Spor Babiš vs. Kubišová: Michael Kocáb chápe kritiku disidentů za vyznamenání od prezidenta exkomunisty
Šéf hnutí ANO a neúspěšný kandidát na prezidenta Andrej Babiš (69) ve vysílání CNN Prima News prohlásil, že nechápe, proč zpěvačka Marta Kubišová a další chartisté a havlisté přijali státní vyznamenání od exkomunisty Petra Pavla (62). Co na to řekl pro eXtra jeden z dalších velkých symbolů sametové revoluce Michael Kocáb (69), který se již kolem voleb prezidenta netajil kritikou minulosti vítěze?
Michael Kocáb: S kritikou souhlasí
„Předně bych chtěl říct, jakou metodou posuzuju veřejná stanoviska. V první řadě se dívám na to, co bylo řečeno, a až v druhé na to, kdo to řekl. Někdy se to obrací a řeší se spíše to, jak se zpráva dostala ven,“ otevřel své povídání pro eXtra.cz umělec Michael Kocáb.
„Když se zamyslím nad obsahem Babišova stanoviska a neřeším, kdo byl jeho autorem, mohu souhlasit. Vychází z toho, co dlouhodobě sám říkám, takže si i trochu neskromně myslím: aha, ten pán si dobře přečetl moje výroky. Už rok před prezidentskými volbami jsem označoval za naprosto absurdní, aby se po 30 letech po sametové revoluci stal naším prezidentem bývalý nomenklaturní komunista z období normalizace,“ nemění své názory muž, který výrazně napomohl k tomu, abychom se hned po revoluci rychle zbavili sovětských vojsk.
„Přirovnání k pohádce Císařovy nové šaty je docela trefné. Těch malých chlapců moc není, já bych byl rád jedním z nich, ale už nejsem, ale říkám opakovaně, že císař je nahý,“ připomíná Kocáb lehce pobaveně.
Pavlovi výběr medailistů nezazlívá
„Se samotným výrokem problém nemám, sám si podobné otázky kladu od volby a přemýšlím o nich dnes a denně. Rozlišuji dvě věci. To, že prezident ocenil i minulým režimem pronásledované, to schvaluji, laureáty státních vyznamenání on nebo komise, která mu pomáhala, vybral dobře. A všem, kteří to dostali, to přeji a myslím si, že si to zasloužili. Že to z jeho rukou přijali čelní disidenti, nebo ti, kteří bojovali s tehdejším režimem, ale nechápu. Nechci to rozebírat, to by bylo na seminář, prostě to nechápu,“ kroutí hlavou muž pevných morálních zásad.
„Pak je tu komplikovanější, i když druhořadá okolnost: kdo tu kritiku rozpoutal. V CNN Prima News nepadla otázka, jak by se v této situaci zachoval sám Andrej Babiš, kdyby byl prezidentem. Jestli by postupoval obdobně. Tuhle odpověď jsme se nedozvěděli. V této souvislosti by bylo zajímavé, jak by to eventuálně chápali tehdejší odpůrci režimu, kteří by byli na vyznamenání navrženi a jak by to posoudila veřejnost,“ upozorňuje.
S výrazným opozičním politikem ale souhlasí v jiné věci.
„Babišův argument, že někdo byl více aktivním a někdo méně aktivním podporovatelem diktátorského režimu, není nikterak objevný, ale sedí. Nomenklaturní kádr byl z podstaty věci aktivnější než jen řadový komunista. I když i zde mohly být výjimky. Škála občanských postojů vůči diktátorskému režimu byla velmi široká a odpovědnost za zločiny komunistického režimu se dělila v různých poměrech. I my, nekomunisté, neseme určitou odpovědnost. Za naší pasivitu a neschopnost svrhnout ten barbarský režim nejpozději tehdy, když rozpoutal popravy svých ideových protivníků. Vzpomeňte na Miladu Horákovou a další,“ vrací se do minulosti.
„A nebylo to poprvé. První masová normalizace proběhla po Bílé hoře, kdy jsme ryli hubou v zemi pod tlakem Habsburků. Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. To je heslo s neomezenou platností,“ uvažuje nahlas Kocáb.
Měl Babiš právo kritizovat?
Samotné vyjádření Babiše ho ovšem nijak nepohoršilo.
„Byla to odpověď na otázku, řečená s určitou lehkostí a s odvoláním na Andersena, žádné drama bych v tom neviděl. A že to bylo řečeno zrovna takovým člověkem? To máte těžké. Silný kritický názor může zaznít v demokratické společnosti od kohokoli. Pokud má racionální základ, a ten v tomto případě má, tak spláchnout to jen proto, že to řekl někdo, kdo vám nekonvenuje, můžete, ale ve veřejném prostoru to zůstane trčet dál. Všude možně, kde byla diktatura, se objevili lidé, kteří byli kdysi její aktivní součástí, ale po letech pravdu odhalili,“ snaží se chápat současnost i v historických souvislostech.
„Vezměme si příklad Alexandra Nikolajeviče Jakovleva. Ten byl v šedesátých letech vedoucím oddělení propagandy ÚV KSSS a později i členem sovětského komunistického politbyra. Později napsal knihu ,Rusko plné křížů‘, což je největší obžaloba stalinismu, odhalující nelidskost a hrůznost bolševického teroru v Rusku. Máme říkat, ať je Jakovlev zticha, protože toho byl taky součástí? Přitom do toho období kniha vnesla nebývalé světlo a nebývalý odsudek,“ varuje Kocáb.
Ohledně eventuální zhrzenosti Andreje Babiše, že nad Petrem Pavlem prohrál, Kocáb prohlásil, že mu nepřísluší hodnotit motivace druhých.
Michael Kocáb o svém dokumentu a dětech:
„Ale nechápu, proč Babiš na ten Hrad šel, když si myslí, co si myslí. Já bych tu pozvánku nepřijal,“ uzavřel pro eXtra.cz Michael Kocáb.
Související články
Petr Fiala pod palbou Marka Prchala. Babišův bývalý guru se navezl do jeho strategie a nenechal na něm nit suchou
Babiš si u Vémoly postěžoval na břicho a promluvil o vnučkách: Mia a Sofie jsou velmi nadané
Andrej Babiš po boku krásné Moniky na tureckém velvyslanectví: Všem vyrazila dech
Andrej Babiš si nevidí do pusy. Slaví smír ohledně sporu o StB, sám přitom veřejně prohlašoval, že dělal v její hodné části
