Úspěch českých tenistek na Wimbledonu není náhoda: Za dominancí stojí tradice, infrastruktura i nižší tlak, tvrdí odborníci
Český ženský tenis na letošním Wimbledonu potvrdil svou dominantní pozici ve světě. Nejprve svou překvapivou cestu turnajem završila pozvednutím vítězného talíře Markéta Vondroušová. Juniorskou čtyřhru o den později ovládla dvojice Alena Kovačková s Laurou Samsonovou. Nikola Bartůňková došla až do finále juniorské dvouhry. Pohádkově pak uzavřela svou skvělou kariéru loučící se Barbora Strýcová, když po boku Tchajwanky Sie Šu-wej také zvítězila v deblu. Český tenis opět sklízí chválu z celého světa a mnozí se táží po příčinách úspěchu. Nad tajemstvím už dříve přemýšlel Jiří Knížek, šéf LOB Bohnice, v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Markéta Vondroušová se po svém nečekaném vítězství, když Wimbledon ovládla jako vůbec první nenasazená hráčka v jeho dlouhé historii, vyhoupla v žebříčku WTA o 32 příček a dostala se do TOP 10 na desáté místo. Vylepšila tak své maximum, kterým bylo čtrnácté místo před čtyřmi roky, píší lidovky.cz. Mezi deseti nejlepšími najdeme na osmém místě rovněž českou jedničku Petru Kvitovou.
V první stovce se navíc může Česká republika pochlubit ještě sedmi dalšími tenistkami. Barbora Krejčíková je aktuálně na 12. místě, Karolína Muchová na 18., Karolína Plíšková je 23., Marie Bouzková 29., Kateřina Siniaková 33. a dvě mladé komety Linda Fruhvirtová s Lindou Noskovou vystoupaly už na 56., potažmo 61. místo. Ve čtyřhře žebříčku WTA vévodí Kateřina Siniaková, následovaná na druhém místě Barborou Krejčíkovou.
Český ženský tenis má budoucnost zřejmě zajištěnou, když šestnáctiletá Brenda Fruhvirtová a sedmnáctileté Sára Bejlek s Nikolou Bartůňkovou patří k největším světovým nadějím a experti jim předpovídají hvězdné kariéry.
Nekonečná obětavost rodiny
Příčiny světového úspěchu, stejně jako důvody, proč se podobně nedaří Čechům vychovávat talenty i v tenise mužském, rozebíraly Seznam Zprávy s odborníky z tenisového prostředí.
Matka talentované juniorky Terezy Valentové, která před dvěma lety vyhrála mistrovství Evropy hráček do 14 let, zdůrazňuje potřebu nesmírné obětavosti právě ze strany rodičů. „Všechno je to postavené na obětavosti rodičů. Bez nich by tu takříkajíc nic nevyrostlo,“ vysvětlila Valentová pro Seznam Zprávy. David Havel, hlavní trenér akademie TK Sparta, hovoří o nákladném sportu. „U šestnáctiletého děvčete vyjde taková sezona zhruba na 1–1,5 mil. korun na rok, minimálně,“ vyčísluje Havel.
Jako základ, na kterém je vše postaveno, odborníci skloňují tradici. Jména Navrátilové, Lendla, Mandíkové, Mečíře, Kordy, Novotné, Sukové, Tomáše Berdycha či Štěpánka, ale i současné generace tenistek, svými nezapomenutelnými úspěchy inspirují mladé tenisty i jejich rodiče.
Výborná infrastruktura
Další kvalitou českého systému je infrastruktura, v zemi není nouze o tenisové kurty. K dispozici mají čeští občané přes jeden a čtvrt tisíce tenisových klubů a soutěží se účastní okolo 19 tisíc tenistů. Český tenisový svaz ovšem odhaduje, že tenis hrává v republice až kolem sta tisíc lidí, mnozí si místo členství v klubu prostě jen čas od času pronajmou za pár stokorun kurt. To vše poskytuje širokou hráčskou základnu, kterým kluby poskytují zázemí, kvalifikované trenéry, konkurenci, solidní sparringy i odborníky na kondiční přípravu, vysvětloval Havel.
Pokud chce ale někdo v tenise skutečně prorazit a hrát někdy na té nejvyšší úrovni, je třeba tenisu obětovat úplně vše a dítěti přizpůsobit život celé rodiny. Pro výchovu mladého sportovce musí „najmout osobního trenéra, jezdit po zahraničních turnajích, platit vybavení, kurty, letenky, ubytování, věnovat tenisu maximum času. Vzduchem začnou létat statisíce, miliony korun. A to výhradně v kolonce nákladů,“ píší Seznam Zprávy.
Děti jsou na kurtu téměř neustále a i školní vzdělávání je odsunuto do pozadí, z časových důvodů rodiče často musí dokonce opustit i své zaměstnání. Zde můžeme najít první příčinu, proč jsou české ženy v tenise úspěšnější. Na tuto náročnou cestu se vydá zpravidla 5 talentů v ročníku a přítomen je zjevný nepoměr, kdy na jednoho chlapce vychází kolem 4 dívek. Dalším možným důvodem je skutečnost, že sportovně talentovaní chlapci se v Čechách rozdělí do více sportů, jako je fotbal nebo lední hokej. Oproti tomu nadané dívky se velmi často oddají právě tenisu.
Největší ženská tenisová velmoc
Jiří Knížek vidí ještě další příčiny, proč se český mužský tenis nemůže chlubit stejnými úspěchy. V našem prostředí se podle něj chlapci neustále tlačí k výsledku, namísto aby se je nechal hrát tenis a zlepšovat bez zbytečného tlaku. Tlak na výsledek mladé tenisty udolá už při přechodu z juniorů do dospělého tenisu, kdy jsou příliš "vyšťavení" na výrazná zlepšení. Děvčata jsou podle Knížka disciplinovanější a tlak na ně není tak silný. Navíc konkurence v mužském tenisu bývá silnější, i protože méně úspěšní profesionálové bývají v průměru ohledně své kariéry trpělivější než ženy.
I přes všechny problémy, se kterými se výchova mladých tenistů v Česku potýká, lze předpokládat zajímavou éru, potvrzují odborníci. „Talentů máme spoustu, Lindu Fruhvirtovou, Lucii Havlíčkovou, Terezu Valentovou, Lindu Noskovou. Mezi kluky se stále zlepšují Tomáš Macháč, Zdeněk Kolář, Jonáš Forejtek, Michael Vrbenský, Jiří Lehečka, Vít Kopřiva,“ jmenoval největší české naděje David Havel ze sparťanské akademie. Nyní se k ním přidala i Alena Kovačková s Laurou Samsonovou, stejně jako Nikola Bartůňková, která na juniorském Wimbledonu zůstala těsně pod vrcholem.
The Czech Republic is the greatest female tennis country we’ve ever seen! Think about the population & size & the amount of great players it’s produced! Martina, Hana, Helena, Jana, Petra, Karolina, Barbora, Muchova, Marketa, Strycova! I could go on but u get my point!
— Rennae Stubbs 🟦👍🏼 (@rennaestubbs) July 15, 2023