Útoky nožem nebo výhrůžky bombami: Děti ve škole jsou málo chráněny, varují experti
Počet nebezpečných incidentů ve školách narůstá. Posledním z nich byl útok nožem na domažlické základní škole, kde dívka zaútočila na své spolužáky. Tento týden byly ohlášeny ve stovkách škol i bombové útoky a v živé paměti je krvavý masakr na filozofické fakultě v Praze. Jenže jednotný postup zatím není. Experti pro eXtra.cz vysvětlují, jaké jsou možnosti zabezpečení i možné sebeobrany.
V souvislosti s nedávným útokem nožem v domažlické základní škole i výhrůžkami nastraženými bombami se opět začíná mluvit o zabezpečení škol. To se přitom doposud v České republice příliš neřešilo. Jenže i prosincová tragická střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ukázala, že k tragédii může být někdy velmi blízko.
Jednotlivé školy si řeší bezpečnost po svém
„O otázce bezpečnosti českých škol se toho za dobu od útoku hodně namluvilo, reálné výsledky ale zatím nejsou. Jednotlivé školy si řeší bezpečnost samy a v kontextu toho, s kým jako bezpečnostním specialistou spolupracují. Z mého pohledu je to mimo jiné tím, že chybí legislativní rámec, ve kterém by se tyto snahy mohly pohybovat,“ uvedl pro eXtra.cz Libor Sladký, prezident Asociace bezpečná škola.
Některé školy se tak rozhodly vzít věci do vlastních rukou. K tomu využívají i moderní technologie, jako jsou vstupní systémy s identifikátory v telefonu.
„Typicky pro základní a střední školy zavádíme přístupový systém skládající se z identifikační čtečky a komunikačního modulu, který spíná zámek dveří. Tento systém už funguje na zhruba stovce českých škol, v současnosti ho instalujeme pod názvem Vrátnícheck,“ říká pro eXtra.cz Jan Orlický, produktový manažer školních systémů z Institutu mikroelektronických aplikací.
Tyto systémy kromě toho, že registrují, kdo vstoupil do budovy, pomáhají rovněž při komunikaci během krizových událostí, kdy jsou výstrahy posílané běžným e-mailem neefektivní. Aplikace tak studentům například zasílá oznámení. Například během střelby na filozofické fakultě se to muselo řešit složitě skrze fakultní mail, který si navíc ne každý otevřel.
Zmíněný systém zavádí například Česká zemědělská univerzita nebo Malostranské gymnázium a základní škola v Praze. „O novém přístupovém systému jsme začali uvažovat v roce 2023. Naším záměrem je, aby se do prostor školy nedostal nikdo cizí, a žáci přitom měli do budovy co nejjednodušší přístup,“ uvádí pro eXtra.cz Petra Zemanová ze sekretariátu gymnázia.
Reakce musí být rychlá, říkají odborníci
Školy také začaly více školit své studenty na možné rizikové situace. „Děláme různá školení – každý rok ochranu člověka za mimořádných událostí, což je celodenní projekt a vysvětlujeme, ukazujeme, poučujeme přes učitele, třídnické hodiny,“ vysvětlila České televizi ředitelka školy Radka Hronková.
„Nůž je velmi nebezpečná věc. To znamená, aby reakce byla rychlá, aby se ostatní žáci dostali z dosahu takového agresora, aby se sami dostali do bezpečné vzdálenosti a samozřejmě okamžitě zavolali pomoc – Policii České republiky,“ doplnil ji v ČT odborný garant pro oblast bezpečnosti z Národního pedagogického institutu Petr Šramatý.
Nejdůležitější je podle odborníků prevence – tedy to, aby si učitelé žáků všímali a včas rozpoznali varovné signály. Zároveň platí základní rada utíkej, schovej se a v krajním případě bojuj.
To potvrzuje i instruktor sebeobrany Jakub Otipka. "Náš mozek nám říká buď uteč, bojuj, nebo zamrzni a ten základ je se vyhnout tomu zamrzání. Když jsme zkoumali ty incidenty, tak u běžných civilistů nebo i členů ozbrojených složek málokdy lidé vidí ten samotný útok. Oni vidí někoho utíkat nebo slyší výbuch. Základ by měl být ne se tam jít podívat a řešit to, ale jít pryč," řekl před nedávnem pro eXtra.cz trenér kurzů sebeobrany.