Zdrcující proměna afghánské dívky z obálky National Geographic: Smrt dítěte, vězení a deportace se na ní krutě podepsaly

Tvář malé afghánské uprchlice jménem Šarbat Gula (52) se vryla do paměti lidem po celém světě. Fotku vytvořil fotožurnalista pro National Geographic Steve McCurry, který v osmdesátých letech pracoval v Pákistánu, kam afghánská holčička utekla před válkou spolu s babičkou a sourozenci.

Dívku s uhrančivým pohledem fotograf spatřil během návštěvy dívčí islámské náboženské školy. Jeden jediný snímek mu později zajistil světovou slávu. V Šarbatině výrazu bylo vše, ale zároveň byla tajemná, přezdívalo se jí tak afghánská Mona Lisa. Zmíněný časopis v čele s McCurrym po dívce mnoho let pátral. Svého cíle dosáhl až po dlouhých 17 letech.

Když se v roce 2002 potkali, měla Šarbat poprvé možnost o vzniku snímku promluvit. "Ta fotka mi způsobila spoustu problémů. Bylo by lepší, kdyby nebyla nikdy pořízena," svěřila se Gula a pokračovala ve vyprávění. "Dobře si pamatuji ten den i na toho fotografa. Byla jsem dítě. Fotky se mi nelíbily. V paštunské kultuře neodhalují ženy svou tvář muži, který nepatří do rodiny, a už vůbec s ním nenavazují oční kontakt," cituje ženu web theboar.org.

Co se stalo s Gulou

Gula byla provdaná a na začátku devadesátých let se vrátila do rodné země. Ve vesnici na úpatí hor žila s manželem, kterému porodila pět dětí. Jedna z dcer však zemřela těsně po narození. Před začátkem milénia se jí podařilo získat falešné dokumenty, díky kterým se mohla dostat zpět do Pákistánu, který brala jako svůj domov. V roce 2016 nastal v jejím životě další zlom.

Úřady přišly na její falešné doklady a byla zatčena. V té době trpěla hepatitidou C, která před lety zabila jejího manžela. Měla však štěstí, že si její případ vzala na starost afghánská vláda. Po několika dnech ve vězení byla deportovaná do Afghánistánu spolu se svými dětmi, kde dostala z rukou tehdejšího prezidenta Ašrafa Ghaního klíč od nového domu v Kábulu, informoval web National Geographic. K novému domovu jí byla zajištěna i lékařská péče, měsíční příspěvek zhruba 700 dolarů, a navíc jí bylo slíbeno, že se postarají o vzdělání jejích dcer.

Úprk do Itálie

Gula ale musela být opatrná. Kvůli slavné obálce jí hrozilo reálné nebezpečí, že by za ní přišli konzervativní Aghánci, kteří si myslí, že by se ženy neměly objevovat v médiích. Dlouho to vypadalo, že povede Gula konečně poklidný život. Před třemi roky se však Kábulu zmocnilo radikální hnutí Tálibán a žena opět musela uprchnout. Azyl našla v Itálii, kde jí nabídli vdovský příspěvek a bydlení.

Ačkoliv se Šarbatina tvář velmi změnila, její pohled je pořád takový jako před téměř 40 lety. Stal se z ní symbol feminismu a bojovnice za vzdělání dívek. "Vzkazuji všem mým sestrám, aby neprovdávaly své dcery v nízkém věku. Nechte je dokončit vzdělání tak, jak necháváte studovat své syny," ​vzkázala pro BBC Persia.