Stávky mezi úředníky a školskými odbory: Nevidím v tom smysl, vzkázal Fiala
Úřednické odbory i další odborové svazy pracovníků veřejného sektoru vstupují kvůli požadavku vyšších platů do stávkové pohotovosti. Ode dneška ji vyhlašují i školské odbory. Předáci chtějí jednat se šéfy vládních stran. Poté rozhodnou o dalším postupu. Premiér Petr Fiala (ODS) nevidí ve stávkové pohotovosti smysl. Vláda je podle něj připravena o zvýšení platů jednat, nedorovnalo by však inflaci.
Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by odbory souhlasily s růstem výdělků od července o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a ostatním o 7,6 procenta. Neobává se toho, že by odborářské požadavky narušily sociální smír a postavily proti odborům a pracovníkům veřejné sféry zaměstnance soukromého sektoru.
Školské odbory se podle svého předsedy Františka Dobšíka rozhodly pro stávkovou pohotovost po "dalším bezvýchodném jednání" se členy vlády. „Na vážnost situace zejména v odměňování nepedagogických pracovníků upozorňuje svaz dlouhodobě,“ uvedl Dobšík. Odboráři pro nepedagogy, kterým se plat zmrazil, žádají od července minimálně deset procent navíc a pro ostatní zaměstnance školství dorovnání inflace.
Postup odborů není korektní
Premiér Petr Fiala kritizoval, že odbory k vyhlášení stávkové pohotovosti přistoupily ve chvíli, kdy jednání s vládou ještě nejsou u konce. Kabinet je podle něj připraven o zvýšení platů jednat. „Musíme zároveň jednat odpovědně, mít na paměti zájem všech občanů, kterým nepochybně je, aby se inflace dál nezvyšovala a neznehodnocovali bychom lidem úspory,“ dodal premiér. Také ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že postup odborů nepovažuje za korektní, když má vláda vůli platy upravit.
Ve stávkové pohotovosti byli kvůli platům před pár týdny už odboráři úřadů práce. Vyhlásili ji na 1. máje. Ukončili ji po pěti dnech poté, co vláda oznámila termín vyjednávání o úpravě výdělků. Po dvou jednáních se podle odborářů dohoda nepřiblížila a kabinet spíš "hraje o čas".