Šándor reaguje na projev Putina: Musí se vážně jednat, jiná cesta není. Jinak bude válka v Evropě
Ruský prezident Vladimir Putin (69) u příležitosti aktu připojení okupovaných ukrajinských území k Ruské federaci, což především evropské státy a USA odmítají uznat, navrhl, aby se Ukrajinci konečně posadili k jednacímu stolu. Přestože to mnozí vnímají jako nesmysl a drzost, když to byli právě Rusové, kteří bezdůvodně napadli sousední stát, který je nijak neprovokoval, bezpečnostní analytik Andor Šándor (65) tvrdí, že jiná cesta bohužel není. „Jinak se přiblíží válka v celé Evropě,“ domnívá se v rozhovoru pro eXtra.cz.
„Nikdo nemůže zaručit, že by v případě pádu ruské hlavy státu Vladimira Putina místo něj nenastoupil někdo ještě horší. A rozpad Ruska, jeho fragmentace, také není v našem zájmu,“ sdělil eXtra.cz v rozhovoru bezpečnostní expert a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor (65).
Andor Šándor: Putin musí dostat Krym, jinak jednání nebudou úspěšná
Už dříve jste mi říkal, že s Ruskem je třeba jednat. To teď k jednání ústy prezidenta Vladimira Putina jakoby vyzývá, i když Ukrajinu obviňuje z nepřátelství. Je to ale možné po zničení části Ukrajiny i po opakovaných nálezech Rusy umučených civilistů? Těžko si představit, že by kdysi někdo v průběhu druhé světové války jednal s Hitlerem.
Rozumím tomu, co říkáte. Buďme ale realisté. Jsou jen dvě možnosti: buď věříme, že Ukrajina může vyhrát, a tím si nejsem úplně jist, a pak jí tedy dejme vše, co k tomu potřebuje. Pokud tomu nevěříme, tak válku neprodlužujme a jednejme, jinak budeme s Rusem bojovat do posledního Ukrajince. V konečném výsledku musí mít konflikt stejně nějaké diplomatické a mírové řešení.
Očekávat, že do toho Putin může jít mnichovským způsobem (dohoda se západními mocnostmi bez Ukrajiny – pozn. red.), je nepřípustné. Na druhou stranu čekat, že ustoupí dál, než za hranice před 24. únorem tohoto roku, je podle mě taky nerealistické. Jedna věc je předpoklad jako z idealistické čítanky, že Rusko se vzdá všeho, což ani nemůže, druhá je realita.
Co tedy naopak podle vás realistické je?
Bude muset jít o nějaký kompromis, který by měl vyústit v trvalý mír. Podle mě je nejmenším společným jmenovatelem možnost, že Rusko zůstane majitelem Krymu a zbytek bude mít dlouhodobý speciální statut, o kterém se bude jednat. Ale i to stejně bude "smrdět" dalším dlouhodobým konfliktem. A prosím pěkně, to opravdu neříkám nic proruského, jen vnímám realitu.
S lidmi, kteří nám do očí lhali o tom, že na Ukrajinu nezaútočí, a pak to stejně udělali, se bude obtížně vyjednávat. Ale pak si musíme říct, co je ve hře. Je to minimálně rozbitá Ukrajina a obrovské problémy pro Evropu. Nebo dokonce větší konflikt v Evropě. Řešení jsou prostě jen samá špatná. Dá se zvolit jen takové špatné, na kterém se budou schopny shodnout obě strany.
Hrozba jadernými zbraněmi
Je nyní situace mezi Ukrajinou a Ruskem vážná?
Rusko nijak vojensky nezáří, o tom není pochyb, zato ale zásadně mění situaci strategicky na východě a na jihu Ukrajiny anexí těchto území. Kolem dvaceti procent území Ukrajiny ovládají, zmobilizovali, budou posilovat své početní stavy. A Putin je v situaci, kdy si nemůže dovolit přiznat, že přišel třeba o šedesát tisíc vojáků a že přitom nemá ani to, co bylo před 23. únorem letošního roku.
A to je to zásadní.
Pokud jde o jaderné zbraně, máme strategické a taktické. Ty středního doletu byly většinou zlikvidovány. Některé by mohl použít proti Spojeným státům a jejich spojencům, ale moc dobře ví, že by žil jen o dvacet minut déle než druhá strana. Snad fakt nezešílel, navíc je k odpálení potřeba víc lidí, a tak se můžeme modlit, že někdo z nich by měl mít rozum.
Putin může provést taktický jaderný úder buď na nějaké velké vojenské uskupení, nebo na nějaké velké ukrajinské město. Použil by to na základě svého výkladu jejich jaderné doktríny. Teď se místo agresorů, kteří vnikli do cizího státu, budou vydávat za ty, kteří brání své vlastní území. To je může přibližovat k použití jaderné zbraně.
A hrozí to tedy nyní vážně víc než před pár týdny, kdy jste eXtra.cz řekl, že se příliš jaderného útoku neobáváte?
Nevím, co se mu honí v hlavě. To neví nikdo z nás. Nijak to nepodceňuji, ale nemyslím si, že je to v tuto chvíli úplně ve hře.
Hrozí válka v Evropě
Ukrajinci nyní sevřeli do obklíčení strategické město Lyman v Donbasu, to bude pro ruská vojska opět ostuda, pokud ukrajinská armáda město získá, k čemuž se schyluje…
Byl bych velmi opatrný automaticky přejímat ukrajinský narativ, který má za cíl zveličovat jejich úspěchy a snižovat ty ruské. Je válka a propaganda k ní vždy patří (totální obklíčení Lymanu potvrdili na sociální síti Telegram i ruští vojenští blogeři – pozn. red.).
Nyní došlo k útoku na plynovod Nordstream. Je to vážné?
Konflikt se tím nebezpečně rozšiřuje a eskaluje. Nabírá už na obrátkách, bez ohledu na to, kdo to udělal a kdo s ním začal. Teď bychom měli opravdu velmi opatrně volit opatření, abychom se sami nedoklouzali do války. Nechci snižovat vážnost situace na Ukrajině, to v žádném případě, ale je pravda, že nás by mělo zajímat i to, že se posunujeme také k válce v Evropě. Dopady konfliktu jsou velmi citelné a ještě citelné budou. Můžeme se dostat do bodu, ze kterého už nebude návratu. A mně aspoň ve veřejné sféře informací o konfliktu chybí snaha o ono diplomatické řešení, jak jsem o něm mluvil předtím. Třeba se ale jedná za zavřenými dveřmi.
Co by se podle vás stalo, kdyby padl Putin?
Nikdo nemůže zaručit, že by místo něj nenastoupil někdo ještě horší. A rozpad Ruska, jeho fragmentace, to také není v našem zájmu. Má jaderné zbraně, ty se v krizové situaci mohou ocitnout v nesprávných rukou. A to nechceme.
Co říkáte na výkřiky na náměstích, ať vystoupíme z NATO i EU a podepíšeme ponížené jednostranné smlouvy s Ruskem o levném plynu a ropě?
Je to legitimní názor, ale nesmí převážit. Ta úspěšnost davů na náměstích souvisí s neúspěchy současné vlády. Taky mě na podobná shromáždění zvali, ale s díky jsem odmítl.