Společný podnik DPP je podle zatím neveřejného auditu vhodný, ale má rizika
Společný podnik pražského dopravního podniku (DPP) s developerskými firmami k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice je ekonomicky nejvhodnějším řešením, ale nese s sebou i rizika. Vyplývá to z dosud neveřejného auditu, který si nechalo hlavní město k tomuto a dalším projektům DPP zpracovat firmou StoneTurn a který má ČTK k dispozici. Kolem společného podniku Nové Holešovice v posledních měsících panuje neshoda v koalici. Soukromí partneři už DPP zažalovali kvůli neplnění akcionářské smlouvy a případnou škodu vyčíslili na 1,3 miliardy korun.
Společnost Nové Holešovice založil DPP v roce 2021 s firmou Karlín Group, později se do něj zapojila i CPI Property Group, která také v oblasti vlastní pozemky. Dozorčí rada DPP letos v lednu schválila prodej pozemků společnému podniku za nejméně 173 milionů korun. Pro hlasoval i předseda dozorčí rady a primátorův náměstek Zdeněk Hřib (Piráti). Následně však změnil názor a v městské radě, která musí prodej pozemků v pozici valné hromady DPP finálně schválit, dvakrát neúspěšně zkusil prosadit vystoupení z podniku.
Audit od firmy StoneTurn byl donedávna neveřejný a přístup k němu měli zastupitelé proti podpisu mlčenlivosti. Obě strany sporu o setrvání města v podniku na něj při své argumentaci odkazovaly. Podle dokumentu je ve srovnání s prodejem pozemků nebo vlastním developmentem spolupráce se soukromými partnery pro město nejvhodnější varianta a DPP neporušil zákon, když na výběr partnerů nevypsal výběrové řízení. Audit také konstatuje, že cena za prodej pozemků stanovená posudkem z roku 2021 odpovídá tehdejší cenové úrovni.
Audit nicméně v konkrétní podobě a nastavení podmínek společného podniku identifikuje některá rizika, která podle něj nejsou ošetřená akcionářskou smlouvou a která mohou vést k tomu, že základní cíle podniku z pohledu města, tedy oprava stanice a výstavba v jejím okolí, nebudou naplněny. Otázkou podle auditorů zůstává například rozdělení vlastnických poměrů a rozhodovacích pravomocí, protože DPP ve společném podniku drží menšinu.
Podle DPP jistá rizika nese každý podnikatelský záměr a velikost podílů odráží povinnosti obou stran, protože developerská a manažerská zodpovědnost leží na partnerech, což potvrdila i následná právní analýza. „Není pravda, že rizika nejsou v akcionářské smlouvě ošetřena. Naopak smlouva zcela jasně říká, že DPP společnému podniku prodá pozemky až v momentě, kdy developeři získají pravomocné stavební povolení na alespoň první část projektu,“ uvedl vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík. Smlouva podle něj zahrnuje i minimální hrubou podlažní plochu a termín konce roku 2029, a pokud by partneři podmínky nesplnili, DPP může bez ztrát z podniku vystoupit.
„Některé výroky auditu jsou evidentně velmi zavádějící a DPP je přesvědčen, že vycházejí z nesprávné interpretace některých ustanovení smlouvy. Navíc je překvapivé, že audit některá svá tvrzení opírá pouze o mediální výstupy, nikoli o vlastní šetření,“ doplnil Šabík.
Hřib v minulosti svou snahu z podniku vystoupit odůvodnil článkem v Lidových novinách, podle kterého existuje podezření na propojení některých účastníků projektu s kauzou Dozimetr, která se týkala ovlivňování zakázek v DPP. O zprávách v médiích v některých pasážích hovoří i audit. DPP si nedávno nechal zpracovat další právní posouzení, podle kterého mu v souvislosti se žalobou ze strany soukromých partnerů ve společném podniku hrozí škoda, byť ne nutně v celé výši vyčíslené žalujícími.