Soud tvrdil, že dívka zneužívaná otčímem nenese následky. Nesmysl, zuří expertka. Násilníky nesmíme nadřazovat nad oběti, říká
Českem hýbe případ otčíma, který roky znásilňoval a vydíral dceru své přítelkyně. Dívka musela nesmírně trpět, ale on nakonec zatím nemusí ani do vězení – od soudu odešel pouze s podmínkou a finančním trestem. Redakce eXtra.cz kontaktovala Michaelu Studenou, spoluzakladatelku iniciativy Pod svícnem. Ta je v kontaktu jak s obětí zmíněného činu, tak s dívčinou matkou. V rozhovoru vyzdvihla statečnost oné slečny a zároveň vysvětlila, jak se náš systém příšerným způsobem chová k obětem násilí.
Téměř neuvěřitelný příběh, na který se upřel zrak společnosti, rozzuřil nejen běžné lidi, ale i celebrity, politiky a odborníky. Pavel V. minimálně dva roky znásilňoval dceru své partnerky. "Pod pohrůžkou zveřejnění jejích intimních fotografií a videozáznamu pohlavního styku mezi nimi a zneužívaje svého postavení v rodině poškozené a posléze též její rezignace, s četností až pětkrát týdně ji nutil k souložím a orálnímu sexu, přestože věděl, že v té době nedosáhla věku osmnácti let, a v tomto jednání pokračoval i poté, co dovršila osmnáctý rok věku," píše se v dokumentu, který zveřejnil Krajský soud v Brně. Dívka nyní informace ještě doplnila. "Soudci napsali, že to bylo několikrát týdně. Ale on někdy přišel i třikrát za den," svěřila se webu Seznam Zprávy.
Systém zašlapává oběti do země
Kvůli tak exponovanému případu jsme kontaktovali Michaelu Studenou, spoluzakladatelku iniciativy Pod svícnem, která pomáhá obětem násilí. Jak vnímá samotný verdikt soudu? "Je to plivnutí do tváře nejen této mladé dívce, ale všem obětem. Je to exces, ale bohužel my v rámci iniciativy Pod svícnem jsme svědky těchto událostí docela často. Nestává se to jenom ze strany soudních znalců, protože v tomto případě byl i donebevolající posudek soudního znalce, ale i ze strany soudů, státních zástupců a policie. Na tomto případu vidíme, že když neselžou policisté nebo státní zástupce, mohou selhat ostatní složky systému a tu oběť tím prakticky potopit," vysvětlila Studená pro eXtra.cz a uvedla, že je se zneužívanou dívkou v kontaktu.
"S dívkou jsme v kontaktu od vynesení rozsudku. Moc ráda bych řekla, že je ta slečna strašně statečná. Myslím si, že málokdo si uvědomuje, jak strašně těžký tohle je," řekla. Podle ní je dobře, že je tento příběh medializovaný a mluví se o něm, avšak není ojedinělý. "Tyhle věci se dějí, a jestliže jako systém budeme neustále zašlapávat oběti do země, pak to tady za pár let, i díky prakticky nefungující nebo velmi špatně fungující dětské psychiatrii nebo obecně psychopéči, můžeme slušně řečeno zabalit."
Nemluví však jen o justici, ale i o přístupu policie. "Pokud budeme nadále bagatelizovat domácí násilí, a nejedná se jenom o tu sexualizovanou formu, budeme dávat podmínky a říkat, že nějaký ekonomický profit násilníka a jeho osobnost je důležitější, než aby oběť docílila nějaké spravedlnosti, protože o to tady jde, tak budeme v háji."
Mnoho lidí pobouřila slova soudního znalce, podle kterého prý jednání na nezletilou naštěstí nemělo zásadní negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí. Je tohle vůbec možné? Studená měla v tomto ohledu jasno. "Je potřeba si uvědomit, že to zanechá tak strašně silné jizvy na duši, že se s tím oběti potýkají prakticky do konce svého života. Když se jim to stane v dětství, je to velký zásah do různých sociálních vazeb. Zrovna v tomto případě se jedná o sexualizovanou formu domácího násilí, to znamená, že je člověk pohlavně zneužívaný blízkou osobou v domácnosti. Největší bolestí je fakt, že jim ublíží někdo, komu důvěřují, koho milují a to je právě někdo, s kým žijí, ať už je to otec, matka, bratr, bratranec nebo třeba partner."
Oběť může mít sebedestruktivní sklony
Kromě již zmíněných potíží se mohou u obětí vyskytovat poruchy spánku, sebedestruktivní sklony, to znamená, že si například ubližuje nebo se snaží spáchat sebevraždu (právě tato zneužívaná dívka se ve dnech po rozsudku snažila předávkovat léky, pozn. red.) Zahání vlastně tu bolest jinou bolestí. Jedním z projevů může být podle Studené i vysoká promiskuita. "Promiskuita se rozhodně netýká všech obětí. Když se to stane v dětství, někteří mohou ztratit vztah k vlastnímu tělu, nebo to berou takto: ‚už mi někdo ublížil, tak co, ublíží mi i někdo další'."
Oběti se dále mohou potýkat s takzvanými flashbacky: situace, které prožily, se jim stále vracejí do mysli. A to i v dost nevhodných okamžicích.
V kontaktu je prý iniciativa i s matkou oběti. Více však kvůli citlivosti případu říci nechtěla. Na všeobecnou otázku, proč se někdy maminky nezachovají tak, jak by ostatní očekávali, odpověděla: "Často to bývá tak, že v rodině probíhá domácí násilí, ty matky jsou vlastně odkázané na to, aby přežily další den, a jedou na autopilota. Když se nejedná zrovna o domácí násilí, jde o to, že si to matky prostě odmítají připustit, že v rámci vztahu, který si malují na růžovo, tak že by se mohlo dít něco tak strašného a navíc prakticky před jejich očima. Těch psychologických faktorů může být strašně moc," vysvětlila Studená a dodala, že také mohou vinu svést na oběť, aby si to pro sebe nějak obhájily.
Redakce eXtra.cz oslovila i ministerstvo spravedlnosti s otázkou, jestli tento případ a postup soudu prošetří. "V tuhle chvíli je možné říci, že ministerstvo od počátku, kdy jsme se o případu dozvěděli (11. 1. 2024), ex offo případ prověřuje. Využíváme k tomu všech našich kompetencí, zejména v rámci dohledu nad soudy. Jakmile bude případ prošetřen, bude možné zvážit další postup ve věci. Šetříme komplexně a dohled provádíme všemi dostupnými prostředky, např. vychytáváme zprávy v médiích a na sociálních sítích, případ šetříme prostřednictvím justičních systémů a oslovili jsme již i soud se žádostí o relevantní informace," odpověděl mluvčí resortu Vladimír Řepka.