Šance pro doživotně odsouzeného Širůčka. Trojnásobnému vrahovi svitla naděje na propuštění, přiznal ale obavy
Před 20 lety došlo v rodinném domě v Tučapech na Táborsku k tragédii. Miloslav Širůček tehdy zastřelil nejen své rodiče, ale i mladšího bratra. Soud mu nakonec vyměřil doživotní trest. Odsouzený ale nyní může požádat o propuštění. Udělá to? A dokáže si představit život na svobodě? Nejen o tom jsme s ním vedli písemný "rozhovor" přes dopisy.
Miloslav Širůček si ve vězení odpyká doživotní trest za trojnásobnou vraždu. K té došlo 22. listopadu 2004 v Tučapech na Táborsku. Širůček byl podle svých slov na pokraji sil, čelil tlaku ze strany otce, měl problémy se zdravím, ale opustila ho i přítelkyně, která po něm chtěla peníze, protože byla těhotná. Pohár přetekl, absolutně psychicky vyčerpaný muž už nevěděl kudy kam a uchýlil se k nejhoršímu. Revolverem zabil nejen svého otce, ale i matku a mladšího bratra Davida.
Sám se nakonec policii po pár dnech přiznal. "Vím, že když jsem zastřelil Davida, někde v mysli jsem věděl, že jsem vrah," řekl redakci eXtra.cz před časem. A dodal, že není dne, kdy by na rodinu nemyslel. Nyní se mu naskytla možnost, že po dlouhých letech v base může požádat o podmínečné propuštění. Nejen tohle téma jsme s ním řešili v dialogu vedeném přes dopisy.
Širůček se snaží vydělávat
Máte možnost se dostat ven z vězení. Budete o to usilovat?
O podmínečné propuštění jsem mohl žádat již 26.11.2024, ale neudělal jsem to. Byl jsem totiž 3. října přemístěn z Bělušic do Rýnovic. Pokud bych zůstal v Bělušicích, žádost bych podal, i když vím, že bych propuštěn nebyl. Tady v Rýnovicích jsem příliš krátkou dobu, a kdybych si podal žádost o PP, soud by žádal hodnocení odtud. A to by s ohledem na můj krátký pobyt zde nebylo asi příliš pozitivní. Tudíž budu čekat 6–12 měsíců.
Proč jste byl přemístěn?
Bylo to z organizačních důvodů. Z oddílu, kde jsem byl v Bělušicích, se stal oddíl se zvýšenou ostrahou.
Vím, že jste měl v předešlém vězení i práci. Co děláte nyní?
Pracuji jako operátor v call centru. Upřímně musím přiznat, že v Bělušicích jsem měl lepší práci, protože i když jsem poměrně ukecaný, strávit 6–7 hodin denně na telefonu je i na mě trochu moc. Vybírat si ale nemohu, musím být rád za jakoukoli práci. Také musím počítat s tím, že mám vyšší bezpečnostní opatření s ohledem na trest. Mám teď ale jiný problém.
Jaký?
Problémem jsou nyní pro mě splátky dluhu u jedné pojišťovny. Letos v květnu mi napsali její právníci, že jsem odcizil v roce 2000 auto pojištěné u této pojišťovny a že mám doplatit 140 tisíc. I z toho je mimochodem vidět, že rodiče za mě žádné miliony nikdy nezaplatili, jak se stále někde tvrdí. Nicméně v létě jsem daný dluh uznal, domluvili jsme se na splátkovém kalendáři a začal jsem dluh splácet. Protože jsem byl ale převezen, přišel jsem o původní práci, tedy i o příjem, přitom dluh platím déle, jinak by přišla exekuce a dluh by byl několikanásobně vyšší. Naštěstí práci nyní opět mám, i když výdělek je daný úspěšností při telefonování.
Širůčkovy plány do budoucna
Vraťme se k té žádosti o podmínečné propuštění. Jaký je postup?
Žádost bych si dával prostřednictvím věznice. Ta následně vypracuje mé hodnocení a odešle ho k soudu. Soudce poté rozhodne o stanovení soudních znalců, ti vypracují posudky z psychologie a psychiatrie. Poté soudce stanoví termín jednání. V podstatě od podání žádosti o PP to může trvat 5–12 měsíců, než budu projednáván u soudce.
Nebojíte se života venku?
Přiznávám, že obavy z propuštění mám. Uplynulo 20 let, velmi mnoho se venku změnilo.
Kdyby vám to přece jen vyšlo a dostal byste se na svobodu, máte představu, kde byste bydlel?
Spolupracuji s několika sdruženími. Jsem s nimi v pravidelném kontaktu. Několik let jsem byl v kontaktu s Charitou Česká Kamenice, která má i nějaké chráněné domy. V případě propuštění byl šel bydlet minimálně na šest měsíců k nim. S charitou spolupracuje řada odborníků, kteří by mně po šest měsíců připravovali na návrat do společnosti. Pomohli by mi i se zaměstnáním. Také spolupracuji s poměrně novým sdružením OIKIA (dobrovolné sdružení, kteří pomáhají vězňům, obětem sekt a náboženského zneužívání nebo osamělým rodičům, pozn. red.)
Čím byste se chtěl v případě propuštění živit? Máte nějakou představu?
Uvažuji o tom, že bych se živil jako profesionální řidič, protože kromě autobusu mám řidičský průkaz kompletní. Po dohodě s Probační službou, jejichž dohled bych stoprocentně měl, bych pracoval spíše v zahraničí.
Proč mimo ČR?
Musím brát v úvahu fakt, že větší část dosavadního života do případného propuštění bych strávil ve vězení a s ohledem na mzdy vězňů bych starobní důchod měl nízký. I proto mě napadlo pracovat raději časem v zahraničí, kde jsou mzdy vyšší než v ČR. Rozhodně nehodlám dělat cokoli nelegálního. Ublížil jsem v životě dost lidem a to už nechci. Také nechci žít ve stresu, kdy mě zatknou. A co rozhodně nechci, je dostat se zpět do vězení.
Druhou část rozhovoru, kde se Širůček rozpovídal o partnerce i životě za mřížemi, přineseme již brzy.