Svátek práce: Lidé v Praze demonstrovali za mír na Ukrajině, na protest Bobošíkové nepřišla ani noha
Řečníci na pondělním Mírovém pochodu v Praze, který vyvrcholil pod sochou Jana Žižky na Vítkově, ve svých projevech vyzývali k jednotě sil proti současné vládě. Kromě činnosti kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) kritizovali zejména Evropskou unii, green deal, údajnou podporu válečného konfliktu na Ukrajině, podle nich „provládní“ mainstreamová média, vyjadřovali také názor, že v Česku je omezována svoboda slova. Prázdná zůstala pražská Letná, kde se původně na akci Chceme mír! měli sejít příznivci uskupení založeného Janou Bobošíkovou.
„Jsme nositelé hodně odlišných názorů, ale chceme ukázat, že jsou věci, které nás spojují,“ uvedl ke shromážděným publicista Ladislav Jakl. Demonstraci za mír na Vítkově zorganizovala iniciativa Zachraňme náš stát. Mezi řečníky byli podle ČTK poslanec Jiří Kobza (SPD), Otto Černý (Trikolora), Josef Skála (KSČM), bývalý předseda Agrární komory Zdeněk Jandejsek nebo Pynelopi Cimprichová ze Švýcarské demokracie.
Přítomní podpořili myšlenku mírových jednání, která by podle nich ukončila válku na Ukrajině. „Boj je namístě, jsou-li ohroženy zájmy naší země, ne cizí zájmy,“ prohlásil předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník.
Bývalý Volný Blok s protestem neuspěl
U metronomu na pražské Letné se měli v pondělí 1. května sejít lidé na akci Chceme mír! pořádané uskupením Česká suverenita. Podle CNN Prima News ale protest skončil fiaskem, protože na něj kromě novinářů a kolemjdoucích turistů nikdo nepřišel.
Stranu, která akci pořádala, založily v roce 2011 Jana Bobošíková a Jana Volfová. Druhá jmenovaná – bývalá poslankyně za ČSSD – nyní uskupení předsedá. Dočasně nesla strana název Volný Blok a v jejím čele stál exposlanec Lubomír Volný. Loni v lednu se ale uskupení vrátilo ke svému původnímu názvu.
Válka musí skončit za podmínek Kyjeva, tvrdí premiéři
Rusko loni v únoru rozpoutalo největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války, když napadlo Ukrajinu. Materiální či vojenskou pomoc poskytly a poskytují Ukrajině skoro všechny země Evropské unie a Spojené státy, ale i Austrálie nebo Kanada. Česko patří k zemím, které od začátku války Ukrajině intenzivně pomáhají v humanitární i vojenské sféře a Praha v tom hodlá pokračovat i nadále, uvedl již dříve premiér Petr Fiala.
Částečný mír na Ukrajině není řešením, válka může skončit jen při splnění podmínek, které si klade Kyjev, napsali před několika dny premiéři Česka, Slovenska a Polska Petr Fiala, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki ve společném článku v časopise Foreign Affairs.
Svátek práce využili politici i anarchisté
Účastníci pondělního pochodu se odpoledne sešli na náměstí Republiky, odkud za doprovodu policie v uniformách i v civilu vyrazilo zhruba 200 lidí na Vítkov. Někteří měli v rukách české vlajky a do kroku jim v poklidném průvodu vyhrávala reprodukovaná hudba. Zněly písně Karla Kryla, Jaromíra Nohavici, Marty Kubišové nebo skupiny Spirituál kvintet. Shromáždění na Vítkově zahájil písněmi s husitskou tematikou Pepa Nos.
Lidé v Česku si v pondělí připomínali 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se při té příležitosti konaly shromáždění a demonstrace politických stran. V metropoli na Střeleckém ostrově si Svátek práce připomněli sociální demokraté i komunisté. Anarchisté na stejném místě pořádali piknik a pak se v průvodu přesunuli na Štvanici.
Související články
Vladimir Putin straší koncem světa: Co nabízí, je ukrajinská kapitulace, míní Andor Šándor
Průlom ve válce na Ukrajině? Putin má být za jistých podmínek ochotný přistoupit na mír
Zemědělci, nebo politické zombie? Na protest v Praze přišel Paroubek i komunista Skála
Protest zemědělců na traktorech obrazem: "Žere se ti dobře!?" řvali. Došlo i k potyčkám
