Trendy
Výměna manželek 2024 Povodně 2024 Oktagon 61 Love Island 2024

Sebepoškozování jako únik. Dříve lidé utápěli problémy v alkoholu, říká mluvčí Linky bezpečí

Ilustrační foto.
Zdroj: pixabay
psychika

Psychické problémy tíží mnoho Čechů. To lze dokázat například tím, že Linka bezpečí za rok odbaví 100 000 kontaktů. Třetina všech řešených problémů se týká psychických potíží, mezi které se řadí i téma sebevražd. Právě tato problematika vzrostla meziročně o více než třetinu. Čím to je, jak takovému člověku pomoci a co nejvíce trápí dospívající? Na to a další detaily se zeptala redakce eXtra.cz Michaely Klofcové, tiskové mluvčí Linky bezpečí.

Linku bezpečí využívají podle statistik především dospívající mezi 14 až 17 lety, setkali se však i s případem, kdy jim volaly šestileté děti. "Nejtěžší hovory obvykle bývají ty, kde se objevuje bezmoc, když někdo dítěti ubližuje a ono není připravené na to si říct o pomoc, nebo hovory v akutní krizi – např. po znásilnění, při započatém sebevražedném pokusu."

Právě problematika sebevražd svou četností na Lince bezpečí vzrostla meziročně o více než třetinu, za poslední tři roky jde o meziroční nárůst o polovinu. Čím to je? "Dá se říci, že selhává zdravá regulace psychického nepohodlí. Lidé byli za poslední dobu vystaveni hned několika náročným situacím – strachu o sebe a své blízké v rámci pandemie Covid-19, která výrazně snížila sociální kontakt. Poté následovala dlouhá inflační krize, válka na Ukrajině. Hovoří se o klimatické krizi, dospívající jsou konfrontováni s informacemi, že kvalita života se bude v budoucnosti snižovat," vysvětluje na úvod tisková mluvčí Linky bezpečí Michaela Klofcová.

Všímejte si drobností

Obsah trápení dnešních dětí a dospívajících se za léta však prý nezměnil. Stále řeší své vztahy s rodinou, partnery, vrstevníky, vztah sami k sobě, školní neúspěchy či úmrtí blízkého. Sebepoškozování či myšlenky na sebevraždu jsou pro ně extrémním způsobem, jak těmto frustracím čelit. "Generace našich rodičů, kteří dnešní děti a mladé dospívající nazývají sněhovými vločkami, „řešila“ své potíže únikem k alkoholu nebo užívání návykových látek, to byl jejich způsob ventilu. Pro mladé není alkohol už tolik přijatelný, správně v něm nevidí žádné řešení, hledají jiné způsoby. Je potřeba také říci, že téma duševního zdraví prošlo destigmatizací, mladí se nebojí o svém prožívání mluvit," říká Klofcová.

Všechny tyto okolnosti a dlouhodobá trápení mohou vést k tomu nejzazšímu řešení – sebevraždě. Lze ale rozpoznat, že někdo v našem okolí takové myšlenky má? Podle Klofcové je důležité si všímat i drobných změn v chování.

"Podstatná je všímavost k detailům, které charakterizuje změna dosavadních návyků. Uzavřenost, u sebepoškozujících přibývající poranění či pohmoždění těla, vyhledávání daného obsahu na internetu nebo i „nenápadná“ zmínka mezi řečí," vysvětluje pro redakci eXtra.cz tisková mluvčí Linky bezpečí Michaela Klofcová. Důležité je podle ní i nebagatelizování situací, s nimiž se vám dítě svěří.

Linka pro rodiče

"Téma sebevraždy může být stále obrovské tabu a reakcí dospělého může být snaha problém zamést pod koberec. Častý je také hněv nebo urputná snaha vše vyřešit ihned. To jsou ale reakce, které situaci nepomáhají. To, že se taková reakce u rodiče objeví, je přirozené, rodiče mají o dítě strach, mohou zažívat pocity viny, selhání, bezmoci. Je pak ale důležité, aby po prvotním šoku a zpracování emocí dítěti vysvětlili, z jakého důvodu takto bouřlivě reagovali, a snažili se vytvořit klidné podmínky pro další rozhovor," uvádí a dodává, že pokud je svěřující se člověk náš blízký a tím pádem nemáme od problému dostatečný odstup, je na místě doporučit pomoc u odborníka nebo se obrátit na Rodičovskou linku.

Ta funguje stejně jako Linka bezpečí přes telefon, ale i chat či e-mail. "V případě náročných situací s dětmi je na místě konzultovat svá stanoviska s odborníky, protože rodičům může chybět zdravý odstup od situace a mohou nechtěně svými reakcemi přispívat k zacyklení se v potížích. Mohou se cítit bezradní, vyděšení, sami mohou potřebovat oporu v náročné situaci."

Anorexie není na ústupu

Kromě sebevražedných myšlenek a sebepoškozování jsou stálým tématem hovorů problémy s poruchami příjmu potravy.

"Je nutné si uvědomit, že jde o psychické onemocnění, které nezahrnuje jen anorexii a bulimii, ale například i extrémní starostlivost o složení jídla nebo výrazné emoční přejídání. Jídlo je stále způsob, jakým dodat tělu rychlý dopamin nebo jak nad ním získat kontrolu. Obvykle jde také o narušený vztah k sobě samému, který může mít různé příčiny, či o potřebu kontroly, které se v životě nedostává jinde. Ve společnosti je také výrazně zastoupený bodyshaming, lidé stále reagují negativně na přirozená těla."

Činnost v Lince bezpečí patří mezi skutečně náročné práce. Je pak naplňující, když se pracovníci dozvědí, že se díky jejich pomoci někdo dostal z toho nejhoršího. "Máme i děkovné hovory, chaty a e-maily včetně těch, kteří nám děkují přímo za záchranu života. To je pro nás obrovská vzpruha, velká satisfakce práce, která je náročná. Moc si toho vážíme," dodala Klofcová.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy