Temná stránka zdražování v Česku: Studentky a samoživitelky se častěji uchylují k prostituci
Mnoho žen, často studentek či samoživitelek, se kvůli finanční krizi uchýlí k prodeji svého těla. Ať už v rámci nejstaršího řemesla či natáčením filmů pro dospělé. Právě pro tyto dámy vznikl Spolek pro ochranu žen, který se jim snaží pomoci s každodenními problémy i vážnějšími případy. „Nejčastěji se na nás ženy obracejí kvůli různým formám násilí ze strany partnerů, zákazníků, majitelů podniků a dalších lidí napojených na tento byznys,“ vysvětluje pro eXtra.cz Zdeňka Pecharová, koordinátorka Spolku pro ochranu žen.
Neměly peníze na studia, jídlo, bydlení nebo péči o dítě. To jsou nejčastější důvody, kvůli nimž se řada žen rozhodně vydělávat si svým tělem na ulici, v privátu nebo v pornoprůmyslu. Prostituce je ale spojena s mnoha nebezpečími a problémy, se kterými si mnohdy nevědí sexuální pracovnice rady.
Právě pro ně vznikl Spolek na ochranu žen, který se zrodil díky jedné výzvě na sociální síti. „Na Facebooku jsem v roce 2016 narazila na výzvu sexuální pracovnice, zakladatelky našeho spolku. Ta si všimla, že většina jejích kolegyň začala s prací v sexbyznysu z důvodu akutní finanční nouze. Byly to například samoživitelky, zadlužené ženy, ženy z dětských domovů. Chtěla to změnit, aby se této práci věnovaly dámy prostě proto, že je to baví, že nikdy nechtěly dělat nic jiného. A ne proto, že se k tomu cítí být dotlačeny finanční krizí,“ vysvětlila na úvod rozhovoru pro eXtra.cz Zdeňka Pecharová, koordinátorka spolku.
Strach z vysokých životních nákladů
Závažnost problematiky dokládají i odhady organizace, podle nichž přibyly v posledních letech zhruba tři procenta samoživitelek, jež se kvůli penězům začaly věnovat této činnosti. „Dobrá zpráva je, že zejména v době inflace není tento problém vážnější. Opakovaně jsme politiky upozorňovali, že inflace, růst životních nákladů a dražší bydlení může výrazně zvýšit podíl samoživitelek v tomto oboru. Nečekali jsme, až se to případně stane, ale snažili jsme se tomu předejít. A myslím si, že to je jeden z důvodů, proč nám během inflace nepřibyly tisíce samoživitelek v erotických podnicích.“
Situace ale stále není růžová. Spousta prostitutek odkládá změnu profese, protože v době vysokých životních nákladů mají obavy, že by to nezvládly tzv. "z normálního platu". I kdyby výrazně osekaly výdaje na zábavu, na jídlo, nebo třeba na oblečení, mají největší obavy z toho, že by neutáhly nájem a živořily.
„Průměrný příjem sexuálních pracovnic v ČR je podle našich odhadů 40–60 tisíc korun, někdy i méně. Pořád je to ale tolik, že podle řady z nich je to výhodnější pro z jejich pohledu důstojnější život, zvlášť když jde o samoživitelky. Na to už jsme také upozornili několik politiků a ministerstev, že se toto děje a že to podle nás souvisí s vysokými životními náklady. Tu informaci ocenili, tak snad se situace zlepší.“
Vydírání i různé formy násilí
Práce v sexbyznysu s sebou nese nebezpečí a množství vážných problémů. Právě s tím ženy na organizaci obracejí. „Jde o různé formy násilí ze strany partnerů, zákazníků, majitelů podniků a dalších lidí napojených na sexbyznys. Často je to sexuální násilí, ale i vydírání a finanční využívání ze strany partnerů těchto žen. Častý požadavek sexuálních pracovnic je, že se staly obětí trestného činu a chtějí to hlásit na policii, ale netroufají si na to samy a žádají nás, abychom jim s tím pomohli,“ říká Pecharová s tím, že spolek funguje jako prostředník mezi sexuálními pracovnicemi a policií. Kromě toho je ženy žádají o rady, jak se připravovat na odchod ze sexbyznysu.
Spolek navíc spolupracuje s velkou řadou odborníků napříč obory, kteří jsou připraveni ženám v nouzi pomoci. „Máme několik spřátelených psycholožek a organizací, na které můžeme klientky odkázat, a víme, že jim pomohou bez předsudků. Vždy jsou to prověření odborníci, které známe, a víme, že se k sexuálním pracovnicím chovají slušně, citlivě. Pokud jde o právní služby, bohužel se pořád opakují stejné situace, jako je vydírání, kuplířství, vyhrožování a podobně. Proto už si v takových situacích v drtivé většině víme rady. Se složitými nebo méně obvyklými právními problémy nám pomáhají zdarma i některá ministerstva a odvádějí skvělou práci, dost často lepší než právník pracující za finanční odměnu.“
Nedorozumění může skončit trestným činem
Ohlas má podle Pecharové i osvěta, kdy komunikují na sociálních sítích s reálnými a potenciálními zákazníky sexuálních pracovnic. Mluví s nimi například o tom, jak vznikají mezi oběma stranami různá nedorozumění.
Spousta z nich totiž vzniká proto, že zákazníci mnohdy nevědí, jak uvažují sexuální pracovnice, a naopak. „Bohužel už se stalo, že úplně zbytečný konflikt vznikl vzájemným nepochopením obou stran a skončil násilným trestným činem, dokonce vraždou sexuální pracovnice. Když potom zjišťujete, jak k tomu došlo, často je na začátku právě nějaký zbytečný spor nebo vzájemné nepochopení. Od zákazníků také často máme zpětnou vazbu, že tu konkrétní věc vůbec nevěděli a že jim to pomohlo se navzájem pochopit.“ Proto je pro spolek zásadní, že se snaží alespoň trochu předcházet násilí páchanému na pracovnicích sexbyznysu.