Smutná slova bratra oběti z fakulty: Být to včas vyklizené, mohl žít. Jeho orgány jsme darovali
Generální inspekce bezpečnostních sborů stále vyšetřuje prosincový policejní zásah proti střelci na filozofické fakultě v Praze. Někteří z těch, kdo byli na místě, si začínají klást otázky, zda nemohl zásah proběhnout lépe. "Kdyby tu budovu vyklidili, tak můj brácha žije. Byl tam pět minut a byl jeden z prvních, který byl zastřelen. Kulka však neproběhla skrz hlavu úplně," řekl pro pořad 168 hodin bratr zastřeleného Ondřej Jurák.
Policejní zásah proti střelci na pražské filozofické fakultě nepřestává vyvolávat otázky, které pokládají zejména ti, kteří byli celé akci přítomni. "Já jsem naprosto nadšený z mých studentů a studentek, že reagovali naprosto skvěle. Oni suplovali, co by člověk čekal od té tísňové linky, že ten operátor dá třeba nějaký pokyn udělejte to či ono, což se nestalo," uvedl v pořadu 168 hodin pedagog Marek Vajchr.
Marek Vajchr: Operátor na tísňové lince mi nevěřil
Byl to právě on, kdo jako první volal tísňovou linku. "Operátor tísňové linky byl k mým sdělením nedůvěřivý a závěr toho rozhovoru byl pro mne až překvapivý a vzbuzoval ve mně dojem, že to, co mu říkám, nebere vážně," dodal. Otázkou podle něj je, proč policisté provedli rešerši ve fakultě a pak na místě nezůstali.
Vzpomínky na tragickou událost v myslích přeživších stále zůstávají. "Někde bouchnou dveře, někde se ozve rána a člověk se lekne více, než míval ve zvyku. Člověk je ostražitější, ohlíží se. Je to ještě pořád živé," popsal svou zkušenost další vyučující David Vichnar.
Doporučené video: Policejní zásah v budově filozofické fakulty
I jemu se vkrádají otázky, zda šlo udělat v dané situaci maximum. "Nepochybuji o dobrém úmyslu ozbrojených složek, ale bylo skutečně uděláno maximum, aby se to nestalo? Nemůžeme se zbavit pocitu, že tam došlo ke zmatkům a k pochybením," myslí si.
Štěstí v neštěstí pak cítil další přímý účastník, student Tomáš Herclík. "Smůlu cítím v tom, že jsem tam byl, štěstí je, že jsem mohl někomu pomoct," řekl. Do čtvrtého patra přišel varovat studenty a vyučující. Přitom zahlédl vraha a policistům ho následně popisoval.
"Podařilo se mi aspoň zachovat chladnou hlavu a v kritický okamžik pomoct, jak nejlépe jsem mohl. Vyšel jsem nahoru, šel jsem varovat, koho šlo, a pak pomoci vynést ven raněné. Byl to hodně dlouhý den," zavzpomínal. Také on si od toho dne klade otázku, jestli muselo k této tragédii dojít.
"Ten člověk se neměl nikdy dostat do Prahy"
Podobně jako matka zastřelené dívky Lenka Šimůnková: "Začalo neuvěřitelné ticho," řekla na zasedání bezpečnostního výboru sněmovny k zásahu na fakultě. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jí však na místě odpověděl, že dělá, co může. "S každým, kdo chtěl, jsem se otevřeně bavil, ale teď nemám žádné informace," snažil se ji uklidnit.
"Pokud nalezli mrtvého otce, tak ten člověk se neměl nikdy dostat do Prahy. Byla strašná spousta času, aby do Prahy nikdy nedojel," trvá si však na svém Šimůnková. Poslanci nakonec na tomto jednání neschválili zřízení sněmovní vyšetřovací komise k této věci.
Emotivní výpověď pak přednesl v pořadu bratr zavražděného Ondřej Jurák: "Kdyby tu budovu vyklidili, tak můj brácha žije. Byl tam pět minut a byl jeden z prvních, který byl zastřelen. Kulka neproběhla skrz hlavu úplně, podařilo se ho převézt do nemocnice a tam jsme se rozhodli ho odpojit od přístrojů a darovat orgány. Udělali jsme to, co by udělal on, tedy konat dobro," uvedl.
Podle policie je však třeba vyčkat závěru inspekce GIBS. "S ohledem na množství dat nemůžeme říct ani konkrétní datum," řekla České televizi mluvčí inspekce.