Rusko je schopné pitomostí, v Česku bychom se měli bavit o jaderných zbraních, říká analytik Visingr
Agrese Ruska ve válce na Ukrajině nabírá na obrátkách. Po pondělních útocích na civilní cíle kontaktovala redakce eXtra.cz vojenského analytika Lukáše Visingra, aby objasnil, co lze od Ruska v dalších dnech čekat. Nebylo to vždy úplně optimistické povídání, nicméně určitou naději na rozumné řešení Visingr nepopírá.
Jak moc je podle vás pravděpodobné, že na Ukrajině dojde k použití jaderných zbraní?
Číslo vám nikdo neřekne. Obecně ta pravděpodobnost od začátku toho konfliktu vzrostla, pořád je relativně malá, ale když jde o jaderné zbraně, je i malá pravděpodobnost velmi nebezpečná. Joe Biden má asi pravdu, že to riziko je největší od kubánské krize, od které uplynulo šedesát let. Kvantifikovat přesně se to nedá. Dá se vyjmenovat mnoho důvodů, proč jadernou zbraň nevyužít. Dá se říci, že z historického hlediska by to byla kolosální pitomost. Ale jak už jsme se naučili, to, že je něco kolosální pitomost, bohužel není záruka, že to Rusové neudělají.
Pokud by k něčemu takovému došlo, bylo by to formou zkoušky, anebo přímého útoku?
Těžko říci. Ty demonstrační výbuchy, že by to třeba bouchlo nad Černým mořem nebo Antarktidou, jsem nikdy nechápal, k čemu by to bylo. Všichni vědí, že Rusové jaderné zbraně mají, věří jim to a nezpochybňují to. Zkouška nad neobydleným územím tak podle mě prostě nemá smysl. Rusové by tím nedosáhli vůbec ničeho. Škody, které by případně Ukrajině způsobili vojensky, by byly příliš malé. Ukrajinští vojáci jsou natolik rozumní, že nevytvářejí velké koncentrace jednotek. Ne kvůli atomovkám, ale kvůli ruskému dělostřelectvu. Hodit někam malou atomovku a zničit tím deset tanků, to by bylo zapsáno v dějinách jako jedna z největších pitomostí, kterých se kdy kdo dopustil.
Vychází najevo, že Polsko uvažuje o připojení ke sdílení jaderných zbraní. Co si o tom myslíte?
Polsko je vojenská velmoc. Za deset let bude mít Polsko víc ozbrojených sil než Velká Británie, Německo a Francie dohromady. Je to prostě naprosto logické a v komunitě vojenských odborníků to všichni věděli. Teď to přestali tajit a je to oficiální politika. My jsme teď tam, kde byli Poláci v té debatě před pěti lety.
Měli by podle vás Češi směřovat podobně?
U nás jsou to zatím kuloární debaty. Teď se to začíná dostávat do veřejného prostoru, že bychom touto cestou měli jít. Já tvrdím, že bychom o tomto měli začít vést normální, veřejnou, politickou a společenskou debatu. Neříkám, že teď máme mít ty atomovky. Má to nějaké výhody a nějaké nevýhody. Bavme se, jestli to potřebujeme, jen ať to nedopadne stejně jako s americkým radarem.
Někteří analytici stále zdůrazňují, že s Ruskem je třeba mluvit diplomaticky, neurážet ho. Jiní preferují tvrdý postup. Jak to máte vy?
Potom, co Rusko předvedlo za poslední dobu, prosazuji tvrdý postup. O čem se s nimi bavit? Překročili všechny myslitelné normy, teď už se s nimi nikdo bavit nebude. Kombinace anexe, mobilizace a útoků na jednoznačně civilní cíle způsobila, že to zastrašování přestalo fungovat. Vše, čeho docílili, je to, že Ukrajinu bude podporovat víc a víc zemí.
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli