Včera bylo pozdě! Naštvaní lidé demonstrovali kvůli podmínce za zneužívání dcery otčímem

Případ muže, který několik let znásilňoval nevlastní dceru a následně dostal od Krajského soudu v Brně pouhý tříletý podmíněný trest, pobouřil veřejnost. Stovky lidí se kvůli této kauze v úterý sešly před ministerstvem spravedlnosti. Na místě byla i redakce eXtra.cz.

Demonstranti podle serveru iDnes.cz drželi transparenty jako „spravedlivé soudy“ nebo „jsme hlasem obětí znásilnění“. Akci svolaly neziskové organizace Konsent a Amnesty International.

„Byla bych radši, abychom se nescházeli, protože padají takové rozsudky jako v Brně. Už bylo dost policejních prezidentů, kteří nám říkají, že každé druhé znásilnění bylo falešným obviněním. Dost bylo bagatelizování soudci. Rozsudek v Brně není chyba systému, ale výsledkem neproškolených soudců,“ uvedla na demonstraci vedoucí Amnesty International Irena Hůlová.

Na místě se také lidé mohli podepsat pod petici za nápravu přístupu české justice k sexualizovanému násilí. Tu do této chvíle podepsalo téměř 13 tisíc lidí.

Nejedlová: Zažila jsem znásilnění

„Já jsem zažila znásilnění, moje kamarádky zažily znásilnění. Tady v davu také budou lidé, kteří znásilnění zažili. Nemáme dostatečné služby pro oběti. Nemáme jistotu, že na policii nebudete podezřívány vy, oběti, a ne pachatel. Nepomáhá ani to, že rozsudky, které padají, jsou směšné nebo spíše smutné,“ řekla na akci ředitelka organizace Konsent Johana Nejedlová.

"Důležité je bavit se o tom, proč u nás lidé, kteří zažili znásilnění, tak dlouho o svých zkušenostech mlčí, a přispět k tomu, aby mlčet nemuseli. Souvisí to se stigmatem, postoji společnosti i celým procesem nahlášení a soudním řízením. Potřebujeme, aby oběti věděly, že jim bude nasloucháno, pokud se svěří, a že na ně nebude veřejnost útočit. Ochotě jít znásilnění nahlásit na policii nepříspívá ani žalostná statistika, která říká že 50 % odsouzených pachatelů znásilnění odejde s podmíněným trestem, a to i v případě velmi brutálních znásilnění, nebo když se jednalo o zneužití dítěte," vysvětlila už dříve pro eXtra.cz Nejedlová, kde jsou hlavní příčiny neochoty sexuální delikty nahlásit.

Demonstrace za oběti:

„Chceme, aby lidé, kteří rozhodují, začali brát oběti vážně a aby pro ně zajistili pomoc. Chceme spravedlnost a chceme to teď,“ dodala Nejedlová na úterní demonstraci.

Na akci promluvili i někteří politici. „Ve Sněmovně tato témata konečně nejsou tabu, leží nám na stole redefinice znásilnění. Všechny strany se tématu věnují. Mluvila jsem s panem ministrem Blažkem, že podvýbor pozveme soudce do Sněmovny, aby nám vysvětlili, proč tak rozhodli, pokud budou tak chtít udělat. Jsme v tom s vámi a uvědomujeme si, že je to průšvih,“ uvedla poslankyně za ANO Taťána Malá. Na tu však demonstrující pokřikovali kvůli tomu, že ANO bylo ve vládě osm let a nic se s tímto problémem nestalo.

Promluvila i poslankyně za Piráty Klára Kocmanová "Odmítám, že by si oběti za znásilnění mohly samy, že byly opilé, že se nějak oblékly. A odmítám neratifikování Istanbulské úmluvy. I v Poslanecké sněmovně jsou lidé, kterým na obětích záleží. Třeba v rámci podvýboru jsme toho dokázali hodně,“ řekla.

Hanba! Volali lidé na náměstka ministra spravedlnosti

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se podle svého náměstka Stanislava nemohl akce zúčastnit kvůli jednání Sněmovny. Náměstek demonstrantům řekl, že ministerstvo se snaží obětem znásilnění pomoci například projednávanou redefinicí znásilnění nebo plánovanou valorizací peněžních dávek pro oběti trestných činů. Pokud jde o případ, kvůli kterému se dnes lidé sešli, ministr podle něj s dalším postupem musí počkat na písemné odůvodnění rozsudku. Účastníci demonstrace na Stanislavovo vyjádření reagovali skandováním "Hanba" či "Prázdné kecy".

Podle aplikace jaktrestame.cz, která vychází z dat ministerstva spravedlnosti, bylo od roku 2016 do konce roku 2022 v ČR za znásilnění odsouzeno 643 lidí. Podmíněným trestem skončilo 46 procent případů, podmínkou s dohledem potrestaly soudy 11 procent pachatelů. Autoři aplikace však upozorňují na to, že by neměla být využívána k jednoduché kritice ukládání trestů. Nezabývá se totiž skutkovými okolnostmi jednotlivých případů.