, je to daleko.

A ta dáma?

Ta se mnou ukončila kontakt v listopadu 2015. Předtím za mnou přijel děda, otec matky (12. 07. 2007). Psal mi od roku 2006 až do své smrti (25. 09. 2014). Velmi mi pomáhal. Dědovi asi došlo, co se doma dělo. A mám ještě kamaráda, který tu se mnou natáčel před pár lety dokument. Už pro televizi nepracuje, ale jsme přátelé. Dokument bude hotový ke konci roku, údajně asi jen na netu. A ještě jsem v kontaktu s dalšími lidmi venku.

Ještě k té ženě, znali jste se před nástupem do vězení? Nebo jste se seznámili přes dopisy?

S onou ženou jsem se seznámil až ve vězení, v prosinci 2011 mi od ní přišel první dopis. Kontakt na mě jí dal kamarád – kazatel. Jezdila za mnou 4 roky. Měl jsem ji moc rád, věřil jsem jí asi víc, než jsem kdy komu věřil. Byla, tedy je, o půl roku mladší. Nyní o ní nevím nic, kontakt ukončila tehdy definitivně. Vztah ji příliš vyčerpával, hlavně psychicky, protože o něm řekla svým rodičům atd.

Co by dělal na svobodě

Zlobíte se na ni kvůli tomu, že vás opustila?

Určitě se na ni nezlobím, jen bych rád věděl, jak se má. Bylo úžasné mít vztah, i když takto „na dálku“. Vědět, že mě někdo má rád...

Podle zákona máte právo na žádost o předčasné propuštění. Zkusíte to?

O propuštění mohu žádat za 2,5 roku, naděje si ale nedělám. Když jsem šel 25. 11. 2004 na policii, šel jsem tam s vědomím, že už se na svobodu nepodívám. Nevěděl jsem, že mohu po určité době žádat o propuštění. Teď po letech bych chtěl ještě na svobodu, ale vím, co jsem provedl, proč jsem tady.

Kdybyste mohl na jeden den odejít z vězení, kam by vedly vaše kroky?

Nejdříve bych jel na hřbitov a pak navštívil ty, kteří mi píšou. Ale jeden den svobody by na to byl asi málo, protože jsou po celé ČR. Tak asi by to byl jen ten hřbitov v Tučapech.

První čast rozhovoru najdete zde.