Teheránský řezník je po smrti. Íránský prezident se neštítil krvavých poprav i nechutného útlaku žen

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján zemřeli při nedělní nehodě vrtulníku. Informaci dalších médií potvrdila v pondělí ráno také íránská státní televize. Vrak stroje, který havaroval na severozápadě Íránu, našly záchranné týmy brzy ráno.

Vrtulník s prezidentem narazil do hory

Třiašedesátiletý Raísí, zastánce tvrdé linie, který byl dlouho považován za potenciálního nástupce nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, zahynul při havárii vrtulníku v hornatém terénu nedaleko ázerbájdžánských hranic. Záběry státní televize naznačovaly, že stroj narazil do horského vrcholu, ačkoli oficiální informace o příčině nehody nebyly k dispozici. Státní tisková agentura IRNA uvedla, že Raísí letěl ve vrtulníku Bell 212 americké výroby.

Záchranné týmy bojovaly celou noc s nepřízní počasí a obtížným terénem a v časných ranních hodinách se dostaly k troskám. Následně oznámily, že na místě nejsou patrné známky života. O úmrtí Raísího a Amírabdolláhjána zprvu informovala místní média, později to potvrdila také íránská státní televize.

Záchranáři ráno vyzvedli ostatky Raísího a dalších osmi cestujících, uvedl šéf íránského Červeného půlměsíce Pír Hosejn Kolívand a oznámil ukončení pátracích operací. Dodal, že těla jsou převážena do města Tabríz, které je správním střediskem íránské provincie Východní Ázerbájdžán. Podle televize Al-Džazíra stále není jasné, kde bude Raísí pohřben.

Prezident Raísí se v neděli letecky přesouval z oblasti na hranici Íránu s Ázerbájdžánem, kde se dopoledne zúčastnil slavnostního otevření přehrady s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, napsala agentura AP. Podle íránských státních médií vrtulník havaroval v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu, odkud byl hlášen silný déšť, mlha a vítr. Podle íránského státního tisku bylo na jeho palubě celkem devět lidí, včetně 60letého Amírabdolláhjána, dalších představitelů včetně guvernéra Východního Ázerbájdžánu a příslušníků ochranky.

válka

Začátek války na Blízkém východě? Írán vyslal na Izrael stovky smrtících dronů, Netanjahu slibuje odvetu

Raísí byl znám jako Teheránský řezník

Třiašedesátiletý Raísí byl zvolen prezidentem v roce 2021 a od svého nástupu do funkce nařídil zpřísnění mravnostních zákonů, dohlížel na krvavé potlačení protivládních protestů a tvrdě se prosazoval v jaderných rozhovorech se světovými mocnostmi.

Raísí byl původně náboženský učenec, jenž začal ve vládě stoupat po islámské revoluci v roce 1979, která svrhla monarchii v zemi a vytvořila nový politický systém založený na islámském právu šaría. Od revoluce bylo ženám z velké části zakázáno navštěvovat vysokoškolské instituce, věk pro sňatek byl u dívek snížen na 9 let (v roce 2002 byl zvýšen na 13) a desítky tisíc politických vězňů byly popraveny, mnozí z nich v době, kdy Raisí pracoval v soudnictví země.

Raísí působil podle webu Forbes jako generální prokurátor Teheránu v letech 1989 až 1994, kdy si vysloužil přezdívku „Teheránský řezník“. Účastnil se takzvané komise smrti, která v roce 1988 nařídila popravy tisíců politických vězňů. Poté byl v roce 1994 jmenován předsedou Úřadu generální inspekce, který dohlíží na zákonnost vlády, než postoupil do vyšších řad soudního systému, aby se nakonec stal hlavním soudcem země. Raísí kandidoval na prezidenta už v roce 2017, ale zvolen byl až v roce 2021.

Zesnulého Raísího nahradí viceprezident

Chameneí, který má v rukou konečnou moc s rozhodujícím vlivem na zahraniční politiku a íránský jaderný program, se již dříve snažil Íránce uklidnit a prohlásil, že nedojde k žádnému narušení státních záležitostí. Podle íránské ústavy by měl Raísího nahradit viceprezident, kterým je Mohammad Mochbar, a za 50 dní by měly proběhnout nové prezidentské volby. Vláda v Teheránu podle agentury AFP uvedla, že Raísího smrt "nezpůsobí sebemenší narušení" správy Íránu.

Havárie se odehrála v době, kdy Blízkým východem zmítá válka mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, během níž Raísí pod vedením Chameneího minulý měsíc zahájil bezprecedentní útok z vlastního území na Izrael pomocí dronů a raket. Za Raísího vlády Írán obohatil uran více než kdykoli předtím na úroveň vhodnou pro výrobu jaderných zbraní, což dále vystupňovalo napětí se Západem, neboť Teherán rovněž dodával bezpilotní letouny Rusku pro jeho válku na Ukrajině a ozbrojeným skupinám v celém blízkovýchodním regionu.