USA jako nové Polsko? Nejvyšší soud se údajně rozhodl zrušit právo na potrat
Soudci Nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech. Uvedl to dnes server Politico.
Agenturám Reuters a AP se pravost návrhu stanoviska zatím nepodařilo ověřit. V případě, že dokument je pravý, by šlo o bezprecedentní únik informací v novodobých dějinách amerického Nejvyššího soudu a silně by to mohlo poškodit pověst této respektované instituce. Soud má v záležitosti potratů definitivně rozhodnout před svou letní přestávkou, tedy koncem června nebo začátkem července. Pokud bude verdikt z roku 1973 zrušen, může podle amerických médií začít platit zákaz potratů téměř okamžitě ve více než 20 amerických státech.
Politico zveřejnil únik o hlasování soudců v pondělí a hned večer se konal před budovou amerického Nejvyššího soudu protest, který trval do ranních hodin. Podle The New York Times mezi účastníky panovalo rozhořčení i smutek. Někteří seděli tiše před řadou svíček, další provolávali nesouhlas.
Soudci se vyslovili k rozsudku v kauze známé jako Roeová versus Wade z roku 1973, který potraty zlegalizoval na federální úrovni.
"Potrat je morální věc"
"Roeová se od začátku ohromně mýlila,“ napsal podle serveru Politico soudce Samuel Alito v prvním návrhu stanoviska z 10. února. "Domníváme se, že rozhodnutí Roeová versus Wade má být zrušeno. Přerušení těhotenství je hluboce morální věc. Ústava občanům jednotlivých států nezakazuje regulovat nebo zakázat interrupci. Nevyhnutelný závěr je, že právo na potrat není hluboce zakořeněno v historii a tradici národa," uvedl Alito s tím, že ústava toto právo žádným způsobem nechrání.
V případě, že se USA vrátí do situace před rokem 1973, budou o své legislativě k potratům rozhodovat jednotlivé státy. Podle NYT se očekává, že více než polovina států potraty povolí, avšak státy zejména na jihu a středozápadě je buď zakážou, nebo dostupnost potratů ztíží. Ženy z těchto oblastí tak budou muset cestovat do států, kde se budou potraty provádět.
V soudu pro návrh podle Politica kromě Alita pro návrh hlasovali čtyři další soudci jmenovaní republikány – Clarence Thomas, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coney Barrett. Tři soudci jmenovaní demokraty - Stephen Breyer, Sonia Sotomayor a Elena Kagan - podle Politica pracují na nejméně jednom nesouhlasném stanovisku. O tom, jak se nakonec vysloví předseda John Roberts, se zatím jenom spekuluje.
U soudu převažují konzervativci
Šest z devíti soudců Nejvyššího soudu jmenovali republikánští prezidenti, zbývající tři demokratičtí prezidenti. U soudu tak konzervativci převažují v poměru šesti ku třem. "Je možné, že od té doby (10. února) došlo k nějakým změnám," řekl stanici MSNBC reportér a spoluautor článku Josh Gerstein.
Návrh většinového stanoviska připravuje jeden ze soudců po úvodním hlasování, kterému předcházejí ústní argumenty. Někdy se stává, že mezi úvodním hlasováním a zveřejněním rozhodnutí některý ze soudců změní názor. Rozhodnutí je konečné až poté, co jej soud oficiálně zveřejní.
Pokud by se informace, které přinesl Politico, ukázaly být přesné, šlo by podle právníka Neala Katyala o historicky první významný únik informací z amerického Nejvyššího soudu. Podle stanice CBS Roberts zřejmě nařídí, aby bylo zahájeno vyšetřování, do kterého bude zapojen Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Agentura AP ale připomenula, že z jednání soudu se rozhodnutí vynesla předčasně už dřív, například v roce 1973 David Beckwith, který pracoval pro časopis Time, informoval o výsledku případu Roeová versus Wade předtím, než soud rozhodnutí publikoval. Jelikož jde ale o týdeník, Beckwithovo odhalení bylo známo jen několik hodin před oficiálním zveřejněním.
Nejvyšší soud si v prosinci vyslechl ústní argumenty, které se týkají snahy státu Mississippi oživit zákaz potratů od 15. týdne těhotenství. Republikány podporovanou novelu předtím zablokovaly soudy nižší instance. Podle Politica se únorový návrh stanoviska Nejvyššího soudu zřejmě týká tohoto případu.
Precedenční rozsudek Roeová versus Wade z roku 1973 uznal, že právo na soukromí plynoucí z Ústavy Spojených států chrání možnost ženy ukončit těhotenství. Soud v tomto rozhodnutí, stejně jako u dalšího případu v roce 1992, uvedl, že jednotlivé státy nesmějí zakázat provádění potratů ve fázi těhotenství, kdy plod ještě není schopen přežít mimo dělohu. Ve druhém případu soud zároveň zakázal zákony, které nepřiměřeně komplikují přístup k potratům.
Podle NYT demokratičtí guvernéři nejméně 16 amerických států již uvedli, že v jejich státě budou potraty nadále legální. Je mezi nimi Nové Mexiko, Michigan nebo Severní Karolína. Kalifornský guvernér Gavin Newsom řekl, že navrhne úpravu, která "zakotví právo volby" do ústavy. "V otázce práva na potrat nemůžeme důvěřovat SCOTUS (Nejvyššímu soudu), takže to uděláme sami," napsal Newsom na Twitteru. Guvernérka státu New York Kathy Hochul se v reakci na zprávu listu Politico nechala slyšet, že New York bude vždy garantovat právo na interrupci.
NEW: We are proposing an amendment to enshrine the right to choose in the California constitution.
— Gavin Newsom (@GavinNewsom) May 3, 2022
We can’t trust SCOTUS to protect the right to abortion, so we’ll do it ourselves.
Women will remain protected here. https://t.co/WTUpfymLS0
Největší omezení práv za 50 let
Na únik informací už reagovala předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi a šéf senátní většiny Chuck Schumer. Oba demokraté ve společném prohlášení uvedli, že pokud je informace správná, "pak je Nejvyšší soud na cestě k největšímu omezení práv za minulých 50 let".
Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) uvedl, že rozhodnutí "připraví polovinu národa o základní ústavní právo, jehož miliony žen požívaly 50 let".
V roce 2019 bylo podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA provedeno zhruba 630 000 interrupcí. Většina připadá na ženy ve věku 20 až 30 let. Velké počty potratů jsou evidovány také mezi černoškami, mezi kterými jich na 1000 žen ve věku 15 až 44 let připadá 27.
Polsko příkladem?
USA se tak svými zákony může přiblížit Polsku. Tam platí ohledně potratů velmi přísný zákon, který vešel v platnost v roce 2021. Interrupce je možná pouze v případě, že bylo prokázáno znásilnění či incest nebo by průběh těhotenství mohl ohrozit na životě matku i dítě. Tento přísný zákon má na svém kontě bohužel již řadu tragických případů. Příběh sedmatřicetileté Agnieszky T., která zemřela poté, co jí bylo znemožněno vyjmout mrtvé plody z těla, doslova otřásl Evropou.
Žena v prvním trimestru těhotenství byla v bolestech přivezena svým manželem do nemocnice Blahoslavené Panny Marie v Čenstochové. Její stav se stále zhoršoval a brzy v jejím lůně zemřel první z plodů. Lékaři dbalí potratového zákona odmítli zakročit a vyjmout mrtvý plod z jejího těla. Následně došlo k úmrtí i druhého plodu, ani to však lékaři nepohnulo. Otřesný případ vyvrcholil až smrtí samotné matky, která zemřela po týdnech bolestí na sepsi.