Vládní poradci navrhli brutální škrty i růst daní. Fialův kabinet se snaží budit dojem, že má finance pod kontrolou, tvrdí ekonom

Vlnu emocí rozbouřily návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), jak řešit přebujelý státní dluh.Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin. Mezi návrhy je i zavedení odloženého školného na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice.

Nezaměstnanost

Jurečka chce snížit podporu v nezaměstnanosti: Je poměrně štědrá. Lidé by si měli hledat práci rychleji, vzkazuje

Pozdější odchod do penze i konec slev na dopravu

Na výdajové straně rozpočtu NERV navrhuje zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití. V seznamu doporučení je i zrušení státní podpory u stavebního spoření nebo vrácení slev na jízdném na úroveň před rokem 2018. Ekonomové doporučují i snížit počet úředníků nebo sloučit malé obce.

Konečné rozhodnutí o návrzích bude na politickém rozhodnutí vlády. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 375 miliard korun, na příští rok vláda navrhla schodek 295 miliard Kč. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mezitím přišel s vlastním návrhem omezit dávky v nezaměstnanosti. Ty jsou přitom podle odborů v ČR už nyní velmi nízké.

"Podpora je už nyní v evropském srovnání nízká a pobírá ji jen asi třetina všech uchazečů o zaměstnání," uvedl na dotaz ČTK Jiří Vaňásek z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle něj je i špatné načasování, když nyní kvůli hospodářskému vývoji panují obavy z propouštění.

"Průměrně uchazeči o zaměstnání pobírají 9950 korun měsíčně, tedy se rozhodně nejedná o 'štědrý systém', jak uvedl pan ministr Jurečka. Maximální částku 21.488 korun pobíralo pouze 3513 uchazečů o zaměstnání, naopak minimální částku 4500 korun dostávalo 16 616 uchazečů o zaměstnání," uvedl Vaňásek.

Jan Bittner: Vláda jen předstírá snahu

Podle osloveného ekonoma Jana Bittnera se vláda snaží budit dojem, že má veřejné finance pod kontrolou, ale už jí to nevěří ani její vlastní poradní orgán. "To, co začalo snížením daní středně- a vysokopříjmovým v rámci tzv. zrušení superhrubé mzdy, musí skončit růstem stejných nebo jiných daní," uvádí ekonom pro eXtra.cz a zmiňuje návrhy NERVu na návrat daně z příjmu, nemovitostních daní nebo poplatků za těžbu "na úroveň odpovídající vyspělým zemím".

Pokud bude podle Bittnera vláda trvat na řešení rozpočtových schodků pomocí škrtů na straně výdajů, pak se místo moderního státu dočkáme státu neschopného poskytovat základní veřejné služby. "Zatím se ale zdá, že se budou snažit takovou snahu pouze předstírat. Jak jinak chápat další snižování daní, zatímco uvažované škrty dosahují maximálně jednotek miliard," zamýšlí se ekonom.

pomoc občanům

Úsporný tarif je schválen: Na pomoc vyčlenila vláda 177 miliard korun, řekl Fiala

Mnohem ostřeji se pak staví k návrhům na zavedení školného. "Česko patří mezi země s největší nerovností ve vzdělávání. Stavěním dalších bariér dětem z chudších regionů a socio-ekonomicky znevýhodněných domácností dosáhneme jen zhoršení tohoto stavu, který se nutně projeví ekonomickým zaostáváním, růstem dalších nerovností i oprávněným pocitem nespravedlnosti s politickými důsledky," uvádí s tím, že místo toho by vláda měla uvažovat o progresivním zdanění, které by se dotklo právě těch, kteří i díky vyššímu vzdělání dosáhnou nadprůměrných příjmů.

Snížení rodičovské má smysl jen při dostupnosti školek

Nesouhlasí ani s navrhovaným rušením výchovného, které přidává ženám finance za vychované děti. Naopak zkrácení doby čerpání rodičovského příspěvku má podle Bittnera ekonomický smysl. "Jeho současná délka totiž udržuje především ženy v domácnosti takřka nejdéle ve vyspělém světě. Ženy si přerušení ekonomické aktivity nesou jako nevýhodu do zbytku své kariéry," uvádí.

Navrhovaný krok však podle něj musí jít ruku v ruce se zvýšením dostupnosti předškolní péče - tedy školek a jeslí - a změnou přístupu zaměstnavatelů ke slaďování práce s péčí o děti.