Rusko po smrti Putina: Nový prezident bude mladší člověk schopný ústupků, míní expert
Přestože se Rusko v současnosti nachází v centru světové pozornosti kvůli invazi na Ukrajinu, bývalá světová velmoc se potýká s řadou svých vnitřních problémů. Jednou z nejpalčivějších otázek je pak téma nástupnictví po aktuálním dlouholetém vůdci Vladimiru Putinovi. Že se jeho následníkem stane někdo z výrazně mladší generace, to předpokládá britský historik a politolog Mark Galeotti. Uvedl to v rozhovoru pro server iRozhlas.cz. Jeden z nejvýznamnějších expertů na Rusko promluvil také o možné překvapivé neúčasti Putina v nadcházejících prezidentských volbách.
Mark Galeotti v rozhovoru především zdůraznil, že navzdory spekulacím o zdravotních problémech a odchodu Vladimira Putina z funkce zůstává ruský prezident stále klíčovou postavou, která ovlivňuje rozhodování v zemi. Putin se ale podle něj v náročné snaze řídit celkové dění málo soustředí na politickou strategii a její detaily.
„Putin je člověk, jehož aktivity jsou často motivovány strachem. Což je jedním z důvodů, proč nerad přijímá rozhodnutí rychle, často totiž znervózní, jaké rozhodnutí by měl přijmout, a pokud je donucen přijmout nějaké rozhodnutí, mnohdy zpanikaří,“ uvedl historik a doplnil, že aktuální agenda Moskvy je do určité míry zapříčiněna generačním faktorem.
Putin invazí usiloval o titul národního hrdiny
„Pokud by se býval Putin vzdal prezidentského křesla před čtyřmi roky, jeho následovníkem by byl někdo z jeho generace, asi někdo, kdo sdílí stejný pohled na svět, Putin je stále velmi formovaný érou Sovětského svazu. Ale čas plyne dál, je mu 71 let a lidé jemu nejbližší jsou ve věku od 68 do 74,“ řekl Galeotti a poznamenal, že je čím dál méně pravděpodobné, že se jeho nástupcem stane někdo z okruhu Putinových blízkých – spíše půjde o někoho z mladší generace.
Navzdory tomu, že v příštím roce v Rusku proběhnou prezidentské volby, mluvit o jejich podstatě v největší zemi světa podle Galeottiho není příliš relevantní. „Nezáleží totiž tolik na výsledku, protože ten bude takový, jaký si rozmyslí systém, ale podstatné je, kolik úsilí bude muset vložit vláda do toho kýženého výsledku,“ vysvětluje politolog pro iRozhlas.cz. „Kolik bude muset slíbit bonusů, o kolik se zaváže zvýšit důchody a ke kolika nekalostem se budou muset uchýlit.“
Zároveň vyjádřil osobní stanovisko, které zahraniční média často vůbec neberou v potaz. „Mám totiž podezření, že Putin doufá, že se nebude muset vůbec zúčastnit voleb 2024. Nemám pro to sice žádné důkazy, ale když se zamýšlím nad tím, proč se rozhodl k invazi na Ukrajinu – kdy si myslel, že to bude rychlé a jednoduché – bylo to se záměrem propojit Rusko, Ukrajinu a také Bělorusko (což je takový vazal), chtěl tím spojit jádro ‚velkého Ruska‘,“ myslí si Galeotti a podotýká, že by to současného šéfa Kremlu učinilo národním hrdinou. „A pak by mohl v klidu odstoupit.“
O Putinovi před nástupem do funkce uvažoval málokdo
Ať už se stane Putinovým nástupcem kdokoli, půjde podle něj o výsledek koaliční politiky – vybraný lídr bude muset reprezentovat priority více zájmových a mocenských skupin. Galeotti jej proto nazývá „kandidátem kompromisů“. „Myslím, že to nakonec bude někdo úplně jiný, o kom jsme vůbec neuvažovali, že by se mohl stát prezidentem. Vezměme si za příklad samotného Putina. Šest měsíců předtím, než se stal prezidentem, si nikdo nepomyslel, že tento relativně anonymní politik z Petrohradu bude příští prezident.“
Za jistých okolností je však nástupce ruského vůdce formálně daný, připomíná expert: „Zda to bude pouze tak, že se Putin jednoho rána neprobudí, v takovém případě se premiér Michail Mišustin automaticky stává jeho nástupcem.“ Délka trvání jeho panování by však pravděpodobně nebyla nijak závratná – americký týdeník Newsweek podotýká, že jméno současného předsedy vlády Mišustina je mezi zdmi Kremlu spojováno hlavně s nelichotivým označením „loutka“.